The Children's Hour
The Children's Hour
Režie:
William WylerKamera:
Franz PlanerHudba:
Alex NorthHrají:
Audrey Hepburn, Shirley MacLaine, James Garner, Miriam Hopkins, Fay Bainter, Veronica Cartwright, Harold Miller, Karen Balkin, William Mims, Hope Summers (více)Obsahy(2)
Stačí nevinná dětská lež a váš život je v troskách... Karen a Martha jsou blízké přítelkyně z dětství a zároveň úspěšné ředitelky dívčí internátní školy. Na tamější školní kolektiv má však velmi negativní vliv rozmazlené děvče jménem Mary. Když je vztahovačná dívka přistižena při lži a následně potrestána, v touze po odplatě pomluví ředitelky školy z tajného milostného vztahu. Křivé nařčení způsobí velký společenský skandál a pobouření rodiče kvapně odebírají ze školy své děti. Kvůli falešnému obvinění se tak oběma ženám rychle rozpadá nejen dlouholetý sen o vlastní dívčí škole, ale i jejich komplikovaný osobní život. Silná a zdrcující zápletka snímku znázorňuje, jak snadno se z křivého nařčení může stát noční můra. Jedná se o adaptaci stejnojmenné hry dramatičky Lillian Hellmanové, částečně založené na skutečných událostech v jedné skotské škole. Pro zajímavost lze zmínit, že režisér William Wyler natočil remake vlastního snímku Vražedná lež z roku 1936. V hlavních rolích se zaskvěly hvězdné herečky Audrey Hepburnová a Shirley MacLaineová. (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Rozhodně všechny ženské role skvělé zahrané, dominují však Shirley Mac Lane a Audrey Hepburn. Ten malý, oplácaný, pihovatý prolhaný spratek z dívčí školy hrál jako o život a fakt, v roce 1961 bylo tohle sousto, že spolu mají dvě učitelky lesbický vztah, nepřekonatelný skandál. Odsoudí vás nejen morálně, ale i soudně, rozjedou v tisku po celých Státech a zničí se vše, co jste budovali, včetně lásky k lékaři. Tohle bylo drama se vším všudy. ()
Nevěřte dětem, jsou malé, zákeřné, hloupé a lžou. No aspoň ta extrémně nesympatická baculka. Ty ostatní jsou zase pro jistotu zbabělé, takže lžou taky. A nebo ne? Dneska je všechno lesbičkovitý a gay strašně v módě a čest Wylerovi a o dost míň společnosti, že i když jde o rok 61, tak neprošlo datum spotřeby, takže smysl lízat jedno šťastný roztomilý lízátko, jednoho fešáka lázeňskýho a hodnou starou pannu má. Ještě zajímavější to ale bude, když se člověk vykašle na lesbičkovitý myšlenky a témata (což je v případě Hepburnový asi i škoda a možná nemožný) a zaměří se na vztah Hepburn - Garner z takovýho toho Shutter Island - kavkovskýho úhlu. ()
Ako sa dokáže svet zmeniť vidieť na tomto dobre spracovanom staršom filme. Teraz by takým učiteľkám ruky a nohy bozkávali a tešili sa s toho, že niečo také je. No prejdem k hodnoteniu filmu. Sledujeme súkromnú dievčenskú školu kde žije "diabol" (cháp to dievča je zlé, nie je to horor) v jednej so žiačok, ktorá je veľmi prešibaná a pripravená druhým zničiť ich život len, aby sa ona mala lepšie. Ja osobne som do poslednej chvíle nevedel a nevycítil, že ku komu cíti náklonnosť Martha Dobieová (niekto iný na to asi prišiel skôr). Preto som bol dosť prekvapený. Audrey podáva taký jej priemerný a dosť dobrý výkon. Film je veľmi jednoducho mierený, aby vyvolal súcit. Najprv nazbiera veľké množstvo nespravodlivosti, krívd a na konci to proste vystrelí správnym smerom. Výborne zahraný film, ktorý používa liečbu šokom, aby tá niečo vyvolala v spoločnosti. Niečo také sa mi samozrejme nepáči, ale nie som s tých čo nevycítia o čo ide. Odporúčam hlavne za herecké výkony. ()
Krasny dokaz toho, kolko zla dokaze sposobit jeden maly harant sprostymi slovami. Audrey Hepburn bola skvela, Shirley MacLaine /Pohlednice z Hollywoodu, Byt 1960/ za nou v pohode stiahala a James Garnera /Great Escape 1963, Maverick/ som si tiez vsimol. Wylerova rezia ako vzdy na urovni. Fakt niekedy hruza, v akom svete to zijeme : 89 % ()
Na rok 61 asi dost neobvyklý téma a hvězdně obsazenej film. Malý holky zahrály fakt zajímavě, ale Shirley tam měla pár scén, který jsem jí moc nevěřil. Filmy s Audrey Hepburn maj u mě automaticky hvězdu navíc, a Garner! Ty máš u mě vroubek. Každej přece ví, že Audrey je moje děvče a líbat moje děvče, to se dělá, chlape? ()
Poměrně silné a působivé psychologické drama. Společenské téma pomluv, pokrytectví, ostrakizování a zpřevracení lidských životů vinou zloby, bude vždy aktuální. Atmosféra i herecké výkony jsou na vysoké úrovni. Nikdo není vítěz, jsou jen poražení a ponížení. Všichni bez výjimky. Karen Wright (Audrey Hepburn) má slibně se rozvíjející kariéru a nakročeno do šťastného manželského vztahu. Zlomyslná pomluva její život zpřevrací zcela naruby. Zatřese jím, srazí ji a už nikdy ji nepostaví pevně na nohy. Pro Kareninu kolegyni Marthu Dobie (dobrá Shirley MacLaine) je dopad jejích latentních lesbických sklonů a pokryteckého nahlížení společnosti hořkou pilulkou života. Její pocit viny je porážkou nejen pro ni samotnou. Z dalších rolí: lékař Joe Cardin (James Garner), Karenin snoubenec, který prohrává svůj budoucí manželský život, bývalá herečka a Marthina teta Lily Mortar (dobrá Miriam Hopkins) prohrála vše už dávno svou neschopností přizpůsobit se věku a odeznění dávné slávy, bohatá Amelia Tilford (dobrá Fay Bainter) prohrává svou důstojnost a může tak vyniknout její falešná morálka ve chvíli skutečností. A jsou zde i děti Mary (Karen Balkin), rozmazlený a pomstychtivý spratek, a kleptomanka Rosalie (Veronica Cartwright). Falešná morálka a pokrytectví společenské smetánky. Porážka cti, porážka lidskosti, porážka života. Drby a pomluvy nás mohou zahnat až na samotné dno našich psychických sil v plivancích pokryteckého opovržení zbytku společnosti, která se vždy řídí instinktem anonymity ovládané masy. ()
Panečku, odvážné to bylo. A Audrey vypadala prostě a obyčejně. Jak jen ona to dokáže? ()
19. Zlatý Glóbus za rok 1961 - nominace (3) - Nejlepší herečka (drama) - Shirley MacLaine, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Fay Bainter, Nejlepší režie - William Wyler ()
Silně antikoncepční. ()
Na rok 1961 celkem zajimavy namet. Priznani v zaveru, film urcite posune a konecne rozuzleni uz je predvidatelne. Nic proti Audrey Hepburn, ale radeji ji vidim v komediich. V dramatickych rolich ji mam proste problem uverit. Ale celkove se jedna o dobry snimek. ()
Na svoju dobu odvážny film s tematikou lesbickej lásky, aj keď film vyzerá, akoby bol točený ešte v 50. rokoch. "Pomáha" tomu jednak malomesto, charakter postáv, jednak čiernobiela kamera. Zaujímavé, že o 10-12 rokov neskôr by táto téma nijak extra neviríla vody morálky. Film však obsahuje ale aj niekoľko 'ale'. Jedným z nich je prehnane vybičovaná atmosféra či prehnaná dramatizácia (odvedenie všetkých detí v jednom okamihu, odvrhnutie od seba inak chápajúceho snúbenca atď). Menej je často viac. Záver je podarený, Wyler má však aj lepšie filmy. ()
Vypadá to jako nevinná dialogová komedie ze 30. let. Jen ale občas. Sem tam je to hodně pořádná dráma, ke konci skoro až horor, napětí se dá krájet a přitom mraky scén bez slov, jen pohledy mladých žen, kterým osud nachystal tvrdé prozření z amerického snu. Nevím, zda je to plus či mínus tohoto filmu, mně se to však nelíbilo. Postava Marthy jedná až hystericky, její osud je zpečetěn v okamžiku, kdy se Karen přizná, že ji miluje. Možná že než takový konec, spíš bych bral, aby se obě ženy objaly a skončily spolu v posteli. Bylo by to rozhodně modernější než konec, jaký tomu scénárista dal. Obrovské zklamání. ()
