Big Bear

Djibouti 3. 2. 1976. Poslední francouzská kolonie. Školní autobus s 31 dětmi byl unesen somálskými teroristy podporovanými somálskou vládou. Výměnou za rukojmí byla požadována svoboda Djibouti od francouzské nadvlády. Autobus zůstal stát na pomezí hranice se Somálskem. Francouzskou hranici Djibouti střežily jednotky cizinecké legie a do oblasti byla spěšně vyslána i speciální protiteroristická jednotka GIGN. Film inspirovaný skutečnou událostí se snaží mapovat následující události, a to jak z pohledu politických vyjednávání francouzské vlády, která nechtěla eskalovat napětí v bouřlivé oblasti, tak hlavně samotný zásah.

Studentka Kate Mandell (Mackenzie Davis) se přihlásí na inzerát, ve kterém je poptávka po soukromé učitelce. Inzerát ji velmi zaujme. Dozví se, že dívenka Flora (Brooklynn Prince) přišla při nedávné nehodě o oba rodiče a vychovává ji stará opatrovnice. Jelikož její dosavadní učitelka náhle zmizela a jelikož sama Kate přišla velmi brzo o otce, rozhodne se práci přijmout. Hned od prvního okamžiku si s malou Florou hned padne do oka a líbí se jí i aristokratické prostředí rozlehlého a starého panského sídla. Jenže jak dny a noci plynou, začíná zjišťovat, že Flora není v domě sama a že s dívenkou i se starým sídlem není vše zcela v pořádku...

25. června 1950. S podporou sovětské armády zaútočila Severní Korea na Jih. Jih během měsíce ustoupil k řece Nakdong, do nejjižnějšího cípu země. Aby zatlačili nepřítele zpět, generál McArthur zahájil vyloďovací operaci v Inčchonua a zorganizoval k vytvoření zmatku i diverzní útoky ve Wonsanu, Jumunjinu, Kunsanu a Jangsari. Díky vysokým americkým ztrátám a nedostatku vojáků vyplula loď Moonsanse se 772 jihokorejskými studenty – vojáky z dobrovolnického batalionu. Ten vznikl jako nouzová rezerva po vypuknutí války. Mladí vojáci se měli vylodit na pláž Jangsari a diverzními operacemi odvrátit severokorejskou pozornost od Incheonu. Toto je jejich příběh natočený podle skutečných událostí.

Všichni znají jména jako Nicholas Winton či Oskar Schindler. Málokdo však zná Raoula Gustava Wallenberga. Muže, který během deportací Židů z Maďarska v roce 1944 jako švédský diplomat přímo pod rukami Adolfa Eichmanna zastavoval pochody smrti a bránil deportacím do nacistických vyhlazovacích táborů. Ač vyzbrojen jen švédskou vlajkou, diplomatickou imunitou občana neutrálního státu, obrovskou lidskostí a odvahou, podařilo se mu zachránit až 100 000 lidských životů. Konce války se i přes neustálé střety s Němci a Maďary dožil, byl ale 17. 1. 1945 zatčen Rusy. Ti jej obvinili ze špionáže a následně byl odvlečen do Ruska, kde "zmizel" jako miliony dalších. Raoulu Gustavu Wallenbergovi bylo v sedmdesátých letech uděleno Izraelem ocenění Spravedlivý mezi národy. Toto je jeho příběh...

V listopadu 2008 došlo v Bombaji v Indii k sérii teroristických útoků. Na svědomí je měli islámští pákistánští teroristé vyzbrojení samopaly, pistolemi a granáty. Teroristé měli jediný cíl. Povraždit co nejvíce lidí. Krom útoku na železniční nádraží v době dopravní špičky, nemocnici, kino, restauraci a přístav teroristé napadli i hotely Oberon Trident a Taj Mahal Palace. Příběh se snaží mapovat osudné dny od příjezdu teroristů po jejich jednotlivé útoky, přičemž ten klíčový se odehrál právě v hotelu Taj Mahal, který byl teroristy nakonec zapálen. Film byl natočen k uctění všech, kteří v hotelu zemřeli, a zejména k uctění statečného personálu, který se snažil bránit své hosty a zůstal s nimi až do konce...

