Tanec v temnotách

Radikální filmové vidění a provokace pouštět se takovými cestami, které jsou nejméně očekávané a leckoho dokážou naštvat. Provokatér Lars von Trier natočil výborné drama o absolutní svobodě rozhodnutí. Obětavé herecké výkony, nezvyklá stavba filmu, výborná choreografie tanečních čísel a šílený Dán, který se směje opodál. (01.12.2015)

Björk je neobyčejně talentovaná umělkyně a tady to jen potvrdila. Zahrála výtečně a byla neodolatelná. Nejvíc se mi na Tanci v temnotách líbilo, že taždou sebevíc drastickou a sebevíc city drásájící scénu strhlo a zparodizovalo muzikálové číslo. Film se tak stal spíše hodně černou komedií. HUDBA: Björk - parádní, jak se dalo čekat... (01.06.2007)

FIlm, který je zajímavý svou formou. Bohužel už od Larse Triera znám jako snahu vyvolat silné emoce pomocí silného příběhu dotaženého ad absurdum (viz Prolomit vlny, Antikrist, Nymfomanka) Zajímavá forma bohužel nemůže nahradit obsah. Zřejmě nejsem v tomto případě správným cílovým divákem. Citové vydírání mi vadí, taky ho cítím a každém kroku. (01.03.2016)

Je to dosť dobrá dráma od Larsa von Triera. Má veľmi dobrý príbeh o mladej žene, ktorá dávnejšie emigrovala do Ameriky, aby tu mohla zaistiť operáciu očí pre svojho syna, lenže najprv musí zarobiť dostatočné množstvo peňazí a tak ťažko pracuje v továrni. Navyše sama má veľké problémy s očami a tak jej v tomto ťažkom živote okrem dobrých priateľov pomáha hlavne lásku k hudbe a nácvik muzikálu, lenže jedna nečakaná veľmi nepríjemná udalosť jej plány naruší. So spracovaním som dosť spokojný, celý film prakticky stojí na hlavnej hrdinke, ku ktorej je nevyhnutné si vytvoriť vzťah, čo sa mi našťastie podarilo už po chvíli. Ten jej náročný život je výborne podaný, ťažká práca v továrni, blížiaca sa slepota, ale aj tak myslí hlavne na ostatných a až potom na seba, preto sa jej nedá nefandiť, k tomu sa mi páčila aj tá láska k hudbe, ktorá má v jej živote dôležité miesto a získalo si ma to aj celé jej okolie, najlepšia priateľka, dlhodobý nápadník, príjemní susedia, toto ma skutočne bavilo. A v poslednej tretine sa už dej pohne pomerne nečakaným smerom, pričom ma trochu mrzí, že to nepôsobí práve najprirodzenejšie, kvôli čomu to nemá až tak silný náboj, ako by mohlo, ale aj toto je stále dobre zvládnuté a tá záverečná fáza je teda skutočne nezabudnuteľná. Okrem toho poteší aj pár hudobných čísel, ktoré mi prišli celkom dobré nielen sami o sebe, ale hlavne ma dosť zaujalo ich vloženie do priebehu filmu, obzvlášť hneď prvé v továrni, ktoré mi prišlo až také milé. Ale inak sa ani zďaleka nejedná o plnohodnotný muzikál, týchto čísel nie je až tak moc a film na nich vôbec nie je postavený, slúžia len na také menšie oživenie. Herecké obsadenie je výborné, speváčka Björk si za toto zaslúži veľkú pochvalu, túto zaujímavú úlohu zvládla skvelo, ale veľmi ma potešili aj výrazné vedľajšie postavy, hlavne Catherine Deneuve, ktorá mi prišla veľmi príjemná, ale aj Peter Stormare, David Morse a ešte pár ďalších. Réžia a technická stránka sú tradične v Trierovom štýle, takže na prvý pohľad to vyzerá prakticky až tak amatérsky, ale pritom už po chvíli vidno, že to má skutočne silný náboj a je to vysoká kvalita. Takže Trier má aj nejaké lepšie filmy, ale aj Tanec v temnotách sa vydaril a rád si ho ešte pozriem. 79% (13.10.2013)

Hudba Bjork patří mezi mé velmi oblíbené, Bjork sama o sobě je pro mě také úžasnou osobností a nejlepší světovou zpěvačkou přelomu tisíciletí... Proto jsem byl velmi zvědav na její spolupráci s von Trierem, od kterého jsem předtím nic neviděl. A jsem zcela odrovnán. Rozhodně jeden z deseti nejlepších filmů, co jsem kdy viděl, Bjork podává naprosto špičkový výkon (přinejmenším mé Top3:)). Častá dokumentární kamera zajišťuje špičkovou atmosféru. Nápad propojit tragické drama s muzikálem funguje perfektně a pomáhá lépe dokreslit psychiku hlavní postavy. Té zdatně sekundují vpodstatě všichni další herci, především David Morse má neskutečně dokonalou postavu... Jeho zdánlivě sympatický, ale nakonec osudově zbabělý policajt, to je lahůdka. A hudba samotná, napsaná hlavními dvěma personami filmu (Bjrok, v. Trier) je také výtečná. Opravdu nevím, co filmu vytknout. Že to je přecitlivělé? No, ani mi nepřijde. Selma není žádná Železná lady, tak se podle toho taky chová. A když se v emociálně vypjatém závěru rozpláče, tady to na mě působilo mnohem lépe a silněji než kdyby s klidem přijala osud. Trier podle mě chtěl překvapit diváky jakousi obrácenou kýčovitostí - klasicky ohranou písničkou v takovýchto chvílích bylo hystericky plakat, Hollywood posléze vymyslel psychicky silné hrdiny s nezlomitelným duchem, kteří zachovají kamennou tvář. Díky bohu, že se tohoto dnes tolik oblíbeného trendu režisér nedržel a Selmu i na konci vykreslil tak, jak se chovala i v celém příběhu. Vivat, mistře. Už se nemůžu dočkat, až uvidím Breaking the Waves:) (01.06.2007)