Čerjomuški
-
Cherry Town
Muzikál
Sovětský svaz, 1963, 92 min
Režie:
Gerbert RappaportHudba:
Dimitrij ŠostakovičObsah
-
Život na sovětském sídlišti v šedesátých letech nebyl zdaleka tak růžový jako dnes, v jednom bytě se tísnilo i více rodin najednou a sen mít vlastní tří až čtyřpokojový byt sám pro sebe byl takřka utopií. Ale zásah úředníka, který tento sen chtěl splnit své dceři a její byt nenechal zanést v plánech nebyl moc úspěšný a podvod se prozradil. Svou roli sehraje i pravdomluvná lavička a závěrečná detonace urovnávající rozepři mezi mladým párem. Opravdu nevšední záležitost... (fuckme)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Ducharme
Taškařice v ruském kabátě! Je to veselé, je to bujaré, je to ruské, a je to ..... prostě propaganda, ale krásná! V půlce filmu jsem se přistihla, že si pohrávám s myšlenkou, že i já jsem majitelkou takové "kvartýry" 2+kk na sídlišti, kde v rozbořeninách skotačí malá - kapitalismem nezkažená - dítka, která zdraví procházející soudruhy oděné v pastelových barvách, kteří si halasně prozpěvují do nádherných Šostakovičových melodií. Celých 90 minut jsem se jen tupě usmívala a po skončení jsem si ještě dlouho pobrukovala!(27.5.2009)
-
fuckme
Neuvěřitelné dílo sovětské kinematografie, které se zabývá problémem bytové politiky v tehdejším Rusku, kdy třeba v jednom panelovém bytě žili pospolu dvě i více rodin. Všechno je točené v kýčovitých barvách a kulisách, poplatné ideologii a tehdejší době. Tento muzikál ukazuje život obyčejních dělníků, úředníků a jedné krásné jeřábnice, který se dnes zdá komický až neuvěřitelný. Konec je až kouzelně naivní. Ruské písničky fakt nemusím a tak jsem většinu těchto pasáží spíše protrpěl.(25.9.2008)
-
wirok
Kdo se nakonec dočká vysněného bytu v novém paneláku? Na tuto prostou otázku odpovídá sovětský film Moskva - Čerjomuški. Působí to občas dost propagandisticky. Veselé melodie a prvky grotesky ale navozují příjemnou atmosféru pohody a veselí. Někdy jsem si sice nebyl jistý, zda jsou scény myšleny vážně, či nikoli, ale to nakonec vůbec nevadilo. Vtipné mi připadalo i to, kde všude dokážou herci zpívat (např. při řízení automobilu v plné rychlosti). Kamerové střihy pak dodávají ději větší spád. Moje mozkové závity sice při tomto filmu příliš zabrat nedostali, ale zase jsem po jeho zhlédnutí odcházel s úsměvem na rtech.(9.12.2008)
-
Swayne
Adaptácia operety Dmitrija Šostakoviča (ktorý predlohu napísal o niekoľko rokov skôr) do muzikálu na spôsob á la vtedajšie Rusko, propagujúci to najlepšie čo Sovietsky Zväz v tej dobe dokázal ponúknuť. Režisér Gerbert Rapaport nám podáva love story so zmesou detskej bezstarostnosti, idylického priateľstva a láskyplných vzťahov na pozadí pokroku doby – a to všetko situované do rozostavaného sídliska plného panelákov. Vo filme je dominantný práve kontrast medzi celým „prekrásnym životom na sídlisku“ a vtlačeným, do očí bijúcim idealizmom danej doby, ktorý badať takmer v každej scéne. Vďaka tomuto pôsobí celý film ako 92 minút trvajúca presladená a hlavne neúspešná reklama na úžasný život Východného Bloku.(9.10.2008)
-
emil_sojka
Rusové konkurují Američanům bílými, širokými úsměvy (ale pouze jen těmi). Celkově je film sugestivní, hrdinové nás přesvědčují, že vše dobře dopadne (vedle bydlení i láska), a nikdy jim přitom nezmizí úsměv ze rtů. Vše je nadsazené a zároveň vtipné, přičemž atmosféru dokresluje přehnaná barevnost. Dnešního diváka mohou nudit časté pěvecké výstupy ( i u Tima Burtona si člověk říká, že to by stačilo). V neposlední řadě musím zmínit originální využití triků. Rusko je ve světle a lesku dovedeno tak daleko, že tomu člověk na okamžik uvěří (v případě že přistoupí na hru), než ztichnou poslední tóny.(25.1.2009)