Cech panen kutnohorských

Československá historická komedie, jenž měla posilnit vlastenecké cítění a národní hrdost, neboť byla natáčena v nelehkém období mnichovského ponížení. Příběh se odehrává v roce 1590 v Kutné hoře, kdy začínají klesat výnosy z těžby stříbra a jako první se snižují platy havířům. Ti kolem sebe vidí u konšelů, urozených rytířů, ale i podvodných cizinců velké bohatství a domáhají se spravedlnosti. Vymýtit tento nešvar a zbavit město ničemných zlodějů a proradných cizáků se pokusil kutnohorský rodák a šlechtic Mikuláš Dačický z Heslova (1555-1626), známý jako spisovatel a básník, ale především jako bouřlivák holdující vínu a ženám. Dačického, dobově řečeného frejíř, jenž ve snímku bojuje proti nekalému obohacování vyšších vrstev a jejich upjaté společnosti, svým neobyčejně živelným způsobem ztvárnil nenapodobitelný Z. Štěpánek. Svým volnomyšlenkářským životem a pokrokovým cítěním pobuřoval ctihodné kutnohorské muže a jejich ženy mu navzdory jeho špatné pověsti padaly k nohám. Název Vávrova snímku je poněkud zavádějící, neboť o žádném společném cechu neboli seskupení místních paniček nebylo řeči, naopak komedie zesměšňuje jejich mravní zkaženost a pokrytectví. V roli jediné charakterní ženy Alžběty, již později pojal Dačický za choť, se představila H. Vítová. V rolích kutnohorských konšelů, hofmistrů a mincmistrů se objevily známé herecké osobnosti té doby, nejvíce zaujal T. Pištěk, vynikající F. Smolík podváděný svou nevěrnou ženou J. Šejbalovou, V. Vydra st. či tradičně nepřející F. Kreuzmann. Dačického páže ztvárnil L. Pešek a místní poběhlici s provokativně odhaleným záňadřím představovala smyslná A. Mandlová. V menších rolích jsem zaregistroval věčně opilého mnicha J. Vojtu, podplatitelného kata V. Trégla, bohužel představitele Jeho Veličenstva císaře Rudolfa II. jsem nerozpoznal. Ve snímku zaujaly též záběry na chrám sv. Barbory, kostel sv. Jakuba či Vlašský dvůr, tehdejší středisko ražby stříbrných mincí. Nejsem si jist, zda tato komedie O. Vávry, specialisty na historická díla, splnila svůj původní účel a zvýšila národní uvědomění, avšak zcela jistě se jedná o více než povedenou komedii, která ani po 80 letech neztratila své kouzlo a je stále aktuální. (24.07.2017)

Historická komedie velkého stylu, jaká se už bohužel v našich zeměpisných šířkách neopakovala (Císařova pekaře beru v potaz). Vávra opět vyvedl Národní a Vinohradské divadlo na barrandovský kopec, doplnil jej několika filmovými stars a úspěch byl na světě. Film velmi dobře drží základní příběhovou osnovu, nechybí zde napětí, vtip, život a krása. Má několik dobrých hereckých výkonů (Smolík, Šejbalová, Pištěk, Nedošinská, Mandlová, Steimarová), ale všemu pochopitelně dominuje Zdeněk Štěpánek, který mohl Mikuláši Dačickému propůjčit veškerou svou vervu. Zdravě nacionální film nemůže jednou za čas škodit. (06.11.2003)

Není to tak jadrné jako pozdější Pardubice. Ale Adina ten výstřih měla až hanba, o tom žádná :) Z dalších výrazných postřehů je také fakt, že je Cech natolik přeplněn hereckými esy, že vedle něj s klidem bledne i cele oslavovaná Šťastná cesta. (22.02.2009)

Naivní pseudohistorická hra o zlých pánech a poctivém havíři. Rok vzniku předznamenává lehce národovecký patos díla, patos, který díky humornému obalu a zajímavým hereckým výkonům kupodivu zaujal i na fašistickém filmovém festivalu v Benátkách. Jméno režiséra budoucích epopejí rovněž naznačuje, kudy se film ubíral. Ale dnes nám obsazení Němci nehrozí a svěžest filmových vtípků dávno odnesl čas. (15.09.2009)

Příjemně hravá vlastenecká komedie, která v předválečných dobách měla utvrdit vlastenectví, leč opět marně a cizáci se v Čechách opět roztahovali. Je zde humor, mocenské intriky, hamižnost a morální pokrytectví a především velké vlastenectví.. Příjemně zábavný příběh z konce 16. století o bohémském šlechtici Mikuláši Dačickému z Heslova (skvělý Zdeněk Štěpánek), který se tuze rád bavil s dobrým vínem, lámal všemožná ženská srdce a navíc se nebál postavit za utlačované chudé české lidi, které chytrácky ždímali dosazení páni. Je krásně zobrazeno intrikování a neskutečná hamižnost mocných, kteří chtěli zahladit stopy a vyhnout se odhalení a pokrytecké zhrzení žen, když si Mikuláš na veřejnosti vedl za ruku prostitutku Rozinu (Adina Mandlová) a začali volat po cudnosti. Ale herci si role krásně užívali. Druhové Mikuláše v putykách byli Mikulášův sluha Očko (Ladislav Pešek), mincmistrův panoš Zdeněk (Ladislav Boháč), svérázný páter Bonifác (Jaroslav Vojta) a stále společensky unavený bakalář (František Roland). Měšťany krásně zastupovali naivní Tříska (František Smolík) s hrzenou ženou Sofií (Jiřina Šejbalová), rychtář Vodňanský (Theodor Pištěk), jeho žena (Antonie Nedošínská) a naivní dceruška Eva (Elena Hálková) a bojácný kat (Václav Trégl). Podvodné cizáky pak David Wolfram (Bedřich Karen) a Felix z Hasenburka (František Kreuzmann). A nesmí se zapomenout na Alžbětu Mládkovou (Hana Vítová), jakási nová etapa v novém a spořádaném životě pana Mikuláše. Velmi příjemná komedie, kde na rozdíl od reality vše dopadlo dobře. A je to v krásných kulisách stále zachovalého středověkého centra Kutných Hor. (08.03.2010)