Viník

Další z mnoha recyklací, které dodává příslib fantastičnosti a lákavosti xicht Gyllenhaala, jenž je opravdu dobrým hercem, ale zde je jeho talent tak nějak potlačen minimalismem samotného námětu. Sveřepé chrchlání, urputné pocení a blití do hajzlu nikoho nevybídne k ovacím vestoje. Bez přidané hodnoty se tak Viník stává jen průměrným dílkem. Chtělo by se říci dokonce nudným. Věřím, že se najde spousta podobných kousků, které pobaví víc a nebudou tak neskutečně prázdné. Tenhle je určen jen na jedno zklamané zhlédnutí a pro fanoušky Jakea. 50% (07.10.2021)

Tísňové volání jsem samozřejmě tehdy viděl, rozhodně jsem z toho však nikterak odvařený nebyl a asi i proto jsem vstupoval do amerického remaku s čistou hlavou. A co víc, možná jsem si to užil ještě více než dánský originál a šokující zvraty jsem zapomněl a i když se mi postupně vybavovaly, stejně to na mě fungovalo výborně. Jakovi Gyllenhaalovi jsem věřil každou repliku a i když asi bude fakt, že byl tento film urychleně natočen při začátku covidu, kdy absence výpravy byla velkým bonusem, ty vlažné reakce skutečně nechápu a za sebe mohu vřele doporučit. (05.10.2021)

Totálna kopírka severského filmu, vymenil sa len hlavný herec a tak komentár môže byť vlastne ten istý. Film je len o jednom hercovi, jednej kancelárii a jednom telefóne. Film by kľudne mohol byť rozhlasovou hrou, pretože tých pár emócií na Jakeovej tvári film nerobí, celý dej je o rozhovoroch. Dočkáme sa jedného zvratu, ale napínavý thriller to pre mňa nebol. (27.09.2021)

Amíci nezaháľali a po troch rokoch od dánskeho originálu prinášajú tú svoju verziu, nakoľko ich publikum by európsky film proste nezvládlo, ale o tom potom. Pár potešení, pár sklamaní.  Gyllenhaal po dvoch rokoch opäť pred kamerou musí potešiť nejedného. Jeho slzy/emócie sú uveriteľné a potlačia na pílu v správne chvíle. Napätie je počas väčšej časti stopáže stále silné, hoci menej surovejšie, udalosti dokážu bez problémov vtiahnuť aj za predpokladu predchádzajúceho zhliadnutia pôvodného filmu, čo sa cení. A keď už sme pri ňom – aj napriek tomu, že sa filmy od seba prakticky moc nelíšia, dánsky počin mi prišiel chladný, citovo nedostupný, rozprával príbeh taký, aký je. V americkom náprotivku sa stavalo na emóciách a v niektorých momentoch som mal pocit, že práve oni sú hlavným stavebným pilierom. A je v podstate len na tebe, ktorý spôsob ti viac vyhovuje. Jeden si ale určite vyber, pretože ten pôvodný scenár je v skutku úžasný kúsok. K tým "sklamaniam" – s Pizzolatta som veľmi smutný. Namiesto toho, aby písal klon/derivát famózneho diela True Detective, radšej píše prerábky dánskej snímky... To je asi taký ekvivalent námahy ako keby po rokoch nejaký väčší rejža namiesto celovečeráku priniesol krátkometrák, prípadne spevák namiesto poctivého hodinového štúdiového albumu vydal 5-skladbové EPčko... Našťastie, nad Fuquaom som palicu zlomil už dávno, takže v tomto smere škoda reči. --- Möllerov Den skyldige (jasným) víťazom. (13.09.2021)

Překvapuje mě, že originál je o poznání lepší, když tady máme tohoto hereckého superbejka. Jake se snaží, snaží se moc, což je tak trochu poznat, v podstatě to tím i mírně kulhá oproti originálu, možná za to mohu i já, že vím, jak se bude odhrávat děj, přeci jenom film postavený na jednom volajícím člověku, co se snaží zachránit "nevinnou" ženu, je prostě trochu plochý, když znáte plottwist. (17.10.2021)