Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sedm královských dcer proměnila zlá Jezerní královna v sedm labutí. Jedné z nich, princezně Odettě, se podaří z podmořského zámku uprchnout. V podobě labutě je zraněna Štěpánem, přitroublým sluhou prince Viktora. Mladíci místo labutě najdou zraněnou dívku. Princ se do krásné dívky zamiluje, ale pro záchranu své lásky musí podniknout dlouhou a nebezpečnou cestu… Filmovou pohádku pro celou rodinu natočil v roce 1998 režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka. Tentokrát se tvůrci inspirovali klasickou pohádkou "Labutí jezero" i legendárním baletem Petra Iljiče Čajkovského. Tragický děj baletního představení však přepracovali do podoby dobrodružné pohádky se šťastným koncem. (Česká televize)

(více)

Recenze (180)

gutshoter 

všechny recenze uživatele

Vůbec se mi nezdá toto malé hodnocení. Ano, je to pohádka trochu z jiného soudku. Ano, temna je více než světla... Děj je ovšem velice příjemný, herecké výkony nadprůměrné (Ivana Chýlková skvělá). Občasné nelogické "minipasáže" tam jsou, ale to bych pohádce odpustil. Tuto pohádku mam od mala rád. Hudba je velice pěkná. 70% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kámen úrazu se v tomto případu jmenuje česko-německá koprodukce. Toho německého je tam víc než dost. Nemohl bych tvrdit, že je to vždy jen k tíži předkládaného výsledku. Naopak. Jiná je otázka, zda a na kolik to vyhovuje českým dětem a české škole pohádkové tvorby, jak se konstituovala a vyzrála mezi padesátými až osmdesátými léty minulého století. Tady je odpověď ošidnější a prvky mýtu, které se mohu jevit i jako až thrillerizující, nemusí nutně v českém prostředí uspět. V mnoha ohledech to platí i pro vedení herců a faktické zatlačení české herecké školy do pozadí. Jindy výrazná Bohdalová najednou působí matně a neurčitě, ve své kůži se viditelně necítí většina dalších (Táborský, Rudolf Hrušínský, Obermaierová a řada dalších). Zdá se, že tu do hry vstupuje nový, odlišný činitel: účast českých herců v zahraničních filmech a odlišně podávané požadavky nutné pro to, aby zde opakovaně mohli nalézat své umělecké, ale i existenční uplatnění. Budeme-li z tohoto hlediska posuzovat Macourkův scénář a pojetí Vorlíčkovy režie, nemůžeme nepřiznat výsledku jejich práce vlastně špičkovou úroveň; ovšem v kontextu a způsobu, který je našemu prostředí vzdálen a je z tohoto hlediska vykladatelný - ve více variantách - jako obtížně přijatelný a profesionálně nedotažený. Zhruba takto lze popsat vnitřní disonance jinak zajímavé a osobité výrazné pohádky, jejíž tvůrci se přesto nedokázali beze zbytku vyvarovat některých klišé a hluchých míst. ()

Reklama

kajas 

všechny recenze uživatele

Dvojice Chýlková + Táborský jsem se jako malá opravdu bála a videokazetu s touhle pohádkou jsme museli často půjčovat domů i díky roličce Nikol Štíbrové (chápejte, její maminka byla rodinná zubařka :)). Oproti Měšci a Ohnivákovi je tady také výrazně méně německých herců, takže pohádka je víc naše. ()

nirvanafan 

všechny recenze uživatele

Asi jsem tu jedna z mála, ale považuju tohle za jednu z našich nejlepších pohádek vůbec. Temné jezerní království naplňuje dokonalou představu neviditelného zla, navíc se do něj obyčejný smrtelník prakticky nemůže dostat. Malé děti jsou zde drženy jako lovci perel a příděl potravy s šikanou strážců vzdáleně připomíná holokaust. Možná trochu přeháním, ale mně se to fakt líbilo. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

V dobách totalitného režimu bol Václav Vorlíček výnimočný režisér, ktorého diela boli plné fantázie, humoru a dobrodružstva. Stačí spomenúť snímky ako napríklad "Dívka na koštěti", "Jak utopit Dr.Mráčka", "Tri oriešky pre Popolušku" alebo úžasne televízne seriály "Arabela", "Létajíci Čestmír" a "Křeček v noční košili". To sú výborné filmové diela, ktoré si vždy rád pripomeniem. Avšak po roku 1989 začala Vorlíčkova tvorba viditeľne upadať. No do úplnej krízy sa dostal až v novom miléniu. V roku 1998 ešte zvládol natočiť ambicióznu, avšak nie už celkom podarenú, rozprávku "Jazerná kráľovná". Je to taký rozporuplný koprodukčný projekt, v ktorom si hlavnú zápornú úlohu strihla Ivana úChylková a klaďasa stvárnil beztvárny Nemec Max Urlacher. ** ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Při natáčení filmu v Plešném jezeře došlo vinou filmařů k destrukci přibližně jednoho tisíce kusů šídlatek, což jsou u nás velmi vzácné a kriticky ohrožené rostliny. (panLosos)
  • Režisér Václav Vorlíček nebyl spokojen s kameramanem, kterého dosadili němečtí koproducenti. Kameraman špatně zasvítil scénu a tak jsou záběry, které se odehrávají pod hladinou jezera, velmi temné, a herci na nich nejsou pořádně vidět. (J R C Pecuchet)

Reklama

Reklama