Poklad Inků

Kdyby mi bylo o deset míň, bavil bych se nejspíš královsky. Takhle mi tahle májovka tak připomínala všechny poslední výstřely a stříbrná jezera, že musím s hodnocením trochu dolů. Spousta střílení, hodně ušlechtilých myšlenek a ideálů, hory děsnýh kostýmů a rekvizit... a správně ďábelský padouch bez skrupulí se správně ďábelským smíchem... Pokud máte pro májovky slabost, nebo je vám dvanáct, nedejte se odradit. 40% (17.05.2007)

Když mi bylo jedenáct dvanáct a opakovaně jsem chodil na obnovené premiéry mayovek do kina, patřil Poklad Inků k mým nejoblíbenějším. Možná proto, že komická postava hamburského profesora je opravdu komická a nikoli trapná jako ti pitomci (představovaní například Eddim Arentem) ve filmech s Vinnetouem a jeho bílým bratrem. "Poslední boj původního domácího obyvatelstva s bílými vetřelci, hledání tajemného pokladu a ušlechtilé snahy o smíření mezi nepřátelskými tábory", tak zněl dobový popisek v tisku v polovině 80. let. (25.03.2022)

Mayovky majú v mojom filmovom rebríčku čestné miesto. Už dávno mi učarovali svojou výnimočnosťou, krásou príbehu, nevšedným dobrodružstvom, statočnosťou a odvahou jej hrdinov, pohľadom na inú kultúru, krásou prírody .... Vo svojej dobe to boli jedinečné filmy. Je nesporné, že mnohé z nich mali veľmi pozitívny vplyv na formovanie morálnych hodnôt celej generácie filmových divákov, a ani čas im neubral z tejto ich vzácnej kvality. Poklad Inkov som nepoznala a v duchu sa čudujem - prečo? Je to mayovka „de luxe“. (03.10.2010)

Je zvláštní jak nostalgicky lpím na starších filmech i když ty současné jsou po všech stránkách mnohem dokonalejší. Tato Mayovka mě vrací někam do mládí, kdy jsem v našem malém letním kině v klášterní zahradě pod kaštany na obrovském plátně, kde jsem musela otáčet hlavou, aby mi nic neuniklo, se zatajeným dechem sledovala dobrodružné indiánky. Tato by svou kvalitou mohla těm čtyřem základním Haralda Reinla s Vinnetouem směle konkurovat, ať už exotickým prostředím peruánských And a legendárního Machu Picchu, fešnou postavou posledního Inky Haukarapory, hrdinským Pánem jaguárů, vtipnou trojicí popletů v čele s profesorem Morgensternem a donem Parmesanem, či skupinou padouchů pod vedením lotra Gambusina. Přidáme-li ke krásným přírodním lokacím, výbornou výpravu, početný kompars a skvělý hudební doprovod, tak se můžeme s potěšením spolu s hrdiny směle vydat do divočiny vyrovnávat staré účty. (06.02.2012)

Jak už je dlouho co tohle to proboha nikde nedávali? 5, 10, 15 let? A já se ptám proč? Proč po všech těch nekonečných stále reprísujících Pokladech, Vinnetouech, Žutech, Firehandech atd. Nesáhnete i po tomto filmu. Copak je tak špatný..? Určitě by si taktéž zasloužil znovu zařazení na naše obrazovky. Nejedná se totiž vůbec o špatný film, a myslím si že leckteré jiné zfilmované Mayovky, jak se říká lehce strčí do kapsy. Byl to vlastně když nepočítám první čtyři filmy do roku 1959, první film po třinácti předešlých ve kterém nehráli oba hlavní představitelé tedy Lex Barker a Pierre Brice. Režisér George Marischka, tentokrát vsadil na méně známé herce krom tedy Rika Battaglii v roli toreadora Antonia Perilla, pro kterého to byla už v pořadí šestá Mayovka. Myslím si ale že i tak vznikla jedna ze základních a nejúspěšnějších ale také jedna z nejvtipnějších (což až tak nebylo zvykem) Mayovek která se mi natrvalo vryla do paměti. V hlavní roli se nám představil Guy Madison jako Carl Hansen alias "Jaguár", byla to kladná role na rozdíl od falešného a krajně nesympatického kapitána Bradleye z filmu Old Shatterhand. Dále tam byl velice důstojný a dobromyslný princ Inků Haukapora. Poslední hlavní herec Fracesco "Paco" Rabal si vystřihl tu nezáviděnou roli padoucha Gambinusa. Nikdy nezapomenu na ten jeho jízlivý smích nesoucí se horami legendárního Machu Picchu. Víc už si ale bohužel s tohoto filmu nevybavuji, nějaký ucelený děj o tom nemůže být v tuto chvíli naprosto žádná řeč. No každopádně je to škoda, ale dojem to na mě tenkrát jako na kluka zanechalo opravdu velmi silný, a s malými pauzami přetrvávající takříkajíc až dodnes. Aby příběh byl alespoň trochu pravdivý a nezaostával za svojí románovou předlohou, tak se natáčení skutečně konalo v originálních až v posvátných místech a to v Peru na horách Machu Picchu, kde tuším proběhla i korunovace prince Haukapora. A dále také ještě v Bulharsku a ve Španělsku. Prosím opakovat !!! (22.12.2006)