Koncert na konci léta
Drama / Životopisný / Hudební / Historický
Československo, 1979, 102 min
Režie:
František VláčilScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Jiří MacákHrají:
Josef Vinklář, Jana Hlaváčková, Jana Hlaváčová, Svatopluk Beneš, František Němec, Vlasta Fabianová, Jiří Bartoška, Zlata Adamovská, Ondřej Pavelka, Václav Lohniský, Ondřej Havelka, Ladislav Bambas, Gustav Opočenský, Bohuš Záhorský, Marie Motlová, Josef A. Stehlík, Alois Švehlík, Ljuba Krbová, Daniela Bambasová, Jindřich Narenta, Richard Záhorský, Dana Vávrová, Zora Muchová, Jana Vejmelková, Erik Schröfel, Jaroslav Pešice, Julius Hirsch, Hynek Kubasta, Richard Maška, Vilemína Nejedlová-Skokanová, Zdeněk Skalický, Josef Střecha, František Šnábl, Jana Tomečková, Jaroslav Wagner-Klenka, Radoslav Dubanský, Karel Habart, Jan Vávra, Jaroslava Janovová, Ivana Suchá, Jan Cmíral st., Dagmar Seidlová, Jiřina Zemanová, Jaroslav Boťa, František Brož, Josef Fiala, Josef Fousek, Jiří Janoušek, Jiří Jelínek, Karel Kos, Vilém Linke, Jiří Med, Pavel Pekárek, Josef Puffler, Vladimír Svoboda, Jaroslav ŠandaStřih:
Miroslav HájekZvuk:
František FabiánScénografie:
Jindřich GötzMasky:
Jiří Budín, Růžena RichterováKostýmy:
Jarmila Konečná, Miloslava Šmídová67%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
01.02.1980 |
|---|
majo25
Televízne pôsobiaci dramatický snímok je drzé nazvať životopisným, pretože o Dvořákovom živote sa toho divák dozvie sakramentsky málo. Hl. protagonista sa retrospektívami vracia do minulosti, ale len námatkovo, v ktorých spomína na niektoré svoje zlomy či skôr útrapy. Nechýba množstvo filozofovania. Réžia sa snaží odryť jeho svojský svet, ale príliš sa jej to nedarí. Nevraviac o tom, že film neskonale nudí, nudí tak, že je skôr vhodný ako podmas k nej činnosti. Pozitívum si zaslúži iba ztvárnenie v podaní Ďoďa Vinklářa.(20.9.2017)
Philippa
Já myslím ,že téma bylo Vláčilovi něčím blízké. Dá se za ním vidět jistou paralelu s tehdejší dobou. Ano poetika ,kterou Vláčil oplývá v jeho starších snímcích se vytratila ,ale tehdejší doba už byla taková. Poetika nebyla v módě a spíše šlo o jasný a přímočarý děj a bylo umění skrýt do filmu jakékoliv poselství a bylo umění nenatočit propagandu. Na tehdejší dobu 80 let šlo o nadprůměrný snímek. Ale mě berte s rezervou ,protože já bych na Vláčila nedala dopustit.(7.12.2008)
Anderton
Antonín Dvořák bol ako každý skutočný umelec tak trochu mimo reálny svet. Počty mu nikdy nešli, dokonca nepoznal rozdiel medzi dvoma a troma nulami. Neskôr nechápal, že na výchovu šiestich detí treba peniaze a zrejme sa táto téma v jeho rodine často prepierala. Podľa Vláčilovho filmu sa tu o tom hádajú ešte v dobe, keď sú už niektoré deti odrastené. Koncert je typicky vláčilovsky rozvláčny, tá hodina a trištvrte trvá subjektívne dlhšie. Kľudne si ho môžete zaradiť do kolonky artfilm, avšak niektoré momenty, ako napríklad klasické životopisné zjednodušovanie a otázka svedomia ohľadom písania na zákazku mi pripadajú trochu naivné. Vláčil však dokáže navodiť tú správnu dobovú atmosféru a nepotrebuje k tomu veľa kulís, tu by si mohli zobrať príklad dnešní filmári, snažiaci sa navodiť dojem obdobia normalizácie jedným nezatepleným panelákom.(3.12.2014)
D.Moore
"Variace na dvořákovské téma," hlásá titulek na začátku filmu. Co si pod tím představit? Dvořákův životopis samozřejmě ne. František Vláčil podle scénáře Zdeňka Mahlera natočil prazvláštně atmosférický film, který na základě skutečných epizod ze života našeho nejlepšího skladatele vypráví o lecčems. O lásce, o boji nadaného člověka s vlastními pochybami i pochybami jiných, o dobru a zlu, o bohu i ďáblu... Josef Vinklář je v hlavní roli vynikající a film je vůbec plný skvělých herců, kteří ale až na výjimky nedostanou příliš prostoru. Scénář se mohl vyvarovat několika zbytečně pomalých částí a z postav, které hráli František Němec a Jiří Bartoška, nemusel (i když to byl očividně záměr) dělat takové pekelnické karikatury. Takhle člověk skoro čeká, kdy přestanou skrývat rohy a spolu s Dvořákem zmizí v oblaku dýmu a síry.(2.3.2013)
Fingon
Tak jako preferuji spíše Mozarta než Dvořáka, tak i Amadeus je nesrovnatelně lepší než Koncert na konci léta. Pomalu získávám pocit, že hodně z atmosféry Vláčilových starších filmů měl na svědomí Zdeněk Liška, protože Vláčilovy filmy z jeho pozdního období, kde už Liška hudbu neskládal, už zdaleka nejsou tak dobré jako jeho filmy z šedesátých let. Možná se na tom podepisoval jeho sklon k alkoholu (vážně vám nepovím, kdy to s ním začalo jít z kopce, jestli už během Markety Lazarové, nebo až poté, co mu režim zakázal točit na Barrandově), možná, že za jeho úspěchem stojí právě Liškova hudba. Nevím, každopádně Koncert na konci léta je dalším slabým Vláčilovým filmem v řadě, přinejmenším v kontextu jednadvacátého století. Vážně si radši pusťte Amadea... anebo Údolí včel.(5.8.2008)