Milenci a vrazi

Tak tohle byl divnej film. Je mozny, ze to bylo predlohou, tu jsem necet, ale po tomhle si ji ani neprectu. Celej film pusobi hodne lacine, sestrihanej je dost zmatene, pribeh vicemene zadnej a postavy musi rikat fakt stupidni dialogy. Nechapu, proc se k tomu propujcilo tolik dobrejch ceskejch hercu, ktery se snazi hrat dobre i tady, i kdyz vicemene nemaj co. Na druhou stranu, obcas tu je naka dramaticka nebo smutna scena a ta je zvladnuta docela solidne, no a krome techhle scen jsem se u filmu docela nasmal, asi to nebylo vsude umyslny, ale jelikoz jsem se nenudil, tak pod 3* nepudu. (02.02.2008)

Marně přemýšlím, proč jsou Páralovy romány pro české filmaře tak velkým oříškem. Vždyť z toho všeho snažení nakonec skoro pokaždé vznikne nějaký paskvil. Ani Milenci a vrazi nedopadli o mnoho lépe. Tím zkarikováním postav se jakoby vytrácí závažnost námětu. Navíc se mi zdá, že Viktor Polesný vůbec nejde do hloubky problému a jen bezradně přešlapuje na povrchu. Což dokazuje i závěrečné nesmyslné nahlédnutí do roku 1989 s úděsně namaskovaným Jakubem Prachařem. Abych nebyla přehnaně kritická, tak alespoň po herecké stránce si diváci přijdou na své. Především Zlata Adamovská, Petra Špalková, Marek Taclík, Ondřej Vetchý a Jiří Langmajer se se svými rolemi popasovali výborně. (45%) (22.01.2021)

Jedno město. Jedna továrna. Jeden starý dům. Skupina zcela nesourodých obyvatel - plejboj, inženýr, ředitel továrny s manželkou a dospivajícím synem, potrhlá dvojice, mladá slečna a další, ti všichni spolu musí v domě spolu nějak koexistovat. Ale mezi jakoukoliv skupinou lidí vznikají a zanikají vztahy, což s sebou nese jak radosti, tak i strasti. Ale občas holt někdo vše neunese, a pak na sebe neštěstí nedá dlouho čekat ... Když jsem viděl film poprvé, byl jsem rozhodnut mu dát odpad - nezaujalo mne na něm vůbec nic. Teďka jsem si ho zopákl, a přece jen bych nějaká pozitiva našel (není jich moc, ale přece jen). Za prvé - prostředí - skvěle vykreslené prostředí konce osmdesátých let dvacátého století, se vším co k tomu patří. Za druhé - naprosto dokonalá rodina Tušilova - přesně typ malého čecháčka, který hledá co by kde nahlásil, a pokradmu po stěně se vyšplhá až nahoru. Za třetí - posledních deset minut filmu - vše je jak začarovaný kruh. Po pár letech se historie opakuje - v jiném obsazení, ale stále znovu. Ale nic z toho nevytáhne film z těžkého podprůměru .. (27.08.2009)

Průmyslové. Komunistické. Depresivní. Šukající. Stylové. Herecké. Dobové. Soundtrackové. Dojemné. Nechutné. Závistivé. Působivé. Místy trapné. Prospěchářské. Nejautentičtější pár - Taclík a Špalková. Škoda těch herců namaskovanejch na staro - nepovedené. Pěkná Madda (Kristina Kloubková), i když kurevská. A hnusná písnička na konec (Kolář). (24.04.2010)

Marnost nad marnost, citová vyprahlost, honba za požitky, tupý sex bez lásky, draní se nahoru a za všemožnými výhodami... Může za to ona neblahá doba, nebo je to prostě v lidech? Asi z obojího něco, protože se stačí kolem sebe podívat dnes a člověk vidí to samé. Páralův román je tak vlastně nadčasový a ne jen popisem určité doby v určitém městě. Filmová adaptace má jistě své mouchy, ale já ji řadím k tomu výrazně lepšímu průměru. (20.12.2006)