18. září 2016 napadli nad ránem ozbrojenci indickou vojenskou základnu v Kašmíru. Zemřelo 17 vojáků a 4 útočníci. Indie z útoku obvinila znepřátelený Pákistán. "Ujišťuji národ, že ti, kteří jsou za tímto zbabělým útokem, nevyváznou bez trestu," uvedl premiér Nárendra Módí. Následné vyšetřování potvrdilo, že teroristé přišli z Pákistánu. Indická vláda se rozhodla inspirovat odvetnou akcí Mosadu po teroristickém útoku v Mnichově v roce 1972. Padlo rozhodnutí vyslat za hranice Indie několik týmů speciálních jednotek URI, které chirurgicky přesnými útoky zničí tábory teroristů, aby bylo islámskému Pákistánu jasné, že žádný akt agrese nezůstane bez odplaty. Film mapuje tuto operaci doposud nevídaných rozměrů i její průběh a je natočen na základě skutečných událostí.

Děj filmu nás přenáší do roku 1944 na leteckou základnu těžkých bombardérů RAF. Kapitán Douglas Miller přichází na základnu doplnit jednu z bombardovacích osádek. Ta přišla při poslední misi o svého oblíbeného velitele a nově příchozího velitele letounu, který navíc vyžaduje salutování a chová se velice samotářsky, přijímá velmi nelibě. Jelikož byl letoun při posledním náletu poškozen, jsou letci na několik dní upoutáni k zemi. Miller má tak možnost poznat své muže mnohem blíže a oni zase jej. Další nálet na Německo se již připravuje a je nezbytné, aby při něm osádka čtyřmotorového Avro Lancasteru fungovala naprosto bezchybně jako jeden muž...

Ranger Martin Feeney (James Frecheville) se vrací domů do Connemary v rodném Irsku z války v Afghánistánu, kde bojoval v 88. regimentu britské armády. Se zděšením zjišťuje, že kraj, který opustil, je v troskách. Většina domů je vybydlených, po jeho rodině ani stopy. Všude jen hlad a bída. Zjišťuje, že jeho rodina byla vystěhována a většina příbuzných je mrtvá. Je svědkem vystěhovávání bratrovy ženy i s malými dětmi a při pokusu tomu zabránit je zatčen. Z vězení se mu podaří prchnout a nyní již jako psanec se začne mstít všem, kteří mají jeho rodinu na svědomí. Britové jsou si vědomi, že v perfektně vycvičeném vojákovi mají velký problém, a tak jeho dopadení nabídnou vysloužilému veteránovi a jeho bývalému veliteli  Hannahovi (Hugo Weaving). Ten toho času čeká ve vězení na soud za zabití. Za dopadení Feeneyho je mu slíbena milost. Hannah nabídku přijímá, má ale vnitřní problém, protože Feeney mu v Afghánistánu zachránil život… Stihne trestná výprava zatknout Feeneyho dříve, než se dostane k majiteli půdy Lordu Kilmichaelovi (Jim Broadbent)?

Režisér Vladimír Drha v tomto poetickém krátkometrážním dokumentu zavítal na pražskou periferii k pavlačovému domu, kde vyrůstal. Historické fotografie konfrontuje s aktuální podobou (tedy podobou v roce 1967) domu, dvorku, zahrad i lidí s domem úzce spjatých. Jejich generace zažila obě světové války a mnoho bolesti ať už při okupaci, tak při americkém bombardování v roce 1945. Ta bolest je ve filmu výrazně zachycena. Film skvěle doprovází procítěný  hlas vypravěče Jana kačera.  Války však přešly a dnes na tom samém dvorku již pobíhají noví malí caparti. Ti si své první vzpomínky na dvorek a starý pavlačák i lidi v něm žijící teprve začínají ukládat...

Hrdinou tohoto životopisného snímku natočeného podle skutečných událostí je Kanaďan Jay Bahadur (Evan Peters). Ve svých 25 letech se vydal v roce 2009 jako začínající a světu tehdy neznámý novinář do Puntlandu v severovýchodní části Somálska. Této části světa se novináři díky vraždám a únosům obloukem vyhýbali a nikdo ze západního světa nevěděl, co se v zemi proslulé námořním pirátstvím vlastně děje. Bahadurovi se jako jedinému novináři díky zájmu o somálskou kulturu i příčiny pirátství podařilo postupně navazovat kontakty s pirátskými bossy, kteří mu k této problematice i důvodům sdělili řadu informací. Shodou okolností dlel v oblasti v době, kdy byla unesena Maersk Alabama pod velením kapitána R. Phillipse (tento incident byl zfilmován pod názvem Kapitán Phillips (2013) s Tomem Hanksem v hlavní roli). Bahadur strávil v Somálsku 3 měsíce a díky informacím tam získaným se rázem stal uznávaným novinářem i expertem na pirátství. V roce 2011 vydal knihu The Pirates of Somalia: Inside Their Hidden World, která se stala předlohou tohoto filmu.

