Milenci a vrazi

Napadá mne text mé oblíbené kapely Helmutova stříkačka: "Život je jen pornofilm, co stále probíhá..." Tak nějak zápletka snímku asi vyznívá. Tenhle pohled na svět skrz pohlavní život není každému po chuti a i mně přijde trošku jednostranný. Jelikož jsem Párala nikdy nečetl a asi ani nebudu, bylo to pro mne minimálně příjemné vykolejení z té mnohošedi českých filmů v poslední době. Jinak ovšem nic jiného než "změnu" nelze od filmu očekávat. Závěrečná půlhodinka trošku napravuje jinak velice průměrný dojem. 70% Film ale s léty zraje jako víno. (04.11.2013)

Láska přeci není jenom sex a erotika. Já když někoho miluju, tak s ním chci být pořád. Já s tebou chci i mlčet, já chci s tebou padat unavou, já s tebou chci umřít. Tak proč nechceš? A to bolí. Páral pro mne bude navždy nepochopitelným autorem. Jeho díla se rychle čtou, ale nikdy mne neosloví natolik, abych došla až k vrcholu, tedy závěrečnému dialogu díla. Filmové zpracování jeho možná nejsložitějšího a nejsilnějšího románu Milenci a vrazi je neosvojitelnou hříčkou příběhů lidí rozdílních a přesto tak stejných, stejně šílených. A na mne to celé působi příliš neosobně, příliš stroze, příliš dalece vzhlížející od reality. Výkony herecké vcelku dobré, Ústí nad Labem vykresleno snad ještě v hezčím světle, než by si zasloužilo. Avšak mé hodnocení je především ovlivněno skvostem jménem Zlata Adamovská. Její Zita je pro mne vrcholem hereckého umu. To, co jsem nedokázala najít u žádné jiné postavy tohoto díla, jsem našla v jedné jediné postavě. Zita zobrazuje lidskou touhu po něčem jedinečném, až nelidském. Její naivita, odhodlanost a následný pád nejen skrze společenskou vrstvu, ale skrze lidstvo samo, je vrcholem hereckého umění. To, co Adamovská dokázala ve své Zitě najít, se v české kinematografii za dlouhá léta již neobjevilo. O to silnější byl zážitek z tohoto nevídaného, lidsky sytého příběhu jedné ženy měnící se z dámy v naprostou trosku. (12.01.2019)

Tak tohle byl divnej film. Je mozny, ze to bylo predlohou, tu jsem necet, ale po tomhle si ji ani neprectu. Celej film pusobi hodne lacine, sestrihanej je dost zmatene, pribeh vicemene zadnej a postavy musi rikat fakt stupidni dialogy. Nechapu, proc se k tomu propujcilo tolik dobrejch ceskejch hercu, ktery se snazi hrat dobre i tady, i kdyz vicemene nemaj co. Na druhou stranu, obcas tu je naka dramaticka nebo smutna scena a ta je zvladnuta docela solidne, no a krome techhle scen jsem se u filmu docela nasmal, asi to nebylo vsude umyslny, ale jelikoz jsem se nenudil, tak pod 3* nepudu. (02.02.2008)

Už pár let mám dojem, že jediným účelem devadesáti procent vzniklých českých filmů je schytat co nejnevybíravější kritiku. Ne, že by mi to bylo lhostejné, na Milencích a vrazích si nicméně rád smlsnu. :) Není to ani film, jako spíš dramaturgicky těžce nezvládnutá mozaika exhibicí navzájem příliš podobných postav, které mi navzdory veškerému úsilí herců byly stejně nesympatické. Ještě bych přenesl přes srdce, že chybí hrdina kladný, natožpak hlavní, ale ono chybí cokoliv, co by mě přimělo se o postavy začít zajímat. Píše se léto 66, všichni spí se všemi, pouze naivní dobrák Julda tráví volné chvíle u staříka meloucího z posledních, jenž se jednoho dne zvedne a odpotácí bůhvíkam, což je vlastně problém celého filmu – horko těžko se zmáhá, aby nakonec nabral nějaké ty síly a odešel bůhvíkam. Rozdělení prostoru mezi jednotlivými postavami je zcela nesmyslné, někdo je nečekaně a necitlivě odklizen, někdo slouží pouze coby „uzavírací“ pojistka. Postavám naprosto chybí hlubší motivace a kdybych si to nepřečetl, netuším, že hlavním motivem Milenců a vrahů není ubohost lidského pachtění po (sebe)ukojení, nýbrž imaginární boj, jenž mezi sebou svádějí „modří“ a „červení“. Nemohu posoudit, jaký podíl má na této zdánlivé prostoduchosti knižní předloha, ale pokud větší než malý, nechápu, proč se někdo do realizace podobného projektu vůbec pouštěl. 30% Zajímavé komentáře: Brouk, Odpadlik (18.12.2006)

Kniha kdysi dávno přečtená neměla chybu a dodnes si pamatuji tu zvláštní pachuť z čteného a smutek z osudů lidí v ní. Film, pravda, nějaké ty filmařské nedostatky má, ale mám za to, že náladu knihy docela slušně vystihl. Tu příšernou dobu, kdy lidi o něčem snili, drali se za tím přes lži, podrazy, osobní ztráty a oběti, aby pak zjistili, že se stali něčím, čím pohrdali. (11.05.2005)