Čínský syndrom

Kdysi (myslím, že v roce 1980) jsem se dostal do předváděcího sálu Adrie, kde se dávaly filmy o kterých se uvažovalo s uvedením v socialistických kinech. Už ve své tehdejší podobě na mě film velmi zapůsobil a těšil jsem se, že si ho užiju v kině. Do kin ho soudruzi bohužel nepustili a dodnes nechápu proč. Výborný Michael Douglas jako reportér a standartní Jack Lemmon v roli šéfa elektrárny. (17.02.2003)

Reportérka Kimberly Wells(sexy Jane Fonda) pripravuje reportáž v atómovej elektrárni za pomoci istej kamery kameramana špičkových kvalít Richarda Adamsa(Mike má očividne čuch na skvelé látky a nahadzuje plnovous...),sú svedkami nehody,ktorú Richard pohotovo nakrúca a samozrejme v centre diania je jadrový inžinier Jack Godell(famózny Jack Lemmon,ktorému úloha perfektne sedí),ktorý sa chystá o všetkom informovať verejnosť,aby on povedal pravdu,kde s prichádzajúcim koncom prichádza aj... Nebudem prezrádzať hlavnú pointu, ako to skončí,ale ja som mal takmer nervy v kýbli z vynikajúceho scenára a bravúrneho ústredného tria hercov,ktorí sa v týchto rolách cítia ako ryby vo vode,perfektné obsadenie,napínavá réžia od začiatku do konca s postupným budovaním napätia... Režisér Bridges symbolicky na úvode prezentuje spleť mostov v L.A.(mám na mysli ako sa v preklade preloží jeho priezvisko Bridges_mosty) v kompozícii kameramana Jamesa Crabea,inak sú tu tvorcovia začínajúci na písmenko J:(režisér,kameraman,herci:Jane a Jack) vo filme,ktorý je maximálne znepokojivý alebo spletený ako tieto mosty v komplikovanej situácii,ktorá nastáva po nehode,pričom na ponuke dňa správ bude extra reportáž(možnosť nakuknúť do zákulisia výroby reportáži a hladu po nich). Na konci som ostal zarazený ako Rich a Kimberly,ktorí len neveriacky nemôžu uveriť,čo sa deje okolo nich,tak ani v záverečných titulkov nezaznie hudba,len som si premietal v hlave spleť celého filmu,ktorý ma zarazil pekne a rýchlo k zemi.Díky za to...Retro,ktoré si vážim. (28.06.2014)

Mám rád podezřívavé filmy, které svým znepokojením snaživě předběhly dobu. Tento thriller, povyšující zisk nad bezpečnost hrátek se štěpením jádra, mne tématicky zaujal, herecky potěšil a napětím uspokojil. Nemám nic proti jaderné energii, v rámci své neinformovanosti naivně věřím v bezpečnost její výroby, ale z okna se raději mrknu na kmitající větrníky. (20.10.2011)

Čínský syndrom na první pohled působí jako katastrofický film, tenhle rámec ale tvůrci už po prvních dvaceti minutách opouštějí a z filmu se stává čirá konspirace, v níž šéfové elektrárny nemají daleko do psychopatických šílenců s partou hrdlořezů za zády. Tady nejde o ukázání možného rizika, ale o postupem času čím dál schematičtější agitku namířenou proti jadernému průmyslu. Je to ohromná škoda, protože po stránce herecké ani technické není co vytknout. (14.05.2012)

Tak jako je mnou nedávno viděný Kozoroh 1 modlou konspiračních teoretiků, tak je Čínský syndrom modlou ekologických pošuků. A stejně jako u něho, i tady můžu napsat, že "takhle by to opravdu fungovat nemohlo". Když odhlédnu od zjevné nechuti Jamese Bridgese k atomové energii, tak musím říct, že natočil a napsal nevýrazný thriller, tažený jen vynikajícím hereckým obsazením. Katastrofické filmy byly v sedmdesátkách v kurzu, investigativní taky a tenhle je průměrný v obou disciplínách. Načasování premiéry dva týdny před Three Mile Island byl dar z nebes a ve své době mu to dodalo na atmosféře a naléhavosti, ale během těch dvaačtyřiceti let efekt vyprchal. (07.03.2021)