Paprika

Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) (21.07.2007)

Zběsilá fantasmagorie s pěknou grafikou, která se vzpírá jakémukoli racionálnímu chápání. Nic proti tomu, osobně jsem při sledování popíjel víno a ke konci už jsem se skoro propil do stavu, kdy by se mi Paprika mohla líbit... ale o tom to přece být nemá. A nakonec jsem si tak nějak uvědomil, že to hlavní, co jsem si z tohoto šíleného filmu odnesl, je intenzivní stesk po Cestě po fantazie, kterou mi tahle pakárna v mnohém připomněla a kterou ještě víc než dřív považuji za nejhezčí anime, co jsem zatím viděl. Paprika je proti tomu jen šílenost, kterou pustím zítra z hlavy - a bude mi to nekonečně jedno. (23.11.2013)

Scénář: Seishi Minakami, Satoshi Kon .. Tak takhle vypadá, když se někdo ztratí ve snech. Imaginace na nejvyšším stupni, kterou propojuje trochu popletený příběh a až přílišné ponoření se do kombinování snových rovin s realitou a filmem. Slušel by se kapku větší důraz i na jiné aspekty, ale myšlenkově to má předci jen hloubku, takže určité vady na povrchu jdou překousnout. Vždyť v tak živém snu je těžké odhadnout tu zlomovou hranici... There are no boundaries to dreams. The spirit will be freed from the constraints of the body and gain limitless freedom. 70%. (19.09.2007)

Filmy na téma protínání skutečnosti a snů mám velmi rád a ačkoli jsem byl tedy čerstvě po dosledování poněkud zmatený, když se mi to pak druhý den v hlavě rozleželo, musel jsem uznat, že tohle byla opravdu parádní audiovizuální jízda velkou smrští nápadů s vydařeným - i když trochu upozaděným - příběhem. Co je také dobré zmínit, je méně výrazný styl manga, než tomu u anime bývá obvyklé, pročež bych se nebál film doporučit ani těm, kteří tomuto žánru/stylu zrovna neholdují. Skvělé. 9/10 (14.01.2010)

Satoshi Kon konečně přivedl svůj osobitý styl k dokonalosti. Přechody mezi realitou a sny působí v Paprice nejpřirozeněji ze všech jeho filmů, příběh je opravdu vypilovaný a podařilo se mu zvládnout dokonce i obvykle nejslabší složku jeho tvorby - animaci postav. Na těch sice pořád poznáte, že pochází právě z pod jeho štětce, ale už to nejsou ty ošklivé obludky z Perfect Blue nebo Tokijských kmotrů a široká paleta barev dělá z Papriky opravdu hodně koukatelnou záležitost. Samotnému příběhu by sice šlo vytknout, že v některých pasážích docela ztrácí dech a i hlavní zapletka by mohla být trochu výraznější, jakmile ovšem ve vzduchu "zabliká" ústřední hudební motiv a Paprika začně přeskakovat mezi sny a realitou, nic víc už neřešíte a jenom se necháváte unášet touhletou prvotřídní snovou podívanou. (01.08.2007)