Piknik na Hanging Rock

Navnadilo mě, že to je oblíbenej film filozofa Mark Fishera, kterej rozebíral ve své knize "Weird And Eerie". Natočeno podle skutečné události, kdy se před 100 lety v Austrálií při výletu na nedaleké skály ztratilo několik školaček z místní dívčí školy. První půlka je trochu lepší, protože je celá ve snovém oparu nejednoznačnosti a mysterióznosti. Je to pomalý, romantický, kostýmní, starosvětský, přidušeně erotický a zvláštně znepokojivý. (12.10.2021)

Podmanivá hudba a okouzlující přírodní scenérie navozují jedinečnou atmosféru, tajemnou, poetickou. Kontrast přírody klidné, spící a přírody drsné, drastické vzbuzuje přímo posvátnou hrůzu...všudypřítomná mystika a v éteru se vznášející otázka Proč?, která není zodpovězena, nás nechává ve znepokující nejistotě na jedné straně, zároveň ale i v příjemném snění a rozjímání na straně druhé... (16.11.2009)

Bezchybný začátek,pochybný konec.Jako celek nevyrovnané,přesto značně uzemňující.Weir je skvělý režisér. (07.03.2011)

Toto poměrně známé dílo režiséra Weira (jehož poslední snímek, Útěk ze Sibiře, můžeme ještě snad i teď zachytit v českých kinech) je pokládáno za pravděpodobně nejlepší australský film všech dob. Tvrzení těžkého kalibru, co? Přiznám se, že Weirovy filmy mám velmi v oblibě. Sám ani snad nevím proč, ale jejich filmový jazyk má v sobě vždy cosi podmanivého a tajemného. Právě ta tajemná složka hraje v "pikniku" dost důležitou úlohu. Toto mysteriózní drama má místy i dost děsivé momenty. Weir k tomu přitom vůbec nepotřebuje krev, příšery, či šílence Nicholsonovské vyzáže. Strach je z tajemna, z fascinující záhady. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století v koleji pro dívky, kde vládnou poměrně přísná pravidla. Dívky však čas od času jezdí na výlety, mezi nimi i k tajemným skalám "Hanging Rock", tam se však stane cosi podivného. Skupinka dívek a jedna kantorka během výletu zmizí, a to doslova "without trace". Navzdory tomu, že po příběhové stránce se ve filmu mnoho nestane (a snad neprozradím mnoho, když řeknu, že záhada de facto není rozřešena), tak jeho pravé kouzlo spočívá v něčem jiném. Vyzdvihl bych podmanivou hudbu, která ve spojitosti s čarokrásnou přírodou, která je podpořena výbornou kamerou, tvoří specifickou atmosféru filmu, jež dokáže nahnat "husí kůži". Film je adaptací poměrně úspěšné knihy, jejíž autorkou je Joan Lindsay. Autorka se snažila o co nejautentičtější pojetí (které přebírá i film), takže to na první pohled vypadá, že snímek rekonstruuje nějaké skutečné události. To je ale samozřejmě jen fikce. (24.07.2011)

Byl jsem nalákán komenty o vyjímečném filmu a dostal jsem zhruba to, co vesměs popisují uživatelé hodnotící dvěma hvězdičkami. (07.09.2016)

Atmosféra sice převažuje nad dějem, ale je tak hustá a magická, že mě z ní vždy spolehlivě mrazí... A ten otevřený konec, ten nemá chybu! (06.02.2005)

Uff, tak tohle byl pro mě jeden z nejtěžších filmů vůbec. I když nemá ani dvě hodiny, připadalo mi to jako pět, rozvláčné plynutí filmu mě až nudilo a přece mi nejaké kouzlo scén nedovolilo přestat jej sledovat. Úžasná atmosféra, ale zcela vyčerpávající, znovu jsem se snímek shlédnout ještě neodvážil. (25.09.2013)

Krásne, atmosférické, tajomné, desivé. Koniec viktoriánskej epochy a skupina mladých Boticelliho anjelov miznúcich v teteliacom sa opare rozpálenej austrálskej buše. Niektoré udalosti nemusia byť dopovedané. Peter Weir si iba nasadil Lynchovu masku. (04.01.2014)

Hhhmmm... uvážíme-li dobu vzniku, tak dejme tomu, že je to příběh až skoro hororový, vizuálně pěkný, s krásnými exteriéry, mně se líbila ta poněkud děsivá hudba, která tomu dodávalo to napětí a tajemno, i kostýmy. Ale jak už jsem naznačil, příběh má atmosféru skoro až hororovou, ovšem jen do určitého momentu, ale poté, co dívky zmizí, se to nějak zasekne, neděje se dost dlouho vlastně nic nebo se řeší věci úplně mimo hlavní téma a nakonec to vyšumí nějak do ztracena a ještě do podivna, nebo mi to aspoň tak připadalo. No možná je to tím, že jsem na to koukal mezi jednou a třetí hodinou ranní, tak mi třeba něco uniklo, ale děvčata když odešly, tak byly čtyři. Jedna z nich se vrátila sama, jedna z nich byla nalezena, to máme 2, slovy dvě mladé holky. Nějak mi uniklo, proč zmizela i vychovatelka, to je šla hledat sama? A prostě se jen tak vypařily, nikdy se po nich nenašla ani stopa?? Ty skaliska zase nevypadaly rozlohou jako amazonský prales... Já mám rád filmy s jasným dějem, pointou, závěrem a odpovědí na v něm položen otázky, a to jsem tady teda zrovna nedostal. Řekl bych takové dvoj - až bídně trojhvězdičkové zklamání. Za tu atmosféru úvodu dám teda tři, ale s odřenýma ušima. (01.02.2017)

