Pandorum
Pandorum
Pandorum
Režie:
Christian AlvartScénář:
Travis MilloyKamera:
Wedigo von SchultzendorffHudba:
Michl BritschHrají:
Ben Foster, Dennis Quaid, Cam Gigandet, Antje Traue, Cung Le, Norman Reedus, Wotan Wilke Möhring, Friederike Kempter, Niels Bruno Schmidt, Delphine Chuillot (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Ocitáme se na zdánlivě opuštěné palubě vesmírné lodi. Dva členové posádky se právě probouzejí z hlubokého umělého spánku a s hrůzou zjišťují, že trpí podivnou ztrátou paměti. Nemají nejmenší ponětí, kdo jsou a co na palubě vesmírné lodi vůbec dělají. Jediným zvukem je skličující rachot a skřípot ozývající se z centra lodi. Jediný způsob, jak se dostat ven z této cely, je úzký a tmavý světlík. desátník Bower (Ben Foster), mladší z dvojice astronautů, vleze dovnitř, zatímco druhý, poručík Payton (Dennis Quaid), zůstává a snaží se navázat rádiové spojení. Bower proniká hlouběji a hlouběji do centra lodi a odhaluje děsivou realitu. Astronauti si brzy uvědomí, že oproti původnímu zdání nejsou jedinými pozůstalými na kosmické lodi a rozmotávají její šokující a strašlivé tajemství. Přežití lidstva záleží jen na nich. (HBO Europe)
(více)Videa (5)
Recenze (921)
Rok 1969 - Človek pristál na Mesiaci. Svetová populácia: 3,6 miliárd. Rok 2009 - Na obežnú dráhu je vynesený keplerov teleskop, ktorý má pátrať po planétach podobných Zemi. Svetová populácia: 6,76 miliárd. Rok 2153 - Sonda Palio-17 pristáva na planéte Tanis. Svetová populácia 24,34 miliárd. Je nedostatok potravy a vody. Rok 2174 - Vojna o obmedzené zdroje Zeme vrcholí. Je vypustená vesmírna loď Elysum, aby kolonizovala Tanis. Na jej palube sa odohráva dej jedného z najzaujímavejších sci-fi horrorov, čo som v poslednej dobe zhliadol. "Symptom Pandorum" je tajomný, klaustrofobický, temný, napínavý horror. **** ()
Takhle si zhruba představuji kvalitní horor z vesmíru. Členové posádky se postupně probouzejí z umělého spánku, trpí částečnou amnézií a aby toho nebylo málo, systémy lodě kolabují a kolem panuje nevysvětlitelný chaos. Hlavní hrdina se snaží co nejrychleji zorientovat a problém vyřešit, ale během své mise na něj čeká mnoho děsivého dobrodružství. Řekl bych, že i mimo něj byly všechny ostatní postavy bezchybně zvoleny a přestože vyznává každý úplně jiné hodnoty, se svými úděly se moc hezky vypořádají. I když se jedná relativně o starší kousek, masky příšer působily věrohodně a jednotlivé scény vcelku účinně vystraší. Kusy skládačky do sebe postupně zapadají až k neočekávanému vyvrcholení. Dodávám, že teprve tam jsem se rozhodl udělit čtyři hvězdy. 70% ()
Začalo to Heinleinovými Sirotky Oblohy, pro mě osobně vrcholilo Aldissovým Nonstopem, ale kvalitně žilo dál, třebas v podobě Harrisonova Zajatého vesmíru. Řeč je o kosmické lodi vyslané za účelem osídlení vesmírných dálav, jejíž posádka tak docela neví, co se to nyní s lodí děje. V Pandoru nejsou příčinnou neznalostí řady generací, ale amnézie způsobená dlouhodobou hibernací. Rozdíl je to podstatný jen v tom, že v Pandoru všichni vědí, že jsou na kosmické lodi. Jaký nečekaný faktor však může vyhodit z kolejí největší triumf technického umu všeho lidstva? Je to trapné, ale jsou to zombíci. Sice