Reklama

Reklama

Koncert na konci léta

  • angličtina Concert at the End of Summer
TV spot

Obsahy(1)

Obrazy ze života Antonína Dvořáka v českém filmu Františka Vláčila.  Světoznámý skladatel Antonín Dvořák dostane při zkoušce v londýnské Royal Albert Hall zlou předtuchu. Čtyři tóny f-ges-e-f, které ho v myslí pronásledují, ho přimějí k okamžitému návratu do vlasti. Cestou ve vlaku se geniální hudebník noří do vzpomínek: vybavuje si své okouzlení herečkou Josefinou Čermákovou, která se však později provdala za hraběte Kounice. Dvořák se oženil s její mladší sestrou Annou. Skladatelova profesní dráha málem skončila, když Dvořák nevybíravě zkritizoval skladbu Josefinina vlivného švagra Kenta. Díky přímluvě skladatele Brahmse se však přece jen dostal do světa a prorazil svou hudbou…
Životopisný film o jedné z nejznámějších osobností české kulturní historie natočil režisér František Vláčil v roce 1979. Místo obvyklého chronologického sledu událostí nabídl divákům sérii obrazů ze skladatelova života. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (52)

klúčik 

všechny recenze uživatele

František Vláčil natočil pekný film o výbornom skladateľovi. Hudba vo filme bola úchvatná. Pan Vláčil si obsadil do filmu výborných hercov. Josef Vinklář je tu pravdivý a moc pôsobivý. Páčili sa mi aj herecké party J.Hlaváčovej a F. Němca. Film by som hodnotil 3 hviezdičkami, ale ešte jednu som prihodil ako pamiatku na hercov , ktorí si hrajú už niekde inde.... Filmu dávam 75%. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Musel jsem přehodnotit Americké dopisy (2015), neboť Vláčilův Koncert na konci léta je o stupínek lepším snímkem. Srovnávat moc nechci, ale zatímco první zmíněný film mi přišel jako nepovedená komedie, která místy možná až dehonestuje či jen příliš kontroverzně ukazuje jednoho z našich největších skladatelů, tento počin je serióznější, avšak místy může nudit skrze pomalé tempo vyprávění. Jediné, v čem bych si dovolil přímé srovnání, je obsazení herců do hlavní role. Hynek Čermák je dle mého Dvořákovi podobnější než byl Josef Vinklář, avšak i on byl dobrou volbou. Oba samozřejmě předvedli skvělé herecké představení. ()

Reklama

movie 

všechny recenze uživatele

V momentě, kdy ve vláčilově světě přestali řádit černoprdelnící, banderovci a komunisti, se z něj vytratila i magická zlověstnost jeho předchozích děl. Politicky neutrální profil Antonína Dvořáka se v české kinemotografii dá považovat za originální projekt, bohužel tohle je i na Vláčila trochu vlažné zpracování bez výrazného dramatu a obrazově to taktéž moc nepromlouvá. Je otázkou, co Vláčila k Dvořákovi táhlo, pokud se jednalo o dílo na zakázku, ke kterému Vláčil přistupoval stejně Dvořák k psaní rekviem pro Kenta, tak pak vše dává smysl. ()

hemul 

všechny recenze uživatele

Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí? () (méně) (více)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Variace na dvořákovské téma," hlásá titulek na začátku filmu. Co si pod tím představit? Dvořákův životopis samozřejmě ne. František Vláčil podle scénáře Zdeňka Mahlera natočil prazvláštně atmosférický film, který na základě skutečných epizod ze života našeho nejlepšího skladatele vypráví o lecčems. O lásce, o boji nadaného člověka s vlastními pochybami i pochybami jiných, o dobru a zlu, o bohu i ďáblu... Josef Vinklář je v hlavní roli vynikající a film je vůbec plný skvělých herců, kteří ale až na výjimky nedostanou příliš prostoru. Scénář se mohl vyvarovat několika zbytečně pomalých částí a z postav, které hráli František Němec a Jiří Bartoška, nemusel (i když to byl očividně záměr) dělat takové pekelnické karikatury. Takhle člověk skoro čeká, kdy přestanou skrývat rohy a spolu s Dvořákem zmizí v oblaku dýmu a síry. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Souběžně s natáčením byl realizován dokument Hledání (1979). (NinadeL)
  • Natáčení probíhalo v Pálffyho paláci na Malé straně v Praze. (M.B)
  • Ve chvíli, kdy Josefína (Jana Hlaváčová) vypráví o Adamovi a Lilith, stojí před obrazem známého "kacířského" renesančního malíře Hieronyma Bosche pojmenovaném "Adam, God, and Eve". (Panfilmex)

Reklama

Reklama