Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu

"Dobrý den, McDonald's. Jak vám můžeme pomoci?" "Dobrý den, jmenuju se Ali. Chtěl bych se zeptat, jestli byste prosím mohli přestat používat plastová brčka? Zabíjí velryby a mořský želvy.... Heh, típla to." ________ Netflix dále zdárně pokračuje v tom, co mu jde krom rejžování peněz od jeho předplatitelů nejlíp – jak u diváků vyvolat deprese z environmentálního žalu a nesnášenlivou averzi ke kapitalismu. Kontroverzní investigativní dokument 'Seaspiracy' tyhle dva elementy kombinuje a zcela bez příkras odhaluje mašinérii světového rybolovu a korupci potravinářského průmyslu. Nelze popřít, že jde o dokument, který je jistým způsobem tendenční až emočně manipulativní. Přesto vás při jeho sledování bude jímat obtížně popsatelný pocit beznaděje, jak jsou kvůli osobním zájmům pár zasranejch businessmanů ničeny celý ekosystémy na úkor zisku – zisku, který jim kvůli rybím pochoutkám s radostí posíláme přímo do kapes. Do prdele, vy si snad z Nema nepamatujete, že ryba je kámoš, né žrádlo? #neníčerstvá! 🐟 (31.12.2021)

Seaspiracy přináší spoustu faktů a informací, které jsem předtím nevěděla. Rozhovory, ve kterých na jednoduchých otázkách ztroskotali mluvčí organizací, které si daly za úkol oceán chránit, jsou tak komické, až se tomu nechce věřit. Dokument mě přinutil znovu se zamyslet nad udržitelností a věřím, že částečně ovlivní moje myšlení v tomto směru. Věřím, že pro Aliho bylo natáčení často hodně emotivní, ale osobně bych vystřihla jeho hrané emoce, které působily nepřirozeně. Není přece herec, tak proč se pouštět do scén, kdy zdrceně kouká do oceánu? Taky se mi nelíbí, jak dokument diváka podceňuje a forma, jakou mu podává informace. Dokument si z většiny stejně pustí lidé, kteří se o tuhle problematiku nebo ekologii zajímají. A takoví lidé už většinou základní informace znají, tudíž mi přijde ten dramatický tón zbytečný. Nevím, jestli film není zpočátku až příliš prvoplánový na to, aby upoutal a přesvědčil lidi, kterým je budoucnost planety naprosto jedno. O mnoho větší potenciál zaujmout širší publikum vidím v Životě na naší planetě Davida Attenborougha, který tolik netlačí na pilu, má o dost příjemnější výklad a nabízí divákovi vedle děsivých prognóz také krásné záběry z přírody. Čímž podle mě v člověku probouzí touhu ty krásy udržet. Ale třeba to tak funguje jenom na mě. Pokud jde o delfíny, tak rozhodně doporučuji deset let starý dokument The Cove, kde se Ric O'Barry (který se objevuje i v tomto dokumentu) vydává do boje o jejich záchranu v japonském Taiji. Ten nabízí stejně (možná ještě více) šokující obsah, ale formát se mi líbil o dost víc. I tak ale Alimu a dalším tvůrcům tohoto dokumentu fandím a jsem vděčná, že existují takoví lidé, kterým nedá budoucnost oceánu spát. (16.05.2021)

Dokument, který v podstatě shrnuje to, co už všichni tak nějak víme či alespoň tušíme a v lecčems zachází ještě o kus dál. Je vysoce tendenční, cíleně emotivní (komu slza neukápla při záběrech z "grindu," tak kecá) a snaží se vyburcovat. Což je určitě chválihodné, ale pro věrohodnost dokumentu je to i trochu dvojsečná zbraň. Další věc je, že tvůrci nedojdou k nějakému jasnému řešení kromě: nejíst ryby. Ideálně nejíst vůbec žádné maso. Wow, to mě nenapadlo. Je to bezpochyby dobrá idea, ale více, než reálné řešení, v globálu čirá utopie. Omezení konzumu je jistě žádoucí, ale počet lidí resp. hladových krků na planetě přibývá... Jak vybalancovat tohle? Trochu mě rozčilovala zbytečná snaha dramatizovat a zároveň jakože objevovat ameriku. Konfrontace zaskočených lidí, navíc často šikovně sestříhané tak, aby se to hodilo, taky nic moc. Prospěl by tomu odstup. I přesto záslužný a co se týče sdělení důležitý dokument, který s člověkem zahýbá. Minimálně dneska si lososa ve slevě z Lidlu taky odpustím. (30.09.2021)

Je to vážně děsivé, když si člověk uvědomí, jak moc je vše provázané. Světová rovnováha je vážně křehká a jen otázka času, než se to celé rozpadne. Mořští živočichové mají očividně obrovský vliv na nás i celou planetu, takže by bylo dost nerozumné o ně přijít. Je dost šílené, jak se k tomu některé státy chovají, protože jim jde jen o peníze. Pokud se s tím něco neudělá, tak si zaděláváme na pořádný průser... "Thajští rybáři jsou často otroci." (03.04.2021)

Zpracování je průměrné a tvůrcovo vystupování debilní, ale sdělení je naprosto zásadní. Já sám jsem do teď nevěděl, jak závažný ten rybolov je a kam ta lidská vykurvenost sahá. Když vidím, jak velký ten problém je, napadá mě jen, že lidstvo je v prdeli, protože představa, že se lidi semknou a přestanou jíst maso dřív, než bude pozdě, je naivní. Na regulaci těchto věcí by měli být státem (takže lidmi) dotované organizace, jež by se staraly o to, že si vlastní nenažraností nezničíme planetu. (01.05.2021)