Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Klasická opereta o tom, jak opravdová láska zachrání zhýralého bonvivána před bankrotem. Hrabě Boleslaw Baranski (J. Abrhám/J. Zahradníček), který místo toho, aby se věnoval svým statkům, tráví čas ve varšavských salónech. Je zcela na dně a zachránit ho může jediné – výhodný sňatek. Jeho kmotr, statkář Zaremba (R. Hrušínský/K. Petr), slibuje velké jmění, pokud se ožení s jeho dcerou Helenou (K. Macháčková/M. Boháčová). Bolo však na takový obchod nechce přistoupit. Velkou pozornost ovšem věnuje primabaleríně Wandě (H. Maciuchová/ M. Veselá), kterou úspěšně přebral příteli Popielovi (J. Hanzlík/A. Hampel). Když se Helena dozví, že Popiel slíbil Bolovi půjčit svoji hospodyni, která má pomoci zachránit statky, přesvědčí ho, aby za ni vydával právě ji. Bolo se sice vrací na svůj statek, ale způsob života nezměnil. Veškerý čas tráví hraním karet a popíjením s kamarády. Helena, vydávající se za hospodyni Marynu, záhy společnost vykáže z domu a přinutí Bola, aby dal na její příkazy. Na statku se koná dožínková slavnost. Pod vedením nové hospodyně hospodářství značně vzkvetlo, dokonce i Bolo si zvykl na práci. Na dožínky jsou pozváni i Zaremba s dcerou. Wanda s mamá, kterou Popiel schválně pozve, odhalí ale Helenino přestrojení, a když se Bolo vyzná z lásky k hospodyni a nabízí jí svou ruku, vyzradí Wanda její totožnost. Když už to vypadá, že kvůli uražené hrdosti vše skončí špatně, zasáhne „diplomat“ Zaremba a dá Helenu s Bolem zase dohromady. Odmítnutý Popiel se vrací zpět k Wandě. (Česká televize)

(více)

Recenze (17)

GlaDOS 

všechny recenze uživatele

Skvělí herci, skvělý zpěv, skvělá hudba, ale dohromady to nefunguje. Je strašně divné vidět Hanzlíka nebo Abrháma, jak otevírají ústa na úplně odlišné hlasy operních zpěváků, kteří se opravdu snaží, zatímco činoherní herci ty náročné výšky a hloubky hrají ležérně. Nechte herce hrát a operní zpěváky zpívat. Když ale pominu úsměvné texty ("jednu podváděti snadno, ale dvě, ale dvě?" nebo "ZAREM-BY-DCE-RA") a neuspokojivý příběh který prostě náleží operetě, tak toto televizní zpracování není tak zlé. ()

Rodin 

všechny recenze uživatele

Nemám tedy moc rád tyhle inscenace operet, v nichž hrají herci své party a pak je naprosto nesmyslně doprovodí svěží zpěvná čísla nazpívaná operními a operetními pěvci, kteří se zhusta vůbec netrefují do výrazu ani hlasové formy činoherců. Jak může například part Rudolfa Hrušínského nazpívat pan Karel Petr, který je (profesně tedy byl) vynikajícím dunivým operním basem, to je otázka. Nicméně celkově šlo o příjemný zážitek a těch 74%, které tu vidím, si zaslouží. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

♫ Štěstí v hrách i milování - to kdybych zůstalo nám do skonání... František Filip uměl pro televizní obrazovku zrežírovat i (dle možností) výpravnou operetu. Viděl jsem, slyšel jsem celou Polskou krev poprvé a přesto jsem si u sledování zpíval snad každou druhou písničku, jenom mě v poslední půlhodině začala jaksi nudit ta "dožínková" část s úplně jinou atmosférou, kdy dobře zavedené komedie jaksi ubývalo. I když to všechno samozřejmě mělo na závěr zajímavou myšlenku ("nemohli se shodnout - a přece k sobě patří"), jako celek mě přece jenom více zaujala další Filipova operetní inscenace Netopýr (1981) s rovněž obsazením Hany Maciuchové a Kateřiny Macháčkové do hlavních ženských rolí. Víc než strojení Abrhám a Hanzlík si svou účast na tomhle dílku užívají ve vedlejších rolích Václav Postránecký coby jeden z party štamgastů-karetních hazardérů a opět Rudolf Hrušínský (mistrovský v jakémkoliv žánru) v roli pana Zambery. (80%) ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Při srovnání s Ondra-Lamač verzí tato televizní sice bledne, přesto na poměry českých televizních 70. let se jedná o příjemný počin. Stejně jako v kauze Mamzelle Nitouche (1977) nebo Netopýra (1981). A stejně jako v Netopýrovi, hlavní hrdinky (Helenu Zarembovou a Wandu Kwasinskou) sehrávají překvapivě dobře Kateřina Macháčková a klasicky pikantní Hana Maciuchová. Starý Zaremba je delikátní Hrušínský a hlavní duo Bolka a Bronia rozkošnicky přehrávají Abrhám a Hanzlík. Ty je pak v podobných intencích znovu možno vidět v Jak je důležité míti Filipa (1979). ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama