Nepřítel před branami

Respekt před Annaudem, s jakou marnivostí nakládá s monumentálními scénami. Člověku nejde na rozum, že všechny ty velkolepé davové útoky a masivní exploze jsou jenom takovou omáčkou, v níž plavou osudy politruka, jím vytvořeného hrdiny SSSR a německého majora Wehrmachtu. Skromný sovětský klučina Vasilij je ukázkovým příkladem politické propagandy, která dokáže udělat z nadaného pěšáka symbol. Stejně tak je vztah Vasilije a politruka Danilova názornou ukázkou západního pohledu na stalinskou mašinerii, v níž oddaný komunista během pár minut může dostat rozum a prohlédnout ideologickou maškarádu. Tak trochu melodramatické sci-fi ala Hollywood. Nicméně jinak je to výborný komorní thriller se skvostnými kulisami, moc pěknou kamerou, strhujícím napětí a výbornými herci. To, že v závěru vychází sovětský hrdina stějně jako americký je asi očekávaná daň publiku. Ale všimněte si mlčenlivého distancu, jaký Jude Law zachovává tváří tvář malovanému Stalinovi... Korektní, až příliš. (27.01.2004)

Annaud nás nejdříve navnadí monumentálním a strhujícím úvodem, aby celý film v zápětí utopil v romantizující břečce. Potenciálně napínavý souboj je naprosto zbytečně rozmělněn v trapném milostném trojúhelníku a z filmu se tak stává jakési komorní divadlo v neskutečně drahých kulisách. Co se emocí, prokreslení postav a jejich motivů týče, nevěřím navíc Annaudovi ani jedno filmové políčko a i hrůza Stalingradského kotle zůstala tak nějak bez odezvy. Nebýt Eda Harrise coby majora Königa, byl by to vážně průšvih. Hvězdu navíc dávám z evropského patriotizmu. Velká, velká škoda promrhat takhle evidentně štědrý rozpočet. (09.01.2006)

Kéž by tenkrát před branami našeho pětihvězdičkového vězení byl nějaký takový sniper skrytý v korunách palem. Ukázal bych mu prstem nepřátele, on by je lehce přičísnul ostrou nábojnicí a hned by bylo na světě veseleji. Nevím, jestli je správné, když člověka baví film z válečného prostředí, protože tehdá se asi bavil jen málokdo, ale za to vím zcela jistě, že film u mě může uspět jen a pouze v případě, když se u něj bavím. Vasilij si může udělat poslední čárku, zasáhl mě přímo do srdce. (Filmfest Hurghada 2012, 47/67) (29.12.2012)

Velkolepost některých scén je až zarážející, přece jen hořící trosky Stalingradu se ve válečných filmech nevidí každý den, a pokud mě paměť neklame, Horner k tomu nehrál nikdy (ačkoliv budete asi sem tam mít velmi nedobytný pocit, že už jste to někde slyšeli:P ). A souboj elitních sniperů je lákavé téma, není liž pravda? A Ed Harris jako major König je nezapomenutelný. Je to film, který stojí za to vidět i kvůli Bobu Hoskinsovi v roli Nikity Chruščova a nejen za jeho výstup dávám 80%. I když za tu Rachel Weisz, která je ve filmu tak nějak navíc, jsem váhal, jestli to není až příliš... (28.01.2003)

Ač technicky dobře natočeno a s mnoha výborně vygradovanými scénami, nemohu dát více, neboť shrnout celou stalingradskou bitvu do takřka westernového příběhu nepřátelství, lásky a zrady mi vzhledem k jejím rozměrům a významu připadá dosti nepatřičné. Dalším mínusem je pak typická západní představa ruské reality. Asi kdyby film zůstal čistě u té hry na kočku a myš (přesně tak jak to píše Tyler) a nestrkal do toho slzoproudý hollywoodský děj (hlavně tu vyloženě pitomou a nudnou romantickou linku), dal bych víc. (04.01.2006)