3:15 zemřeš

Úvod snímku zcela zkurvil naději na kvalitní divácký zážitek, neboť stihl během okamžiku nemilosrdně vyzradit kompletní průběh děje. Nezbylo mi teda nic jiného, než se alespoň kochat příjemným hereckým duem. Jináč o děsivosti opravdu nemůže být řeč. Ani pokusy o lekačky za moc nestojí. Na své si tak přijdou zřejmě jen milovníci psychologických hororů. Filmu navíc ubližuje velká spousta nudné vaty. (28.11.2017)

Přestože jsem již dílo v minolosti viděl, rozhodl jsem se pro opětovné shlédnutí, neboť jsem si po patnácti letech již nepamatoval nic, co by nebylo z názvu zřejmé. Hned v úvodu jsem byl ohromen hvězdným obsazením, kdy mne nejvíce překvapila účast Ryana Reynoldse a hned v zápětí se mi podařilo identifikovat i maličkou Cloë. Nejvíce bodů si však u mne horor nahnal svojí atmosférou, která diváka svojí strašidelností mele již od samého začátku, přičemž volně graduje až do exploze ve finále. Během sledování mi několikrát proběhl mráz pa zádech především u skvělých scén jako byla například komora s dívkou na hlídání, scéna s knězem a nebo finální záběr na holčičku s medvídkem. V průběhu však byly účiné lekačky na denním pořádku. Dále mne také film zaujal po psychologické stránce díky bezchybnému budování mentální nestability jednotlivých účastníků domácnosti. Na závěr ještě ač průměrné, tak velice vhodné zakončení a tak jsem s filmem velice spokojen a hodnotím proto mimořádně kladně. 85% (14.06.2021)

Ze začátku jsem si myslel, že konečně někdo natočil pořádnej horor. Ovšem druhá polovina filmu už trochu ubírá na tempu a ke konci je vám vlastně úplně jedno jak všichni dopadnou. Jsou ale scény ze kterých se mi postavily chlupy až na prdeli. A to když ty malý haranti zavřou chůvu do skříně a ona se nemůže dostat ven. A druhá přímo skvostná scéna, když malá DeFeová vyleze na střechu baráku a mává rodičům. Když jsem si přečetl článek o Amityvillu, nemohl jsem tejden spát. Po shlédnutí tohohle snímku jsem už však usínal beze strachu. (02.02.2007)

Nechápu co si od tohoto veledíla tvůrci slibovali. Zase ta stále stejná tisíckrát ohraná písnička. Idylická rodinka ve které všechno klape se nastěhuje do tajemného domu, kde se to jen hemží zlem. Všechno jde ze začátku hladce a všichni jsou spokojení, jenže zhruba tak po třiceti minutách se to začne zamotávat. Nejdříve jsou to jen podivné zvuky, pak duchové, nějaké ty chodící mrtvoly, spousta imaginární krve, rituální vraždy a další a další nesmysly. To nám tvůrci efektně zabalí do moderního audiovizuálního hávu (šíleně zmatený střih) a předkládají krásně načančané a voňavé. Přitom je to sračka galaktických rozměrů. Tuna klišé, naprostá předvídatelnost, nevěrohodné postavy a takhle bych mohl ve výčtu všeho toho zlého a nedobrého pokračovat až do večera. Jen další příspěvek do brutálně upadajícího žánru. (21.06.2006)

Až na poslednú vetu sa názorovo stotožňujem s POMO-m: Amityville Horror je vo svojej najnovšej verzii výborným napínavým hororovým trillerom, akých dnes nie je mnoho. Výslednému celkovému dojmu napomáha aj hudba Steva Jablonovskyho, ale aj obsadenie, i keď, Ryan Reynolds nie je Jack Nicholson a 3:15 zomrieš nie je Osvietenie. (26.02.2013)