Reklama

Reklama

Jak ukrást Venuši

  • USA How to Steal a Million (více)

Obsahy(1)

Koníčkem Charlese Bonneta je falzifikátorství uměleckých děl. Na poslední aukci se mu podaří úspěšně prodat padělek Cézannova obrazu. Jeho sebevědomí to ještě posílí. Jeho dcera Nicole, která otce neustále zrazuje od jeho počínání, jednou v noci překvapí v domě distinguovaného muže, o němž si myslí, že je to zloděj. Simon Dermott je však specialistou na padělky a přišel odebrat vzorek barvy z domnělého obrazu Vincenta Van Gogha, aby mohl Bonneta usvědčit z podvodu... Bonnet se mezitím rozhodne vystavit v prestižní pařížské galerii falzifikát sošky Venuše od Benvenuta Celliniho. Sošku již před dávnými roky padělal Nicolin dědeček a jako model mu stála Nicolina babička. V galerii je soška z bezpečnostních důvodů umístěna uprostřed kruhu infračervených paprsků, při jehož přerušení se spustí alarm. Nicole Bonnetová se schází s americkým obchodníkem přes počítače Davisem Lelandem, z něhož se vyklube zájemce o sošku Venuše. Nicole zdůrazní, že je soška neprodejná, a když ho políbí, Leland si začne  dělat naděje. Daruje jí zásnubní prsten. Za Bonnetem přichází pojišťovací agent, aby podepsal dokument, podle něhož bude soška Venuše pojištěna na milion dolarů. Svým podpisem však Bonnet dává také svolení k odborné expertíze. Nicole se zděsí a kontaktuje Dermotta. Chce, aby jí pomohl sošku ukrást, než se na podvod přijde… Dermott se Nicole ptá, proč chce ukrást něco, co jí patří. Také jí řekne, že se mu zdá, že soška Venuše je Nicole nápadně podobná. Ale Nicole se mu líbí, a proto souhlasí... Oba navštíví galerii a obhlížejí situaci a bezpečnostní opatření. Dermott je znepokojen, když zjistí, že naproti galerii je přísně hlídané sídlo ministra vnitra. Přesto však vymyslí plán. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (277)

Viktooorka 

všechny recenze uživatele

Papá, chytla jsem zloděje. Byla hrozná tma, tak jsem rozsvítila.. Byl velký, modrooký, štíhlý, docela hezký.. Takovým brutálním způsobem, doopravdy děsný chlap.. Arogantní, bezohledný, neměl žádné chování, způsoby a tak ... To všechno si na místě poznala? ... Ne, to až po tom, co jsem ho vezla domu.. Musela jsem ho odvést, já jsem ho totiž postřelila :DDD ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Papá, jsi bídák! - Děkuji mé dítě." Mezi otcem a dcerou, ženou a mužem či mužem a mužem to patrně nikdy nejiskřilo tak úžasně jako v tomto snímku. Je to vlastně pouhá romanticko-padělatelská zlodějina z doby, kdy bylo možné dokonale střežený předmět odcizit za odborného užití kbelíku, magnetu a bumerangu, ale na mě to funguje spolehlivě. Takový návrat z přetechnizované současnosti k filmové klasice mě prostě občas dokáže řádně potěšit. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Děsně příjemná komedie. Taková poameričtělá, ale plná evropských rolí a francouzského prostředí. Ameriky tam ve skutečnosti pochytáte hrozně málo. A je to vlastně dobře, protože celou tu dobu, co jsem na překrásnou Audrey a charismatického Petera koukal, pořád jsem myslel na Růžového panthera. U filmu mi bylo krásně. Dlouhá scéna samotné krádeže je prakticky nezapomenutelná. Nejenom, že legrace, ale také důmyslná krádež. Klobouk dolů. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Na Audrey Hepburn jsem kromě těch kukadel nikdy nic neobdivoval, ale tady je naprosto úžasná. Nejen fyzicky, samozřejmě. Pojem "chemie mezi hrdiny" definuji podle Venuše, protože to, co tihle dva předvádějí, to s léty nestárne, zraje jako víno a hraje jako klavír PETROF (lokálním patriotům "Nazdar";)). A pak ty výtečné scénky s otcem umělcem...super zábava od začátku až do konce. Jo a pak taky troška romantiky, ale to nevadí:) Dávám 90%. ()

Galerie (103)

Zajímavosti (12)

  • Po nevydarenej lúpeži Simon Dermott (Peter O'Toole) prosí Nicole (Audrey Hepburn), aby zotrela jeho odtlačky na ráme obrazu. Keď však pokladá prázdnu fľašu namiesto Venuši, odtlačky na fľaši zostávajú nezotreté. (TheRoller)
  • Súkromné lietadlo Davisa Lelanda (Eli Wallach) sa nazýva Dassault-Breguet Mystère 20 (neskôr označené ako “Falcon 20“), registrované ako F-WLKB bolo prvým vyrobeným kusom z viac ako 500 lietadiel tejto série. (TheRoller)

Reklama

Reklama