Alenka v říši divů

Sice trochu divácky přístupnější, ale stále Tim Burton jak ho mám rád. Ze začátku to sice vypadalo až moc disneyovsky a docela jsem se nudil. Jakmile se ale Alenka dostane do staré dobré říše, tak se konečně ke slovu Burtonův osobitý styl s rozmanitým světem, hravými dialogy a výbornými postavami. Je pravda, že místy tam ten Disney vidět je a Burton nedokázal tu spolupráci ukočírovat na 100% jako v případě Karlíka. I tak jsem se ale většinu času velmi bavil a uteče to jako voda. Příběh je velmi dobrý a docela se mi líbilo, jak si Tim s tím světem dovedl pohrát a nebál se např. i skoro romantické linky mezi Alenkou a Kloboučníkem. Herci hrajou všichni velmi dobře, Mia Wasikowska je roztomilá a Johnny Depp má toho prostoru tak akorát, aby ostatní nezastínil. Velmi silné 4* a po dalším shlédnutím půjdu možná ještě výš. (08.03.2010)

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)

O tom, že pan Carol absolvoval Matfyz, není pochyb. Bez pětilebkového matroše a smaženice z lisohlávek by Alenka byla jen dalším běžným dnem medvídka Pů. Timmy zjistil, že sedmileté holčičky špatně kouří a s takovou by si casting moc neužil, a tak nám v pohodě naservíroval Alenčinu dvacetiletou dablérku, což nepochybně vedlo k lepšímu položení se do role zlé červené královny u paní Carterové. Hluboký Džony ukázal, jak by vypadal Střihoruký Edward, kdyby mu ruplo v bedně. Bílá královna se svým blonďatým přelivem a hustým černým obočím alá Brežněv oslňuje charmem chánovských krasavic. Jako celek je to sice trochu rozostřené, ale jinak kompaktní, barevné a kdybych si já blbec vyzvedl u vchodu do kina brýle, prý dokonce plastické. (04.10.2010)

Tento film natočil Tim Burton na objednávku ľudí z Walt Disney Pictures. Dostal k dispozícii klasický, všeobecne známy námet a ku tomu veľkú hromadu dolárov. No a vyprodukoval príjemnú, mierne psychedelickú, narkoticky farebnú rozprávku. "Alenka v krajine zázrarov" dozaista nepatrí medzi najlepšiu trojku snímkov tohto úspešného, amerického tvorcu. Tým však vôbec nechcem tvrdiť, že sa jedná o špatný film. Spolupráca zohratého dua Burton - Depp stále funguje, tak ako má. Charizma Johnnyho Deppa je magnetická, neodolateľná. Je to umelec. Jednu z hlavných úloh zveril režisér, už tradične, svojej zákonitej žene. Helena Bohnam Carterová sa stáva pod vedením svojho manžela výbornou herečkou. Tento titul som zhliadol v pohodlnom CineMaxe so svojou priateľkou po boku, stredneveľkým sáčkom popcornu v ruke, fľašou coly a s 3D okuliarmi na očiach. Z kina som odchádzal spokojný. **** (04.04.2010)

Tim Burton navštívil Disney Studios a ani tato živá voda nezpůsobila, že by Disney již více nebyl mrtvý. Scénář od osvědčené studiové harcovnice sice činí Alenku něčím jiným než jen prostým zfilmováním Carrollovy knihy, ale divák nedostane o moc víc než emancipační štulec, který měl možná opodstatnění právě v době sjetého Lewise, ale rozhodně ne dnes, a který je navíc očekávatelný od samého začátku této hodinu a tři čtvrtě trvající přehlídky zcela zbytečného "za každou cenu 3D" pimprlového divadla. Alenka nicméně drží historické prvenství - poprvé mi Johny Depp přišel nesnesitelný, a to jsem viděl i Eda Wooda. Uznání si Šílený Klóbrcmajstr nicméně zaslouží, a stejně tak i ostatní herci, ať už viditelní nebo jenom akustičtí - Mia Wasikowska je zvláštním způsobem křehká a silná zároveň, většinu filmu se jí daří působit správně dospívajícím dojmem, a je rovněž netuctovým způsobem hezká. O Heleně Bonham Carter snad není třeba mluvit (nakecá toho víc než dost, a zase z toho budete tak na větvi jako ve Sweeney Toddovi nebo Fight Clubu...dobře, trochu jinak než ve Fight Clubu, ale fajn rozhodně je:)) a z Bílé Královny Anne Hathaway jsem dostával křeče do bránice, jak mě ta její extrémně pozérská kreace panny ze středověké tapisérie bavila. Pak by se asi slušelo více zmínit ještě Crispina Glovera, který je ještě divnější a úlisnější než v Charlieho Andílcích (ano, JE to možné), a můžeme přejít k tomu jak si Burton ponechal svůj výrazný vizuální styl, díky čemuž občas vidíte záblesky Sleepy Hollow nebo Velké Ryby, a jak je scénář opentlen docela povedenými vtípky, kterých je možná (skoro jistě) daleko víc, než jsem mohl postřehnout, protože jsem četl všeho všudy první polovinu Říše Divů. To, zda máte načteno či nikoliv, je dost zásadní problém - já jsem třeba až do poloviny filmu (kdy se Alenka dostane na hrad Srdcové Královny) absolutně nechápal, co se to hergot děje, a jak spolu jednotlivé scény souvisí. Moje hodnocení tak je téměř jistě zkreslené - jediné řešení je zas o něco doplnit literární vzdělání a pak se podívat znovu. Jakkoliv mi ovšem repríza není proti mysli, jak se znám, zabere to dlouhý čas:) Nechť je tedy těch 60%, které teď dávám, bráno s rezervou. (29.07.2010)