Miluji filmy, které oplývají závojem mystérie a zároveň nepřekypují doslovností. Tento kousek byl pro mě závanem svěžího větříku ve vcelku většinově nudné kinematograffii 70. let. Opravdu jsem si to užil a je mi jen líto, že se Weir nechal nakonec v podstatě spolknout Holým Vůdem. Tohle byl naprostý bonbón. (11.05.2010)

„Jak už jsme vás informovali v minulém vydání Australského Presu, ve skalách Hanging Rock zmizely během pikniku nedaleké dívčí internátní školy tři žačky a jejich vychovatelka. Pátrání je stále marné a naděje na jejich přežití v rozpálené buši každým dalším dnem klesá.“ Tak nějak by mohla vypadat zpráva v místních novinách. A divák tohoto filmu se toho nedozví o moc více než čtenář Presu. Snímek tedy nestojí na dějové dramatičnosti, ale spíše na tísnivé atmosféře rozeklaných skal, umocněné podmanivou hudbou. Příroda dokáže dívky nejen okouzlit, ale i uhranout, omámit a zlákat do propastí. Zároveň jim však nabízí svobodu a zbavuje je korzetů skutečných stejně jako korzetů falešné morálky a nesmyslných konvencí. (29.10.2011)

Ve filmu se toho na první pohled příliš neděje. Režisér Peter Weir rozjíždí v úvodní polovině magický, tajemný příběh, aby v druhé části ukázal jeho dopady do skutečného světa. Hororový nádech netvoří monstra a lekací scény, ale především záběry na mohutný skalní masív čnící k nebi z rozpálené australské pustiny a podivná ústřední melodie, přičemž oboje záměrně balancuje na hranici snesitelnosti. Kulisy vyprahlé buše evokují unavenost, ospalost a divák je touto atmosférou postupně unášen do jakési snové reality, kde snadno podléhá mystické stránce snímku. Rušivým elementem zůstávají pouze výkony několika hereček, především mladých studentek internátní školy, jejichž dialogy působí občas uměle. (05.09.2013)

Hlavni dojem z tohoto filmu mam, ze se udesne vlekl. Reziser asi chtel navodit takovou atmosferu divciho internatu, jakou se mu podarilo udelat (podle meho moc holek pohromade neevesti nic dobreho) a taky tajuplnost hledani, ale celkove to bylo prilis zdlouhave. Beru to taky tak, ze ve sve dobe ten film a jeho podoba asi byly potreba. Navstivila jsem to misto (paradni lokalita) a film jsem chtela videt. Jsem rada, ze to mam za sebou. (14.05.2015)

Mnohými adorovaná první hodina byla pro mne svou první polovinou doslova ubíjející. Při asi deseti minutové scéně holek pobíhající v Adršpachu jak Pavel Trávníčků jsem 4x usnul. NICMÉNĚ pak se to docela zlomí a začne to být sakra zajímavé do té doby, než si člověk uvědomí, že se děj začíná asi dle předlohy zaobírat nejen následky, ale i zbytečnými bočními uličkami v ději. Jak to asi bylo? Paste here: MEME z History channelu. (09.08.2023)

Neskutočne mysteriózny a atmosférický film, v ktorom možno tú atmosféru nie že krájať, ale rovno sekať, a z ktorého behajú zimomriavky po tele ešte dlho po jeho videní. A ten názov k tomu.... (03.01.2009)

Jeden z raných filmov výborného režiséra Petera Weira zo sedemdesiatych rokov. Myslím si, že po vizuálnej stránke Peter Weir predbehol týmto filmom svoju dobu nakrútenia. Kamera a prírodné scenérie, ktoré sú nabité mysterióznosťou a priam oslnivou krásou, zanechajú v spojení s úžasnou hudobnou vložkou filmu v človeku mimoriadne silné dojmy. Tajomnosť a nesmierna krása vyžaruje aj z hlavných protagonistiek filmu. Film vychádza z austrálskych dobových mýtov a legiend, ktoré sú údajne nakoncipované do reálneho príbehu. V úvodných titulkoch filmu sa dozvedáme, že sa jedná o tajuplný príbeh, ktorý sa udial v sobotu 14. februára roku 1900 na sv. Valentína, keď sa partia chovaniek z Appleyard College vybrala na piknik k Hanging Rock neďaleko Mount Macedon v štáte Viktória. Počas popoludnia niekoľko členiek partie sa vybralo do tajomnej hory a zmizlo nenávratne bez stopy. Film je na svoju dobu nakrútený naozaj famózne. Zaujímavý počin režiséra, ktorý svoje výborné vlohy pre filmové umenie ukázal hneď v začiatkoch svojej kariéry. (15.11.2010)

Nemůžu si pomoci, ale ve druhé polovině film úplně ztratí spád a atmosféru. Zato ta první, to je masterpiece atmosféry, kterou výborně doplňuje hudba Gheorghe Zamfira. Tu si pouštím i zvlášť, což se mi u jiných "soundtracků" nestává :-) (11.06.2011)

Vidíš, jak ti to jde... (26.09.2002)

Nejsugestivnější thriller bez kapky krve (tedy s jedinou kapkou krve) z australské buše. (27.07.2007)

Pamatuji si vlastně už jen úvodní dusivou atmosféra, kterou vytváří očekávání příběhu, australské počasí, dunivá hudba a děsivá skála ... to bohužel nevydrží po celý film. (25.03.2011)