Tanec v temnotách

Kdybych už nedostala nakládačku zvanou Prolomit vlny, byla bych z Tance hotová. Jenže Tanec je uvařen dílem z "Vln" a dílem je tam snaha Vlny trumfnout a to mi vadí. A našroubovat na to muzikál mi už vůbec nepříjde šťastné. To, co bylo ve Vlnách tak drásavé- příběh sám, syrová kamera, herecký výkon Emily Watson - bylo tady přemleté - zase syrová kamera, ještě prapodivnější příběh, podobný charakter hlavní hrdinky plus slepota a nádavkem ještě vyděračská šílená scéna. Bjork byla výborná, Catherine Deneuve také, ale od pana Triera to nebylo féééééér! (24.09.2004)

Pamatuju si, jak jsem chvíli před závěrem vyprskl smíchy (snad kvůli nějakému překlepu v titulcích), což byla v tom nervózním stresu hotová satisfakce - Tanec v temnotách je jinak totiž přesně ten film, z něhož má člověk většinu stopáže husí kůži až na prdeli. Vynikající herecké obsazení a příkladně účelná muzikálová forma. Vlastně je to vůbec jediný muzikál, u kterého jsem schopný přemýšlet o zařazení do nějaké osobní topky. "Železniční" skladba I've Seen It All je nadpozemská. (11.03.2012)

Čechoslovenka se vzhledem Eskymačky a s výmluvným jménem Selma Ježková emigruje v 60. letech do Ameriky hlavně kvůli možnosti operace svého syna, kterému hrozí oslepnutí. Od Tance v temnotách jsem očekával muzikál, ne depresivní psychologicko-sociální drama. Ve chvíli, kdy jsem se s touto žánrovou záměnou jakž takž smířil (tj. asi po čtyřiceti minutách), přišel první taneční výstup. Rozervané duše hrdinů a roztřesenou kameru vystřídalo velkolepé taneční číslo s černochy tančícími break-dance a já jsem zůstal zírat v němém úžasu. Teprve s dalšími muzikálními úlety mi došlo, proč jsou sytěji zbarvené, proč svým stylem připomínají spíše nějaký avantgardní videoklip nežli součást filmu – je to únik. Únik od neuvěřitelně depresivních a úmyslně až do extrémů dovedených osudů hlavních hrdinů, předně samotné Selmy. Ta má sice zprvu malou naději, ale brzy o ni přijde, abychom si náhodou nezačali myslet, že Lars von Trier vyměkl na úroveň režiséra normálního, humánního dramatu. Vyhrocenost, lhostejnost v zacházení s charaktery balancuje na hraně únosnosti, místy Trier skutečně trošku přehání (neudržel jsem se při informaci, že Selma ráda chodí domů po kolejích – zvlášť v noci, to už by obstálo i mezi sbírkou těch nejmorbidnějších vtípků). Trier tento okázalý projekt realizoval téměř tři roky, což na výsledku není zas až tolik poznat. Má to být film o věčnosti, o sebeobětování, o splývání světů fiktivních a reálných, ale zároveň je to film silně protiamerický a plný logických nesrovnalostí. Trier možná miluje americké muzikály, ale americkou kulturu jako takovou nenávidí. Dává jasně najevo, co si myslí o sentimentálních pohádkách s dobrým koncem, co si myslí o dobrém a poctivém americkém občanovi. Dobré postavy zde kromě Selmy ztvárňují Švéd (Strormare), Francouz (Barr) a Francouzka (Deneuveová), pokud je k pomoci svolný i někdo jiný, pak jedině za peníze nebo za ještě vyšší cenu. Prapodivně pak působí přítomnost Oldřicha Nového, který se nejmenuje stejně jako „ten slavný český herec“ náhodou, přičemž si jej zahrál jakýsi bělovlasý stařík(!). A co ta zkomolená výslovnost českých jmen údajnou Čechoslovenkou? Copak sama neví, jak se jmenuje? Jasně, devadesáti procentům diváků to vadit nebude, ale když už natáčím velkou evropskou koprodukci, měl bych si na podobné detaily dát pozor. Trier byl asi víc zaměstnán tvrdou „drezúrou“ Björk – ta nepředvádí výkon kdovíjak oslnivý a jejímu zpěvu chybí povznášející lehkost, svými údajnými hádkami s režisérem nicméně vzbudila dostatečný rozruch a filmu zajistila potřebnou reklamu (i když ty šaty asi skutečně nesnědla :-). Tanec v temnotách je silným, působivým dramatem a současně velmi svérázným muzikálem, je z pochopitelných důvodů oslavován, je z pochopitelných důvodů zavrhován. Nemůžu říct, že by mě zcela pohltil, ale přinejmenším na několika místech se mi velice líbil. 75% Zajímavé komentáře: golfista, charlosina, rawen, elCroCo, TotalFilm, winstonik (24.11.2006)

