Zelená karta

No i když možná ne zase tak neočekávaně dobré, protože se stačí podívat na názory pode mnou a máte docela jasno. Tohle není typická americká a romantická komedie, protože ty jsou z 90 % docela trapné a pitomé. Tohle je naopak fajn příjemný film, na který se vám kouká tak nějak s lehkostí a příjemně. Děj je náhodou docela zajímavý a ústřední dvojice sympatická. Konec taky nebyl úplně typický. Jen z části. Co mi ale vadilo bylo, že na začátku se objevila hudba ze Vzpomínek na Afriku. Tuhle hudbu miluju a v tu dobu mi to připadalo trochu jako "vykrádání" jiného filmu. Ale celkově to byl fajn film, takže odpouštím. (18.06.2013)

Nic moc jsem od filmu nečekala a po celou dobu trvání jsem se učila a napůl sledovala film. Nijak zvláště mne nezaujal, ale k učení mi připadal docela příjemný. Nemohla jsem jinak a srovnávala ho s jihokorejským snímkem Daenseoui sunjeong, který je založen na stejném tématu, kdy se jedna osoba kvůli získání práva na pobyt v zemi rozhodne vdát se či oženit se. A musím říci, že u Daenseoui sunjeong bych se učit asi nedokázala... Ale i přesto příjemný film. (20.12.2009)

Špičkový film, zdařilé ztvárnění mimořádně šťastně vybrané látky, herecký koncert dvou osobností. I tak lze zachytit kouzlo nezapomenutelného díla, které ovšem v žádném případě nespočívá v základní, byť aktrativní imigrační zápletce. Multikulturní konfrontace a nevšední pohled do americké levě liberální skutečnosti na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a francouzství, zastoupeného opravdu nekonvenčním mužem nejen způsobů, ale i životní cesty, je již pravdě blíže. Aby však úplnost v KARTĚ zachycené skutečnosti byla dokonalá, zbývá k tomu dodat milostný příběh plný něžného humorného nadhledu. Oba protagonisté září, a ačkoliv vše končí opravdu nehappyendovým happy endem, dojem jiskřivého vzrušení, nepomíjejícího úsměvu, který čas od času přechází do bujarého řehotu, aby se vzápětí ztlumil do ne snadného zamyšlení či hlubokého, vážného pohledu, zůstává. Zdánlivě kýčový námět, prohnaný hned trojnásobnou koprodukcí, svou nespornou mimořádnou kvalitou opravdu překonává i ta nejsmělejší očekávání a naděje. (31.03.2012)

Předně musím konstatovat, že Peter Weir je jedním z mých vůbec nejoblíbenějších režisérů, což se tady koneckonců hodně projevilo. Jeho inteligentní scénář a plynulá režie společně s výtečně obsazenými Gérardem Depardieu a Andie MacDowell daly vzniknout poněkud nenápadnému, ale přesto nesmrtelnému zástupci svého žánru, jehož kvality jsou pro dnešní zástupce nedosažitelné. Velmi příjemný ironický nadhled a jednoduchá zápletka, která ale díky hereckému koncertu ústřední dvojice nemůže ztratit své kouzlo ani na opakované zhlédnutí. Ten malý detail, že název manželčina krému může rozvrátit manželství, tentokráte velice rád ignoruji...Přesně mezi čtyřmi a p*ti. (28.03.2013)

Až někdy budu mít opravdu hodně volného času, zahraji si hru "najdi deset rozdílů". Dám si přetěžký úkol a ty rozdíly budu hledat v amerických romantických komediích. Zelená karta radostně zachovává kliošoidní téma: nejdříve se nechtějí, potom se poznají a pak se chtějí. Ach jo, kdyby tvůrci aspoň přeházeli pořadí. I změna na úkor srozumitelnosti by byla žádoucí. Ale nic. Jako vždy sympatická hlavní dvojka, občas mírně humorná situace a závěr naštěstí není až takový hepáč. (09.12.2012)