Pod krovem "ústavu pro slečny Jitřenky" panenka. Změna stavu. Jezinka malinká. Černá labuť, která si tu dovolila, z minutu na minutu, rozčeřit hladinku, rozladit rodinku, naklonit dospělou rovinku, nedospěle. Do území urozených dam klovat. Trny zasypat. Rozjíveně rozvíjet dál, báj. O společném světě dušiček, dědiček Sapfó. ()
Kterak "nevinné dítě" dokáže zatočit s osudy lidí okolo sebe.... Audrey i Shirley jsou na koukání velmi příjemné, jako vždy, s Jamesem Garnerem se to má jako s většinou "hezounů", kteří na plátně "nepřežili" šedesátá léta - hlavní dojem z nich je hranatá odhodlaně vystrčená čelist.... Shodou okolností jsem film viděla v TV a hned po něm na jiném programu začal film "PTAČÍ KLEC" - neexistuje snad větší rozdíl - homosexualita, kvůli níž se postava Shirley oběsí, a kterou velmi skrytě tušíme i u Andrey, je zde nejen přiznaná, ale i zdrojem zábavy nás "většinových". To jsou paradoxy....... ()
Klenot mezi dětskými hodinkami. ()
Ožehavé téma, se spoustou silných, emočních momentů. Bezchybná režie. Výborné herecké výkony hvězd, kvalitně podpořené přesvědčivými dětskými herci (ta malá zrůdička je na zfackování). Na škodu je tak pouze, na city sobecká, vyčůraná teta (snad i úplně zbytečná postava) a zpomalený závěr filmu. ()
Četl jsem tu stesky nad tím, jak byl tento film -i na svou dobu- natočen nemoderně a neinvenčně. Na to mám jasnou odpověď: Není to pro mě vůbec podstatné, pokud mě film dokáže vtáhnout, a to se tu beze zbytku podařilo. (Takové Hitchcockovo drama Pod obratníkem Kozoroha bylo natočeno moderně, plné kamerových jízd, jenže také k uzoufání nudně.) Mám za to, že Wyler cítil, že nastává vhodná doba pro mnohá revoluční témata (viz citát tety Lily "...byla jsem v San Franciscu ... celá země se mění!") a s jedním takovým tématem chtěl oslovit široké publikum. Na to ale tehdy ještě musel jít zvolna: Nejspíš právě proto je film zpracován klasickým způsobem a o hlavním tématu filmu se jen šeptá do ucha. ()
Téma, které je dodnes vícemeně aktuální. Možná ne tak drasticky, ale je. Nádherná ukázka dopadu pomluv na člověka a především jak jednoduše se nechají lidé ovlivnit či jaké jsou reakce a bezohlednost člověka vůči neobvyklým věcem. Jen se dívejte, jen se zamyslete... ()
Wyler vzal do rúk večnú tému a uchopil ju tak silno, že po vyše polstoročí stále ukazuje ten istý, pravý a nezmenený obraz. K dokonalej Audrey som už snáď použil všetky existujúce superlatívy pri jej iných filmoch, takže slová sú zbytočné. A ak niekto povedal, že Audrey je netalentovaná (ehm... Humphrey Bogart), musel byť na mol. Chválu si zaslúži Shirley MacLaine, ktorá za svojou kolegyňou vôbec nezaostáva. Osobitnou kapitolou je to malé chutné dievčatko, ktoré máte sto chutí roztrhnúť na polovicu snáď už po druhom zábere. Odpor sa samozrejme s každou scénou minimálne zdvojnásobuje a pri vyvrcholení máte dokonca chuť dať päsťou do televízie. Veľmi pôsobivý film, z ktorého skvelý režisér so skvelým obsadením vytvoril výnimočné dielo. Asi jedinou chybičkou filmu, ktorá však nemusí prekážať každému, je jeho čierno- bielosť. P.S.: Videli ste už niekedy elegantnejšie vyrazenie dverí? ()
Co dokáže jeden malej spratek...lež, která dokáže člověku obrátit život vzhůru nohama, obzvlášť v tehdejší nepříliš tolerantní společnosti. Film je to úžasný, ale abych mu dal plný počet hvězd, musel bych tam aspoň z části vidět ty soudní tahanice. Z toho by se dalo vytěžit takových emocí. Konec filmu je logickým vyústěním. Palec nahoru pro obě hlavní představitelky. 80% ()