(1001) 2008: Inu, mám dilema. Před sledováním tohoto filmu jsem už nějaké to rande s panem Trierem absolvovala a dosud jsem z každého byla, byť i takřka proti své vůli, naprosto odvařena. A jelikož jsem občasný skeptik, tak jsem si řekla, že přece není možné, aby na světě existoval takový génius, kterému sežeru úplně všechno (protože tohle by byl už druhý, jelikož jednoho takového už znám, ale to sem nepatří), no a abych se dostala ke své pointě, tak jsem si řekla, že se milému Larsovi podívám více na zoubek a nebudu ho šetřit, i kdyby trakače padaly. Tanec v temnotách začíná pomalu a pozvolna, až si člověk (já) říká, jak to může dospět k tomu závěru, o jakém už kdesi slyšel, že to k němu dospěje. Potom přestane nad takovými blbostmi přemýšlet, jak ho síla neobyčejně viděné obyčejné reality vtahuje do děje. Píseň "I've seen it all" zabije emocionálně zjitřenou a psychicky labilní dívku do sedačky a vyvolá v ní pocit naprosté identifikace se s hlavní hrdinkou. Náhlý zvrat v ději křičí z plátna: "Jsem nelogický, jsem násilně naroubovaný, jsem vyhnaný do extrému!" Chvíli si na to opět sledovatel zvyká, mozeček mu usilovně pracuje, hysterický konec opět nahlodá podvědomí... A teď přecházím zpět do první osoby. Zkrátka, i když film má rozhodně své mouchy a nezdá se mi dokonalý jako třeba Dogville, za přesné vykreslení vnitřního světa jednoho rezignovaného snílka opět uděluji nejvyšší hodnocení. -"You've never been to Niagara Falls?" -"I have seen water, its water, that's all..." 2017: Jak stárnu, tak moje výtky k filmu zůstávají, ale moje láska k němu se dál prohlubuje. Formální přístup kombinující pohyblivou dokumentární kameru v "normálním" životě a sestřih mnoha statických záběrů v muzikálových číslech tak geniálně nenápadně manipuluje divákův úhel pohledu, že už to samotné si vyslouží nehynoucí obdiv. Naprosto přesně přesní herci pracují tak, že se každá scéna zdá jako nejlépe zahraná scéna, co kdy byla nejlépe zahraná. V imaginárním světě bych neměla problém vytrhnout si srdce z hrudi a dát jednu polovinu Peteru Stormarovi a tu druhou polovinu věnovat Siobhan Fallon Hogan. -"What is there to see?" ♥♥♥ (24.11.2008)

Bjork jako česká emigrantka "Selma Džezkouva" je výborná ,zejména muzikálová čísla jsou opravdu strhující. A pokud někdo filmu vytýká "nechutné, nehorázné a samoúčelné citové vydírání“, jen to značí, že film vůbec nepochopil:-) Lars von Trier má jen hodně netradiční smysl pro humor, a celý film je jen kanadský žertík na účet těch, kdo rádi(y) vytahují v kině kapesníky:) (01.12.2003)