Z hříček o královnách
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan F. FischerHrají:
Hana Igonda Ševčíková, Ivana Chýlková, Jiří Bartoška, Bronislav Poloczek, Alena Vránová, Libuše Švormová, Jiřina JiráskováObsahy(1)
Jsme ve Versailles, píše se rok 1771. Je to čas vlády Ludvíka XV. (J. Bartoška) a jeho konkubín, doba, kdy se králův vnuk a následník trůnu Ludvík XVI. oženil s Marií Antoinettou (H. Ševčíková), dcerou rakousko-uherské královny a císařovny římské Marie Terezie (A. Vránová). Mladičká princezna Marie Antoinetta je u francouzského dvora krátce a ocitla se v prostředí, které si z lesku časů Krále slunce zachovalo přísný dvorský ceremoniál. Mládí a temperament ale brání princezně se všem těm předpisům trpně podřizovat. Postavila si hlavu a odmítá uznat jako sobě rovnou milenku krále Ludvíka XV. paní Dubarryovou (I. Chýlková). Rozhodla se prostě, že ji před dvorem neosloví. A nebude-li paní Dubarryová oslovena, nesmí – podle ceremoniálu – ani ona oslovit princeznu... (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Jiří Bartoška se mi jako král Ludvík XV. velmi zamlouval, Ivana Chýlková v roli jeho milenky byla také báječná, no a princeznička byla holt ještě dítě, rozmazlené dítě v pubertě, které ví, že bude zanedlouho královnou, řekla bych smrtící kombinace negativ.. Nicméně při dnešním hodnocení přimhouřím oko a dám i tu čtvrtou, za krásný scénář.. ()
"Jde o Polsko." je sice opravdu půvabná zápletka, ale nemohu zamlčet zklamání z výkonu Ševčíkové a marnosti Vránové a Švormové. Kdyby bylo možné nechat zahrát Antoinettu ve vyšším věku právě Chýlkovou, která zde načrtla s jistými rezervami DuBarry, královskou metresu, byla by výraznější šance vytvořit lepší, nadčasovější obraz francouzských dějin. ()
Tak osloví Marie Antoinetta madam Dubarry nebo ne ? Báječné rozhovory, některé hlášky cituji *** Madam Dubarry : „Já to přece musím vědět !“ Ludvík XV : „Já taky a líp, protože jsem král !“ *** Ludvík XV hodnotí své dcery : „Ale kdyby alespon ty babice nebyly tři, tři je moc“. *** Manželství nebylo konzumováno *** Pan Dubarry byl ke dvoru vstřícný ()
K této filmově-divadelní inscenaci mám přezvláštní vztah, neboť nám byla na gymplu v dějepisu pouštěna s železnou pravidelností každý rok a celá naše třída doslova trpěla. Děj je totiž neuvěřitelně nudný, nezáživný a troufám si říct, že i stupidní, tohle je přímo výsměch historii. Hlavní vinu nesou patetické a nechtěně směšné herecké výkony, nebo spíše projevy, které však nepramení ani tak z neschopnosti herců, jako ze stupidních dialogů ve scénáři. V naší třídě se po několika zhlédnutích stabilně ujaly hlášky: "Jde o Polsko" a "Vy musíte oslovit královnu", používali jsme je v běžném životě i tam, kde to nedávalo vůbec smysl, protože nám to evokovalo vtipné vzpomínky na strašně hloupé a trapné výjevy v tomto filmu... Dva bodíky za dvě nesmrtelné hlášky - 2/10 ()
Změnilo se něco? Neničí snad zmrdi s těžkými poruchami osobnosti svět kolem sebe stejně jako tehdy? Neštěstí spočívá pouze v tom, že za to už nedojdou spravedlivé odplaty, tak jako tomu bylo u aktérů tohoto příběhu. Chvála historie a těch, kteří v ní dokážou číst. Píše se tu o nevýkonu Ševčíkové. Patrně to souvisí s nesympatickou postavou M. A. To jako že měla být ještě nechutnější, marnivější a afektovanější, aby to lépe odpovídalo dané osobě? To už by pak ale bylo z dnešního pohledu přehrávání. :-) Až na tu poslední větu... ()
Reklama