Duch ve stroji

Osobnější a díky tomu i odvážnější verze toho, co bylo k vidění v japonské vizi. Nepotřebuji za každou cenu mlčenlivou filozofii, jakkoli mě i ona svou hypnotičností k animovanému GITS přikovala už několikrát. Ta mě totiž fascinuje svou nepřístupností, ale právě to, že mě nikdy nepustí až zcela k sobě, mě stále nutí být k ní až příliš zdvořilý a rezervovaný. Naopak Mira mě postupně nechá dojít pod veškeré své vrstvy a za to jí rád vyjdu vstříc i já. Akční symfonie i fatální myšlenkové křižovatky se konečně našly na samém vrcholu. (08.07.2017)

Prepájanie živého organizmu so strojovými technológiami tu funguje s postupujúcim civilizačným rastom (alebo úpadkom) už stovky rokov. Zhruba rovnako staré je hnutie odporu k technológiám (začiatkom 19. storočia anglickí luddisti, ničiaci novo zavádzané stroje vo fabrikách s odôvodnením, že berú ľuďom prácu). Duch v stroji cez akčnú perspektívu naznačuje, že aj tí najväčší odporcovia sa raz s faktom biotechnohumanoida zmieria. Aby v mene korporácie bojovali s výmyselníkmi, čo majú iné firemné ciele. Lebo myšlienka akéhokoľvek podenkového prežitia zvíťazí vždy nad sebadeštrukciou. Nie je to práve najveselšia perspektíva. A líška v podobe Beat Takešiho, čo vybojuje víťazný súboj so zajacmi, čo sú na ňu poslaní, na tom nič nemení. Konieckoncov túto neveselú perspektívu v  svojich paintbrushových obrazoch zhruba od polovice 70. rokov pomerne jasne ukazoval už geniálny vizionársky švajčiarsky výtvarník Hans Ruedi Giger. O ktorom LSD guru Timothy Leary svojho času povedal: Rudi, Ty vidíš oveľa viac, než my, domestikovaní primáti. (05.09.2021)

Jedno veliké nic, které nenaplní ani Scarlettin zadek nebo předek. Její sípavý hlas, neurotické pohyby a pohled pacienta po lobotomii; to měly být největší zbraně, akorát asi nikdo nečekal, že zabijí film. Pochválit můžu tak akorát efekty, a to ani ne tak proto, že by mě dostaly do kolen, ale protože na tom guláši byly tím nejlepším. O kousek dál se tady kritizuje Život, protože čtyřicet let před ním jsme tu měli Vetřelce, ale že tahle pohádka o nahaté bojovnici je výjimečná asi jako teplo v létě, to nikomu neva. (13.04.2017)

Skoro ani nevím, o čem to vlastně bylo, ale na příběh se tady moc nehraje. Místo toho film nabízí slušnou dávku příjemné digitální akce a stylového kyberpunku, který tady už dlouho nebyl. Scarlett je kost jako obvykle, Michael Pitt potěšil a účast legendárního Takešiho jakbysmet. Na film se dobře kouká a od začátku do konce jede stejným tempem, svižně a příjemně. Objektivně za 3*, ale něco mě na tom chytlo. PS: 3D je tady zbytečné. (31.03.2017)

Počítám, že hardcore fandové předlohy budou dost mrmlat a milovníci sci-fi taky nadšení úplně nebudou, ale že by Ghost in the Shell byl propadák, to říct nemůžu. Za dobrý film bych ho však nepovažoval ani omylem. Vypadá to skvěle, průjezdy městem plným obřích hologramů jsou nádherné, hodně se tu vyřádili i maskéři a výprava celkově je asi tím hlavním důvodem, proč vyrazit do kina. Jinak je to bohužel slabší. Scarlett Johansson většinu času divně čumí a tváří se hrozně vážně a o nějakém velkém sex-appealu nebo šarmu se tu mluvit nedá. I akce je spíš průměrná než zajímavá, a i když neurazí, nějak si pár hodin po projekci nevybavím žádnou scénu, kterou bych chtěl vidět znovu. Hlavní problém je ovšem v zoufale průhledné a nezajímavé zápletce, která je béčková a předvídatelná až hanba. Celkově tu máme vizuálně hodně atraktivní svět, ve kterém se však pohybují vcelku nudní hrdinové, dělají nepříliš zábavné věci a vy budete vždycky vědět čtvrt hodiny předem, co se bude dít dál. Nenudil jsem se, ale podruhé bych na to nešel ani omylem. (15.05.2017)