Občan Kane

Tak jsem konečně viděla slavný film o muži, který měl peníze a moc , který mohl vše, přesto nebo možná proto jeho poslední slovo před smrtí bylo "Rosebud", a nelituju. Co byl tedy Rosebud pro člověka, jehož možnosti byly TÉMĚŘ neomezené? Budoucí nákup věci, člověka, země, dostihového koně? Celé to strhující vyprávění k tomu směřuje, každý si ale to slovo musí rozšifrovat sám. (30.10.2005)

Aj keď vo svojej dobe prepadol, neskôr si vydobil nálepku "najlepší film všetkých čias". Z dnešného pohľadu film pôsobí stále tak, akoby mu roky nepribúdali. Príbeh o vzostupe a páde časom neskutočne bohatého vydavateľa New Yorkského denníka je stále aktuálny a ešte dlho bude. Posledné a tajomné slovo z jeho úst..."rosebud", rozpúta pátranie po jeho životnej kariére , úspechoch i pádoch. Sídlo, aké sa mu podarilo vybudovať a majetok aký nazbieral si zasluhuje obdiv. Najlepší film to pre mňa nebude, ale prívlastky ako jeden z najlepších a prelomových filmov kinematografie si určite zaslúži. 80%. (31.07.2011)

Opravdu až nečekaně svěží film, ale právě jen z hlediska filmového. Možná je to už stářím snímku, ale nijak výrazně mě v dnešním kontextu nezaujal. Oceňuji filmařskou a technickou stránku, ale problém byl především v dlouhém, rozvláčném a místy dosti nudném příběhu. Vzheldem k místnímu hodnocení jsem čakal víc a možná i proto je film u mě na nějakých 65%. A jen proto, že spousta uživatelů dá 5, nemusím snad já. Film o kterém si s někým rád popovídám, ale na který se kouknu podruhé jen z jiného důvodu, než z toho, že bych chtěl ten příběh vidět a prožít znovu. (16.08.2008)

Velká škoda, že ve své době byl film nepochopen a neuspěl (dost také díky předobrazu Kanea tiskovému magnátu Hearstovi). Přelomový film natolik předběhl dobu, že mnozí diváci vycházeli z kin zcela zmatení. Nová práce s kamerou, různé fimařské techniky a především nelineárně vyprávěný příběh jedné postavy podávaný různými osobami. Dnes běžné, tehdy novátorské. Jak někde Welles později řekl: "moje kariéra měla zvláštní dráhu - začínal jsem na vrcholu a pak už jen jsem padal dolů." O filmu vypráví zajímavý snímek RKO 281. (28.07.2003)

Tvorba Orsona Wellese je pro mě jako zakletá a veškeré pokusy o sblížení končily konstatováním, že se důsledně míjíme. Vlastně jsem se Kaneovi dlouhá léta vyhýbal, protože jsem tušil, že nadšení vytříbených znalců filmového plátna a filmových kritiků ani v tomhle případě nebudu sdílet. Snad je to tím, že Orsona Wellese řadím do stejné skupiny tvůrců, jako je Federico Felini nebo Lars von Trier, tedy k těm, jejichž přebujelé ego až příliš okatě vstupuje do jejich tvorby. Jinými slovy jde o sebestředné manipulativní parchanty, kteří mě odrazují po emocionální stránce. Pak je těžké ocenit novátorské prvky, komplikovanou strukturu snímku a útržkovité vyprávění. Můžu samozřejmě konstatovat, že spoustu toho, s čím pracoval, je opravdu revoluční, ale lidsky si mě Orson nezískal. Na Kanea se dívám jako na školní úlohu, kdy pedagog žádá po studentech rozbor uměleckého díla. Oceňuju techniku, ale jako divák jsem k Wellesovi lhostejný. Celkový dojem: 65 % s tím, že to je zcela určitě maximum, co ode mě kdy legendární režisér mohl dostat. (06.04.2019)