nejenom oni, ale právě technonemrtví jsou mlýnským kamenem, který Alvart svému filmu přivázal ke krku a ten pak zpola utonul v šestákových vodách. Škoda, první minuty filmu si uzurpovala opuštěná, skřípotem naříkající, blikáním o pozornost žadonící a temná loď, v které se není koho zeptat, co se stalo, natož jak. Uzurpovala je a očarovala. Vidím, pravda, že tu loď navrhovali filmaři spíše než inženýři, ale může mi to vadit, když jako inkubátor strachu a paranoie svůj úkol plnila na sto procent? Nemohla by mít taková loď lepší obyvatele než paranoidní sexy Němku s doktorátem v bojové gymnastice, Vietnamce cvičeného v boji s čímsi na způsob naginaty, kůsy či čeho (jenže zubatější, poněvadž zubaté zbraně jsou filmovější), negroidního gangsta šamana a dva pány piloty? A samozřejmě ty zombíky... Také bych velmi ocenil, kdyby šokující závěrečná odhalení byla šokující i pro ty, kdo již něco o generačních a podobných lodích četli a nějaký ten film viděli. Ale máš kliku, Pandorum, Elysium, ta loď milá, ta ti tu třetí Subjektivovu hvězdu vybojovala. ()
„Boh neprežil. Tak ako ľudstvo.“ Údajne šokujúci koniec ma zasa až tak neprekvapil, niečo podobné som čakal, boli tam dorbné, šikovné, zábavné indície. Páčili sa mi Pád do tmy, borgovský Star Trek: Prvý kontakt, Votrelec, Resident Evil a Horizont udalosti (ktorého režisér Pandorum produkoval), takže musím dať 4*. V neposlednom rade to zo začiatku pripomína kultový český komiks „Galaxie“, ako tu niektorí spomínajú. Mám rád hardcore sci-fi horory a od detstva ma fascinujú gigantické vesmírne lode, v ktorých hŕstka preživších bojuje o holý život. Takže za mňa palec hore. Mínusy? Ben Foster a Dennis Quaid sú fajn, ale tak oni, ako ani nikto ďalší nepodáva žiadne strhujúce výkony (Norman Reedus tu má ledva minútu). Výprava je skvelá, na strane druhej loď Elysium vidíme len na začiatku a na konci a medzi tým občas bije do očí nízkorozpočtovosť. Všetko sa kazí, nič nefunguje, ponuré chodby, staré tunely, smradľavé šachty. Je to pôsobivé, ale na druhej strane vidno, že týmto spôsobom tvorcovia vcelku šikovne ušetrili. Príšery sú fajn hardcore, ale občas aj na nich vidno poslabší rozpočet, možno radšej častejšie mali zostať skryté v tme. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (15)
- Pandorum bylo původně plánováno jako nízkorozpočtový film za 200 000$. Scénárista Travis Milloy nikdy neuvažoval o velké produkci, protože film byl podle něj příliš tmavý. (Kreeki)
- Elysium bylo v řecké mythologii nazýváno místo posledního odpočinku hrdinů. V podstatě toto slovo znamená "místo dokonalého štestí". (Beer Ceps)
- Film se měl podle předběžného scénáře odehrávat na vězeňské lodi. (Beer Ceps)
Související novinky
Space opera vrací úder
A to hned ve dvou zajímavých filmech. Mezigalaktický Interstellar je jedním z mnoha projektů, jejichž režii zvažuje Steven Spielberg. Někteří tvrdí, že se nakonec rozhodne právě pro vesmírné… (více)
Zamilovaný kosmonaut Keanu Reeves
Není snadné se v těchto dnech vyhnout narážkám na Avatara či přímému srovnávání s ním, ale dnes se ho pokusím nezmiňovat ;-). Budu dělat, že „lovestory ve vesmíru“ nazvanou Passengers považuji za… (více)
Vesmírnou Pandořinu skříňku...
