Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Hlášky: Karel: - "Vy nejste doktor, vy jste sadista!" & doktor: - "Kde je ta noha?" sestra: - "Nejde to zout. Ta bota je totiž malá." doktor: - "Hm. Už nemáme moc času. Tak to přišijeme i s tou botou. Dejte to sem!" sestra: - "Nemělo by se to aspoň trochu opucovat?" & Mráčková: - "A profesore, co vaše výzkumy? To nechcete lidstvu jaksi zanechat vůbec nic?" Ikebara: - "Co bylo, bylo. Ostatně, co můžu zanechávat? Jsem v hrnci." Mráčková: - "Můžete mi to nadiktovat." & strejda Karel: - "Jsem člověk! Já jsem člověk!!!" policista: - "Kolik toho v sobě máte?!" strejda Karel: - "Dvě deci!" policista: - "Prosím vás, po dvou decích?" & Wassermann: - "Hůlku nemám, personál nemám, topit už nedovedu…" Karel: - "Budete holt muset začít pracovat jako já a jako každej normální člověk." Wassermann: - "Jako člověk?" Karel: - "Jo, jako člověk." Wassermann: - "Pfujtajbl. A pracovat, to už je to poslední. Já? Já, nesmrtelnej?" (12.07.2009)

Jak utopit Doktora Mráčka je pro mě nejsympatičtější ztvárnění vodníků co jsem viděl. Je pravdou, že postrádá klasického pohádkového - zeleného hastrmana, který dělá brekeke, ale tohle je taky svým způsobem modernější klasika. Vodníci cestují umyvadlem, mají zatopené sklepy a chtějí utopit Mráčka. Když k tomu přidáme i skvělé české osazenstvo herců není co řešit. (22.01.2010)

Neskutečné. Rok po mistrovském zpracování klasiky (Tři oříšky pro Popelku) stejná autorská dvojice uvádí moderní vodnickou pohádku. A i bez Josefa Dvořáka je vodnická dynastie Wassermannů neodolatelná. Prolínání pozemského světa s vodnickým je doslova pohádkově hravé; navíc mistrovsky zahrané - ať už to jsou Mráčkovy (Hanzlík) grimasy při opakovaných proměnách, nebo nakynuvší Wassermannová (Myslíková), či Janiny (Šafránková) nevinně jiskrné úsměvy.Zajímavý komentář: choze. (07.01.2009)

Doktor Mráček bude asi po většinu diváků další československou mnohokrát reprízovanou klasikou z řady. Já se přiznám, že jsem ho viděl maximálně někdy školkou povinný a i když jsem od té doby domacích fantasy komedíí od Macourka, Vorlíčka nebo Lipského zhlédl docela dost a některé si i oblíbil, na Mráčka jsem pořád jaksi zapomněl a viděl ho pořádně až dnes. No, možná kdybych ho viděl už poněkolikaté asi by pro mě nešlo o žádnou pecku, ale takhle to pro mě bylo alespoň neokoukané a bavilo mě to.  Vorlíčkovi a Macourkovi se opět povedla zdařilá a na svou dobu v československu určitě neobvyklá fantasy vzrušuíjcí zápletka o utajených vodníkach v Praze s řadou zábavných bláznivých, záměn, omylů, dobrým komediálním tempem, i kapkou romantiky, byť škoda, že mi to občas přišlo dějově poněkud rozbředlé. Ale i tak jde o fajn komediální fantasy kousek s kapkou pohádky, kde bylo šťastné i obsazení velmi roztomilé Libušky Šafránkové. Potěší i (u Vorlíčka takřka dvorní) tradiční Vladimír Menšík se svým fajným zábavným herectvím stejně jako prakticky většina dalších českých herců, kteří se zde mihnou.  Je to prostě takové příjemné. Dokonce bych se narozdíl od některých ostatních komentujících slitoval i nad závěrem, ve kterém bych snad žádnou ideologii ani nehledal (pokud si dobře vzpomínám, tak i v Dívce na koštěti se nakonci nadpřirozené bytosti stanou obyčejnými lidmi.) (03.04.2021)

Když není tlačenka, tak bude Růženka! :) A z vodníka je člověk. Opět další bláznivá komedie pana Vorlíčka a opět na vysoké úrovni, Míla Myslíková ve své zřejmě životní roli nepříjemné megery, skvělý Menšík, nádherná Trejtnarová - tito tři hrají opravdu nadprůměrně. Naopak nepřesvědčil mě zde výkon Jaromíra Hanzlíka, v hlavní roli bych si představil někoho dravějšího a ne tak mdlého - třeba si mohl roli prohodit se zde výborným Jiřím Hrzánem, který tu hrál pouze malou roličku vodníka. Šafránková a Kopecký podávají své standardní výkony, oba však mají na svém kontě lepší role. (04.08.2012)