Harold and Maude
Harold a Maude
Harold and Maude
Režie:
Hal AshbyScénář:
Colin HigginsKamera:
John A. AlonzoHrají:
Ruth Gordon, Bud Cort, Vivian Pickles, Cyril Cusack, Charles Tyner, Ellen Geer, Eric Christmas, G. Wood, Tom Skerritt, Hal Ashby, William Lucking, Ray K. Goman (více)Obsahy(1)
Život, láska a smrt v kultovním americkém filmu... Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: „Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince.“ Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi. Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (379)
Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... ()
Harold tráví čas na pohřbech, u demolic domů a jediná jeho zábava a taky truc matce je inscenování vlastních sebevražd. Jednoho dne se - na pohřbu - seznámí s osmdesátiletou Maude, která je naopak života plná a aniž by ho poučovala a moralizovala, jak to s chutí dělá jeho matka, strýc zelený mozek a psychiatr, nakazí ho silou Eboly životem. Nic pro ni není tabu - pózuje sochaři, tančí, sbírá věci s příběhy, krade (vlastně ne - bere si u chodníku !) auta .... prostě dělá si co chce, protože život je na stání na stopce moc krátký. Nádherná záležitost, která mě jen utvrdila v pocitu, že věk není omezující veličina .... ve štěstí. ()
Je tak snadné hodnotit 5 hvězdičkami známý, ujetý film, až jsem nad tím váhala. Úcta před filmovu klasikou je svazující. Počet bodů, které poslali ostatní uživatelé, minimálně nechtěně ovlivňuje úsudek. ____ Přesto plný počet bodů i sama za sebe a z hlubokého přesvědčení dávám. ____Už jenom za jiskřivý vodopád vizuálních gagů. ___Namátkou: pohřební průvod potkávající průvod sexy mažeretek - co už názornější bychom chtěli mít k Maudinu názoru, že všechno roste, vzkvétá, uvadá a hyne, aby to dalo podhoubí tomu příštímu, zase vzkvétajícímu v nekonečném koloběhu?. Opakující se přirovnání k rostlinám, které nepředou ani nesází a přesto mají roucho, které ani král Šalamoun nikdy mít nebude. Zmínka o svatbě a náslený ostrý střih do kostela s dlouhým švenkem zhůry s malebnou chrámovu hudbou, kdy se až po chvíli dozvídáme, že nejde o svatbu, ale o další pohřeb. Bublifuk zastupující cigaretu, která je v dané situaci tradičnější berlička, ale tady do detailů vystihuje Haroldovu hravou proměnu. Maudino zařvání Tarzana, které uvolňuje divokost. _____ A filmové mazlíkování pokračuje. Harold je zrpvu svým make-upem podobný mrtvole právě vykopané z hrobu, ale jak ho Maud začne učit, že se nesmí bát žít, tak postupně nabírá barvu. ____Bud Cort s tváří udivené porcelánové panenky a přitom s hlubokým mužným hlasem, je pro svoji roli ideální. Možná bych mu vytkla, že neumí plakat zjevně, ale jeho tichý pláč, jen se slzou ná krajíčku, je srdcervoucí. Pořád ještě dítě, ale už trochu i muž. Ruth Gordon s někdy až diblíkovským chováním, je podle mě ve scéně, kdy s odhaleným ramenem vykoukne zpoza bloku ledu, vážně sexy. Málo kdy se vidí, tak přesné obsazení. KOUSEK DĚJE. Škoda, že Paramount byl tak úzkoprsý a nedovolil názornější zobrazení jejich fyzické lásky. Scény z traileru - ve filmu nepoužité - ukazují jeden z nejroztomilejších filmových polibků, jaké jsem kdy viděla.____Tohle je snímek, který jen tak zlehka vzpomíná na revoltu 60tých let - učí se od ní, ale jde dál. Zatímco ta byla skupinová a bouřila se proti establishmentu, tohle je invidviduální revolta. O to těžší, že je to jenom cesta pro jednotlivce, která se nemůže zaštítit nijakou skupinou příznivců. Harold si musí svůj boj o svobodu vyvzdorovat sám a navíc bez potlesku. Jen Maud mu ukazuje cestu jako Orfeus svojí Euridíce z podsvětí. Takovému boji nikdy nevěnují noviny ani řádek, přesto je to jedna z nejdůležitějších bitev, jaké člověk může podstoupit. ____Takový film by dneska už těžko natočili. Nemyslím tématem vztahu tak tabuizovaného, že i v současné době stále platí. Dvacetiletý kluk a osmdesátiletá žena? To přece i dnes překročuje všechna pravidla. ___ Ale tak podstatné to není, aspoň pro tenhle film. Je to především snímek o svobodě a o osvobození. O přežívání a žití. O tom, jak se svými životy nakládáme a o tom, jakými pravidly se sami svazujeme, abychom nemuseli svobodně žít, protože to je to nejděsivější. ____ Svoboda a přijmutí následků, které z toho plynou, ta nekonečná možnost volby, která v nás budí hrůzu. Ale v tomhle snímku se bezbřehá volnost zobrazuje jako lék na zoufalství, ubohost a malichernost. ____ Otevřená výpověď o vzpouře, ale také o konstruktivní cestě z ní, platí do dnes. Skvěle a díky! /28. 10. 12./ () (méně) (více)
Nečudo, že vtedajší konzervativci nezvládli prijať a pohoršene hysterčili nad odvážnou konfrontáciou mladíckeho nihilizmu so stareckým entuziazmom, mala totiž to, čo oni nie-slobodu. Zodpovedal za ňu trúfalec Hal Ashby, ktorý už vtedy vedel ako znamenito narábať s absurditou, ako ju pružne napasovať pomedzi vtípky typu „Marianum“ (pohreby, samovraždy, demolície) i „Vitalium“ (autá, vône, skulptúry) a ako z nej nakoniec dať dohromady nevliezavú bizardnosť o zbytočných životných predsudkoch. „Harold and Maude“ boli excentrickým, láskavým a až doteraz stále sú aj nadčasovým nezvyčajom po ktorom mám chuť si poobzerať nejaký ten auťák... ()
Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost. Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru. Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné. Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici. Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě. Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... ()
Galerie (48)
Zajímavosti (20)
- Ve všech záběrech, kde Maude (Ruth Gordon) řídí, bylo auto vlečeno. Důvodem bylo, že se Ruth Gordon nikdy nenaučila řídit. (Zdroj: ČSFD)
- Do role Harolda (Bud Cort) tvůrci zvažovali obsazení Johna Rubinsteina, Boba Balabana, Daniela Fortuse, Todda Susmana, Eltona Johna a Johna Neilsona. (Zdroj: ČSFD)
- Henry Dieckoff, jenž se objevil jako komorník v Rose Court Mansion, které sloužilo jako sídlo Chasenových, byl skutečný komorník tohoto zámečku. Nikdy jindy se před kamerou neobjevil. (Kulmon)
Související novinky
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)
Reklama