...otevřou dva muži, kteří se probudí v útrobách kosmické lodi a nemají nejmenší ponětí, odkud se tam vzali, ani co jsou vlastně zač. V temném, klaustrofobickém sci-fi thrilleru Pandorum je ztvární… (více)
Pokleslé žánry jako béčkové sci-fi/horor jsou často matoucí, protože na první pohled nenabízejí nic jiného než nenáročnou zábavu a diváci jsou u jejich sledování naučeni podvědomě "vypínat mozek". Hororové filmy jsou však ale už ze svojí podstaty sondou do strachů, které aktuálně panují ve společnosti; nočních můr, které vyplavou na povrch poté, co se dobrovolně necháme "uspat" v temném kinosálu. Sci-fi má zase neodmyslitelnou spojitost s filosofií, když především spekuluje, zabývá se tím "co kdyby" a obvykle zároveň vychází z toho, "co je". Symptom Pandorum je obojím, a byla by proto chyba se mu podrobněji nevěnovat. (Komentář může obsahovat SPOILERY.) __________ Nejprve bychom si měli definovat, co je to vlastně "symptom". Symptom bývá často zaměňován přímo za samotnou nemoc, ale mnohem víc je zakódovanou zprávou, kterou je třeba rozluštit a pochopit, abychom zjistili, co sami sobě sdělujeme. Symptomy vznikají ve chvíli, kdy se naše podvědomí rozhodlo, že je třeba radikálně změnit životní styl/uvažování, ale naše vědomí to nevzalo v potaz. Symptomy může spustit zdánlivě bezvýznamná událost, která má ale obvykle spojitost s nějakým minulým, potlačeným traumatem. Jakmile situaci zařadíme do kontextu a pochopíme spojitost přítomnosti s minulostí, získáme nad symptomy převahu a tím, jak se následně vyrovnáváme s traumatem, symptomy slábnou. Co tedy znamená Symptom Pandorum? Film od samého začátku sleduje dvě postavy, které se ukážou být jako klíčové - symbolizují klasický souboj nového pořádku (Bower) se starým (Payton/Gallo), který musí být překonán. Gallo je tím, co by Žižek nazval "imaginárním otcem"; mužskou postavou, která se stává přímo ztělesněním falu, a tady konkrétně nabývá až mytických rozměrů. Jako diváci se dozvídáme, že Gallo kdysi jako mladý neunesl zprávu o zničení Země (důvod není známý, patrně jaderná exploze, ale není to podstatné) a pod vlivem Pandora zabil dva zbylé vedoucí členy posádky. Následně se stal jakýmsi Bohem na Elysiu, když probudil většinu pasažérů z hibernace a začal jim vládnout. Poté se zřejmě z nudy opět sám uložil ke "spánku". Destrukce Země je ve filmu metaforou pro to, čemu se dnes říká "konec dějin" - tedy stav jakéhosi bezčasí, tak typický pro postmoderní kulturu a nejrůznější formy nadnárodního kapitalismu. Je příznačné, že do tohoto stavu se oba již zmínění hrdinové v samotném začátku "probouzí" a trpí přitom selektivní ztrátou paměti - jsou si vědomi toho, jakou úlohu na palubě lodi plní (znají svoji sociální funkci), ale už např. neví, jak se jmenuje jejich bratr, nebo kde skončila jejich přítelkyně. Jsou bez identity. (Pokud přirovnání dotáhneme ještě dál, takoví lidé jsou jakýmsi ztělesněním svých profilů ze sociálních sítí, kde je jejich osobnost redukována na nejrůznější předvybrané statusy a nicneříkající, ze souvislostí vytržené fotografie. Životem na Facebooku se uživatelé stávají dvojrozměrnými "lidmi podle (asociála) Zuckerberga", přičemž je pravděpodobné, že profil našich "přátel" nakonec utváří naši představu o nich víc, než oni samotní. Bower a Payton/Gallo jsou v úvodu takovými "oživlými profily".) Dále se ve filmu dozvídáme, že lidé, které Gallo před staletími probudil, se postupně adaptovali na život v lodi (už ze Země byli naočkováni, aby se rychle dokázali přizpůsobit prostředí na nové planetě) a vzhledem k podmínkám se z nich nemohlo stát nic jiného, než kanibalové (monstra). V této fázi interpretace se nabízí srovnání s euro-americkou civilizací, která, stejně jako mikrokosmos lodi Elysium, si buď hraje na Boha, spí, nebo požírá sama sebe a okolní svět. Tím, jak si postavy čím dál víc uvědomují kým skutečně jsou, se musí vyrovnat s traumaty minulosti a řešit problémy, které představuje ztráta kontinuity (destrukce Země) a představy, jak má vlastně vypadat nová budoucnost lidstva. Pokud zmizí jakékoli vazby na historii, opravňuje nás to určovat si naše vlastní pravidla, naši vlastní morálku? Pokud přestávají existovat lidé, zaniká zároveň i Bůh? Samé složité otázky a tak málo odpovědí... 4½. () (méně) (více)