Sňatky z rozumu

Takřka neuvěřitelně geniální věc po všech stránkách. Celé jsem to viděl hodně dávno a při reprízách vždycky jen kus, co jsem náhodou natrefil. Letos (2017) jsem se ale začal znovu dívat naplno a je to skutečně mistrovské dílo. Herecká sestava, scénář, všechno dokonalé. Vystižení člověka jako jednotlivce i jako příslušníka své skupiny, tendence vřící Evropou i českou kotlinou 60. a 70. let 19. století. Ty hovory v Paříži odhalující nicotnost francouzského veřejného života, který projde zakrátko stejnou zkouškou (a stejně neúspěšně) jako předtím Rakousko, ty hovory u Bornů na téma zisk z toho něco vyrábět vs. zisk ze spekulací, to všechno je tak skvěle aktuální i po 150 letech, že bych slzel. Spolu s F. L. Věkem a Byl jednou jeden dům svatá trojice českých seriálů. "Maminko, to nebyla obyčejná nevěra, on byl básník... Je vnitřně rozerván." (29.01.2017)

Jen si tak říkám, jestli by dnes neposlal Born do polepšovny celý národ. Sňatky z rozumu jsou nádherným vyprávěním Vladimíra Neffa o obrozencích. Laskavá ruka Františka Filipa provedla řadu báječných herců k závěrečnému dílu, který je opravdovým vyvrcholením seriálu. Rážův Born prožívá duševní otřes kvůli synáčkovi, na tu scénu koukáte a čekáte, kdy vám Ráž jednu vlepí. Bornová Jiřiny Jiráskové projevuje svůj humor i laskavost. Bětuše Váchová Ivy Janžurové elegantně odkopne nápadníka, neboť byla uražena její čest dcery z dobré rodiny. Slávka Budínová si na ty pouhé tři díly, v nichž se objeví, Valentinku tak vymazlila, že bych ji chtěla mít doma. Jiří Vala, milovník a znalec klasické hudby, posadil svého Nedobyla do Bornova salonu a udělal z něj burana, kterého by nejradši profackoval i největší kliďas. A ta scéna, kdy si Světla Svozilová alias matka Pecoldová pohovoří s Jiřím Valou coby Martinem Nedobylem, by se měla vystřihnout a spolu s rozhovorem Dlaska s Hrachovou po smrti Hracha z Byl jednou jeden dům pouštět v rámci akce "Takhle se točí emoce". (16.01.2013)

Když Československá televize poprvé vysílala pentalogii Sňatky z rozumu, psal se rok 1969. Tematiku národního obrození a vlastenectví tehdy diváci vnímali obzvlášť citlivě. Ale nejen tím se seriál nesmazatelně vepsal do naší televizní historie. Děj románu Vladimíra Neffa, který byl předlohou pro vznik seriálu, začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů představuje tehdejší hospodářskou a politickou atmosféru devatenáctého století. Neffova rodinná sága je historickým románem, za historický počin by se však dnes mohlo považovat i natáčení samotného seriálu. Pro televizní podobu bylo potřeba provést určité úpravy a krácení a je jasné, že takovou práci vytváří lépe nestranný tvůrce než samotný autor. Otto Zelenka se musel vyrovnat s epičností vyprávění, stárnutím postav, velkou časovou rozlehlostí příběhu a takřka neexistujícími historickými kulisami. František Filip, který se ujal režie, měl před sebou nádherné téma, jehož realizaci však komplikovala řada úskalí. Vzhledem k nedostatku financí a složitosti natáčení exteriérů vznikla většina seriálu v barrandovských ateliérech. V případě konkrétních pražských lokalit, které už dávno měly jinou podobu, si tvůrci vypomohli dobovými rytinami a zejména komentářem Václava Vosky. Silnou stránkou seriálu bylo skutečně hvězdné herecké obsazení. Obě hlavní postavy jsou zcela paralelní typy českých dříčů, kteří z ničeho vybojují prosperující existenci. Born Vladimíra Ráže je uhlazený elegantní řečník se smyslem pro národní vlastenecké ideály, jehož síla spočívá především ve slovu. Naproti tomu Nedobyl v podání Jiřího Valy je pragmatický a tvrdý škudlil, jehož peníze nakonec připraví o poslední zbytky citu. Co postava, to legenda. Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Slávka Budínová, famózní Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Radovan Lukavský, Vladimír Menšík, Dana Medřická, mladinká Daniela Kolářová. Pozornost si ovšem zaslouží i kostýmy a bohatá výprava. Vysílání seriálu, které začalo symbolicky pohledem na sochu svatého Václava a Národní divadlo, nemohlo být načasováno lépe. Sňatky z rozumu byly příběhem z české historie z doby ohrožení, uvědomování a růstu českého národa. V bolestném roce 1969 v něm diváci nacházeli útěchu pro své ponížení a se zvýšenou citlivostí vnímali slova jako národ a svoboda. Konfrontace minulosti s přítomností bylo to, co na něm diváka přitahovalo nejvíc. A zdá se, že přitahuje i dnes. (10.05.2009)

Vynikající seriál zasazený do období druhé pol. 19. století, kdy snahy o kulturní, hospodářské a politické povznesení českého národa pomalu dosáhly se vrcholné fáze. Na jedné straně Born, dychtivý vlastenec, pořádající ve svém salonu pravidelná setkání špiček české inteligence, který celý svůj život zasvětil české věci a pro kterého bylo podnikání jednou z možností, jak ji dále podpořit. Na straně druhé spíše do sebe zahleděný Nedobyl, představitel dravého kapitalisty s velkolepými plány. V jejich okolí pak sledujeme osudy dalších postav, pokusy o ženskou emancipaci i nastolení otázky sociálního postavení obyčejných lidí. Vladimír Ráž i Jiří Vala zde, troufám si tvrdit, zahráli své životní role a rovněž tak výkony hereček Jiráskové, Budínové, Janžurové a dalších zde zasluhují potlesk. (09.07.2011)

Výborný dobový seriál se strašnou hudbou. Tady se autor hudby opravdu "vytáhl". Ale ostatní profese se snažily a vzniklo i pro dnešní moderní svět poutavé leporelo několika příběhů během 22 let 19. století. Především Jiří Vala a jeho příběh je velmi poutavý, ale i ostatní příběhy a postavy nezůstávají pozadu. Vrcholem pak je v posledním dílu rozhovor Vladimíra Ráže se svým filmovým synem Míšou o hodnotách, národní hrdosti a češství. To by měla vidět hlavně dnešní mládež. Rozhodně to může zaujmout i dnes. (14.09.2015)