29. 3. 1943 došlo k přestřelce mezi německou hlídkovou lodí a rybářskou bárkou Brattholm v Toftefjordenu u pobřeží Norska. Rybářská loď vezla výsadek 12 vojáků speciálních sil vycvičených v Británii k sabotážním akcím, 8 tun výbušnin a dalšího vybavení. Cílem operace „Martin“ byly sabotážní akce na německých základnách v Norsku. Po krátkém nerovném souboji se Brattholm potápí. Jeden muž z komanda je zabit, dalších 10 mokrých a promrzlých commandos se vzdává německé přesile na břehu. Toto je příběh dvanáctého z nich Jana Sigurda Baalsruda. Tomu se daří uprchnout a ač zraněn, prchá vstříc hranicím Švédska. V patách mu jsou nejen vojáci Wehrmachtu, ale i SS vedená Kurtem Stagem, který je nechvalně proslulý tím, že mu ještě nikdo nikdy neunikl. A jelikož zatím ze zajatců nikdo nepromluvil, má eminentní zájem dvanáctého muže dopadnout. Nejneuvěřitelnější na tomto příběhu je, že se skutečně stal...

Je to už 1000 let, co byla utvořena Liga svobodných světů a lidstvo kolonizuje i vzdálené planety. Na některých je teplo, na jiných zima. Planeta XT 59 je poměrně nehostinná s rozsáhlými bažinami. Kolonizátoři jich část vysušili a postavili zde plně soběstačné město. Lidé v něm žijí v řádu a prosperitě, nad čímž dohlíží jako systém kontroly - počítač. Každému je jím určeno místo ve společnosti i pracovní zařazení a také partner. Člověk sám nemá jakoukoli možnost to změnit. Odpor se rovná vzpouře a vzpoura se trestá vyhnanstvím za bezpečné hranice města. Anna Kristina (Anna Čipovskaja) je jednou z těch, které se vzepřely. Teď stojí spolu s ostatními vězni u bran města před pásmem bažin a poslouchá rozsudek o svém vyhnanství. Ví jen jediné, že v bažinách se dlouho přežít nedá...

Balada o Lefty Brownovi je příběhem z Montany roku 1889. Z Období, kdy se starý dobrý divoký západ pomalu mění a Spojené státy si postupně rozdělují mezi sebe železniční magnáti. Poptávka po propojení Severní Ameriky kolejemi je enormní. Edward Johnson (Peter Fonda), senátor a majitel ranče v Montaně, si to však nemyslí. Je mužem starého západu. Musí však odjet do Washingtonu, a tak ranč přenechává na starost svému starému příteli Lefty Brownovi (Bill Pullman). Těsně před odjezdem mu dělníci z ranče sdělí, že mu někdo ukradl tři koně. Edward nedbá rad, že teď má důležitější práci ve Washingtonu, a stejně jako vždy v takových případech sedá s Leftym na koně a jede vstříc rozlehlému obzoru pro svůj majetek. Netuší, že stopy kradených koní jej vedou i s jeho parťákem do léčky a kradení koně jsou jen návnadou...

Do zaprášeného městečka Denton, ležícího jen pár dní od hranice s Mexikem, dorazí jednoho odpoledne osamělý a mlčenlivý jezdec doprovázený psem. V hornickém městečku, kde se čas zastavil s poslední vytěženou uncí stříbra, je místním jasné, že dotyčný je buď psanec, nebo zběh z armády. Syn místního šerifa (James Ransone) vyprovokuje s cizincem pěstní souboj před celým městečkem, ze kterého však odchází značně otřesen. Šerif (John Travolta) tuší, že cizinec měl co do činění s kavalérií a že případné zatýkání by mohlo dopadnout všelijak. Proto Paula (Ethan Hawke) slušně požádá, aby z Dentonu odjel a nevracel se. Ten také nechce problémy, a tak ihned odjíždí. Šerifův syn se chce ale pomstít a se svými kumpány se jej rozhodne stopovat a v noci přepadnout... V případě tuláka nebo honáka by asi záležitost v noční poušti dopadla jednoduše, jenže Paul je armádou vycvičený zabiják...

Veliteli letky Geoffrey Wellumovi (Sam Heughan) bylo necelých 19 let, když v roce 1940 nastoupil k 92. stíhací peruti RAF. Spolu s ostatními letci se se svým Spitfirem zúčastnil slavné bitvy o Británii, v rámci níž si jeho stíhací letka nárokovala nejvíce sestřelů. Jedná se o skutečný příběh vyprávěný hlavním hrdinou. Příběh o odvaze, statečnosti i o nesmírném tlaku a vypětí, kterému museli mladí letci čelit. Geoffrey Wellumovi je dnes úctyhodných 96 let a má jedno skromné přání. Aby se na ně nezapomnělo. Nejen na ty, co válku přežili a byli oslavováni jako hrdinové, ale i na ty, kteří se ze svých misí a sweepů nevrátili...

