Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

rt12 

všechny recenze uživatele

Prostě to tak bylo. A mimochodem, alespoň bylo nějaký naše zemědělství. Teď máme prd a vořech. Jinak seriál je na svou dobu velmi dobře zpracovaný. Jen ty padesátý léta byly pro sedláky mnohem tvrdší ,než tady popisujou, kdo nechtěl do JZD vstoupit končil v dolech, děda by mohl vyprávět ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Prvních pět dílů se mi opravdu líbilo, naopak poslední dva byly úplně zbytečné. Nemyslím, že by seriál byl bůhvíjak zpolitizovaný, je to spíš o lidech v té vesnici. Charaktery jsou docela lidské a uvěřitelné. Prachař má výbornou roli moudrého sedláka. Druhá polovina je trochu plochá, myslím ale, že proměnu vesnice se zachytit povedlo. Neměl jsem s tím problém. 75% ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

"Komunisti rozvrátí vesnice i zemi a postaví člověka proti člověku..." Dům v obci Čkyně v kterém Hamrovi bydleli v prvním díle se natáčel v obci Tehov Panská 15. Sedlák (Čestmír Řanda st.) bydlel na adrese Panská 6. Tehov. Nový dům Hamrů ve filmových Bernarticích stojí v obci Tehov, Panská 16. Obec Bernartice se ale také točila v obci Konojedy. Obce jsou od sebe vzdáleny 18 kilometrů. Jako filmové okresní město posloužili Říčany. ()

jasse 

všechny recenze uživatele

Zas tak úplně propagandistický ten seriál není, a pokud ano, Dietl znal míru a vynahradil to výbornými lidskými dramaty hlavních postav.....Pár ideologických hlášek, ale také spousta životních mouder. A vztah matky a syna by se měl promítat dnešním fakanům ve škole.... Sice mizerná výprava, ale o to lepší herecké výkony, v čele s neuvěřitelnou Libuší Havelkovou. Naprosto hravě zvládla rozpětí od nadšené mladé hospodyně po stárnoucí a umírající vdovu.  A že šla matka Hamrová téměř všem na nervy svědčí jen o jejím hereckém umění. ()

Všežrout 

všechny recenze uživatele

První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • Do role Jana Hamra (Jaroslav Satoranský) byl zamýšlen Radek Brzobohatý, ale to, že v prvních dílech hraje patnáctiletého, ho nakonec o roli připravilo, protože to by 43letému herci nikdo neuvěřil. (sator)
  • Zamilovaná písnička Aloise Hamra (Jaroslav Moučka) byla „Vesničko má pod Šumavou“. Složil ji Johann Baptist Blobner (1850–1931), rakouský pedagog, sbormistr a skladatel českého původu. (sator)
  • V epizodě se mluví o „šramlu“. Jedná se o malý hudební soubor ve složení housle, akordeon, kytara a případně klarinet. Původ názvu pochází od jména vídeňského kapelníka Johanna Schrammela (1850–1893). (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno