Emma

Emma je nejkouzelnějším románem Austenové. Vypráví o sebejisté, přesto velmi omylné dohazovačce, která skrze starost o své okolí zapomněla sama na sebe. Dlouho jsem o téhle adaptaci s jemnou a křehkou Gwyneth věděla a nyní jsem velmi spokojená, že jsem právě s tímhle zážitkem počkala. Není nutné takové poklady uspěchat. Vhodné zejména tam, kde divák ocení empírovou pastvu pro oči. (03.01.2019)

Emmu jsem si kdysi pouštěla vždycky, když jsem měla splín a bylo mi smutno. A vždycky zafungovala. Svěží, milá, vtipná, s jiskřivými dialogy. Skvěle obsazená a odehrávající se ve sluncem zalité nádherné krajině. Pokud na vás něco působí jako elixír - není nad čím dumat. Tu radost musím nekriticky ohodnotit maximem. (17.09.2016)

Tuhle Emmu mám ze všech nejraději a při jejím závěrečném prozření v slzách mě dokáže dojmout, Gwyneth je tu kouzelná, přesně taková, jakou si ji představuji.. Jeremy Northam je ohromný sympaťák a vzájemné jiskření mezi nimi je pro mě zábavné i opakovaně.. No a celé je to zabalené do krásného kabátku s příjemnou hudbou, u mě filmová spokojenost (dnes večer potřetí). (13.02.2024)

Před nějakým časem jsem viděl seriálovou Pýchu a předsudek, která mě doslova nadchla a tak od té doby vyhledávám filmy těžící z námětů Jane Austenové. Bohužel zjišťuju, že jsem hned napoprvé viděl asi to nejlepší, co kdy z jejího díla bylo zfilmováno a tak je vždy můj index očekávání až příliš vysoko a já jsem pak mírně zklamán. Emma ale rozhodně patří k tomu lepšímu, co z díla této autorky proniklo na filmové plátno. Jednoduchý, roztomilý, nekomplikovaný příběh s několika humornými scénami kazí jen množství postav, které se mihnou na scéně tak krátce, že při pozdějším odkazu na ně netušíte o koho jde a chvíli vám trvá, než se tak v dialozích, na kterých tento film hodně staví, zorientujete. Celkově ale milá podívaná. 70 % (07.02.2010)

Další velmi povedená austenovská adaptace, tentokrát natočená zcela neznámým Douglasem McGrathem. Vizuální stránka bohužel nijak neoslní a hudební podkres je nevýrazný, ale to není to podstatné. Tady jde totiž v první řadě o intriky, především o intriky milostné. Čím jiným by se ostatně měli zabývat elegantní hrdinové a hrdinky dokonale uhlazených mravů. Sňatek je v tomto světě chápán jako dosažení osobního štěstí a kýženého společenského postavení, a to nejenom pro ženy, ale i pro muže. Ovšem hledání protějšku, který by tyto vysoké nároky naplnil, je obtížné pro všechny zúčastněné. Pro diváka neznalého románové předlohy bude navíc trochu na překážku značný počet postav, propojených složitými příbuzenskými vztahy, což má za následek určitou nepřehlednost. Mnohé vedlejší dějové linky jsou pochopitelně pokráceny a nároky, kladené na divákovu pozornost jsou značné - také proto, že většina přítomných své pravé city a tužby obratně skrývá za příjemnou fasádu společensky bezchybného vystupování. Vlastně je skoro s podivem, že se alespoň někteří z nich doberou na konci k tomu kýženému vyznání a zasnoubení. Gwyneth Paltrow předvádí dokonalou směs sebevědomí a naivity, která z Emmy dělá nikoliv dohazovačku, jak někteří s oblibou tvrdí, ale dobrodějku prahnoucí po štěstí těch ostatních, ovšem štěstí podle jejích pošetilých představ. Jeremy Northam je jako pan Knightly uspokojivě charismatický, většina ostatních jakž takž odpovídá svým románovým předobrazům. Zvláštní zmínku si ovšem zaslouží neodolatelně roztomilý, blonďatými kučerami ozdobený Ewan McGregor v roli nezodpovědného svůdce Franka Churchilla. (22.03.2020)