Mudbound je rodinnou ságou odehrávající se během čtyřicátých let na odlehlé farmě v Mississippi. V krajině rozlehlých polí, kde když zaprší, změní se celá oblast v jedno velké lepkavé bahniště. Farmu vlastní rodina McAllanů, která část svých pozemků pronajímá černošské rodině Hapa Jacksona (Rob Morgan). A jelikož se Evropou valí válka, z každé z rodin odjede nejmladší syn bojovat za oceán. Oba válku přežijí a vrací se jako skuteční hrdinové domů. Návrat však ani pro jednoho z nich není lehký. Jamieho McAllana (Garrett Hedlund) trápí noční můry a ve snech se často vrací do rozstříleného kokpitu svého bombardéru B-25, což řeší nadměrným pitím. Ronsel Jackson (Jason Mitchell), jenž byl za války tankistou, zase s hořkostí zjišťuje, že ačkoliv osvobozeným Evropanům barva jeho pleti nevadila, doma na rasistickém jihu je zase jenom špinavým negrem, který musí do obchodu chodit zadním vchodem a v autobuse jezdit jen v oddělení vyhrazeném "barevným''. Problém je v tom, že jako velitel Shermanu se za války odnaučil ustupovat a sklánět hlavu. To však nehodlají tolerovat místní bílí starousedlíci ani McAllanové...

Kdesi nad Anglií během bitvy o Británii napadne letka Spitfirů formaci nepřátelských bombardérů. Ty však mají stíhací krytí a piloti Luftwaffe se ve svých Me 109 ihned vrhnou na stíhačky RAF. Na nebi se tak rozhoří mnohé souboje. Při jednom z nich přijde pilot Spitfiru (Toby Kebbell) o svého parťáka a pln vzteku se pustí za Messerschmittem, který poškodí. Ten klouzavým letem s chvostem kouře směřuje k zemi a jeho pilot  (Christian Brassington) hledá vhodnou louku pro nouzové přistání. Angličan sice už nemá v křídlech náboje, je však pevně rozhodnut Němce sundat z oblohy za každou cenu...

Afghánistán 2012. Jeden z vojenských konvojů ISAF je napaden Tálibánem a na místě střetu zůstává několik raněných. Velitel nechává se zraněnými jen malou jednotku španělských legionářů a konvoj pokračuje dále. Ke zraněným je ihned vyslán vrtulník se zdravotníky. Ten však v důsledku špatně zvolené LZ po zaboření podvozku do půdy havaruje. Velitelství se rozhodne na místo poslat transportní Chinooky, které mají vyzvednout nejen zraněné, ale i havarovaný a málo poškozený stroj zdravotní jednotky... Noc se však blíží a Tálibán si tuto tučnou a snadno dostupnou kořist nechce nechat jen tak uniknout...

Will (Hayden Christensen) pracuje jako úspěšný finančník. Práce ho plně zaměstnává a stejně tak jeho manželku, která je lékařkou. Na svého 11letého syna Dannyho (Ty Shelton) nemají moc času, a to i přes to, že je ve škole opakovaně šikanován spolužáky ze třídy. Will se rozhodne vzít si dovolenou a rodinu vzít do kraje svého dětství ke své tetě do Greenville. Hodlá Dannyho vzít na jeho první lov srnce stejně jako jeho brával jeho otec. Věří, že v divokých lesích v synovi lovem probudí odvahu a mužnost. Bohužel pro lov si vybere zrovna to samé místo, kde má dojít k předání peněz z čerstvě provedené bankovní loupeže. Ze zábavného lovu se tak stává regulérní boj o život, neboť zločinci se nehodlají zastavit před ničím a ví, že v lese nejsou sami...

V chudinské čtvrti Londýna zvané Limehouse dochází v roce 1880 k sérii brutálních vražd. Mordy kromě brutality na první pohled nic nespojuje, protože oběti jsou z různých společenských vrstev. Lidé se bojí a vyšetřování nikam nevede. Scotland Yard nechce ztratit své dobré jméno, a tak je případem pověřen starý neoblíbený detektiv Kildare (Bill Nighy), který má případně posloužit jako obětní beránek. Ten se však přes stopy zanechané na místě dostane k ženě, která toho času čeká ve věznici na soud obviněná z otrávení svého manžela. Kildare začne tušit, že ona žena je možná klíčem k odhalení vraha zvaného Golem z Limehouse. Soud s travičkou je však za dveřmi a Elizabeth Cree (Olivia Cooke) hrozí trest nejvyšší – smrt oběšením...