Prolomit vlny

Typicky Trierovsky nepříjemná emocionální soda. Breaking the Waves je takové neutěšené slzavé údolí, režisér nedává divákovi šanci na zklidnění, mizérie se jen a jen stupňuje. Emily Watson svým výkonem vyráží dech. Přesto to pro mne na plný počet není, proč? Odpověď je jednoduchá - protože Dogville, film bez slabších momentů, který mě dokázal strhnout mnohem víc. Toto je taková light verze toho nejlepšího z Larse. (28.10.2010)

Larsi von Trierovi se to zase povedlo, natočil emotivní film, který vypadá jako by se jednalo o dokument o Skotsku a jedné rodině, která se svým chování vymykala všem ostatním. Trier toho dosáhl velice jednoduše, pohrál si totiž s obrazem, který někdy poskakuje jako by byl na vlnách a jindy je rozostřený, až se zdá být amatérským... my ale víme, že se jednalo o účel, jímž nás režisér vtáhl naplno do děje. O Trierovi se říká, že je citovým vyděračem, který donutí diváka, aby myslel přesně na to na co potřebuje a pak se mu za to vysměje a o tomto filmu to platí dvojnásob. Tento film je volně inspirován pohádkou o Zlatosrdečce (zároveň se jedná o druhý díl stejnojmenné trilogie), dívce, která rozdala vše co měla, jen aby pomohla ostatním, při čemž čím dál více trpěla, ale ani chvilku nelitovala toho co udělala, za což byla na konci příběhu odměněna, Trierova interpretace díla je ovšem od knihy velice rozdílná, postrádá pohádkovost a konec je zároveň šťasným a velice smutným... (06.01.2006)

Provokatér a "drsňák" Trier a jeden z jeho nejvíce "normálních" filmů. Nebo alespoň mně příběh ženy, která prožívá sexuální "dobrodružství" s různými muži, aby o nich mohla vyprávět ochrnutému manželovi, přišel v Trierově filmografii, jako docela normální. Bohužel i přes výborné herecké výkony (převážně Emily Watson exceluje) a skvělou režii, jsem se (a to převážně kvůli zbytečné délce) docela nudil a depresivní atmosféra, mě také příliš neoslovila. Na druhou stranu to byl určitě účel. (07.12.2011)

Dlouhá léta jsem Prolomit vlny vnímala jako film, na který je nutno dozrát, jako nadfilm, který není pro každého. Dokonce jsem si dovolila dříve vidět pouhou divadelní inscenaci Městských divadel pražských, která si s tématem poradila po svém. Ale ve výsledku je to jen film pro náročného diváka, ale zdaleka ne pro diváka snoba či diváka pokrytce. Takže všechny proto-dojmy stranou, je to jen film, neukousne vás - a samozřejmě von Trier je jen jeho autorem. #freshfilmfest (22.09.2014)

Naprosto žalostně zahraná píčovina o jednom kriplovi a druhém downovi, která se odehrává v prostředí plném debilů aneb hledejme genialitu v hovně. Něco tak debilního jsem vážně dlouho neviděl. Nemám ani nejmenší tušení, co tolik diváků uchvátilo. Lars von Trier už je v mých očích navždy gayem a pevně věřím, že se s dalším jeho filmem už nikdy nepotkám. U tohoto filmu lze docenit snad pouze originalitu. Odpadu se ovšem nelze ubránit. (06.12.2012)