Reklama

Reklama

My děti ze stanice Zoo

  • Západní Německo Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo (více)

Třináctiletá Christiane objeví na konci 70. let minulého století v Berlíně diskotékovou scénu a její život se od základů změní. Její noví přátelé berou LSD a heroin. Brzy se i ona sama stane závislou. Ráno chodí do školy a odpoledne se živí jako dětská prostitutka. Místo svobody jí drogy přinášejí jen zkázu a smrt a berou jí některé z nejbližších přátel... V kultovním filmu hraje David Bowie a soundtrack je plný jeho největších hitů. (Cinemax)

(více)

Recenze (551)

Mertax 

všechny recenze uživatele

Informace o kvalitě knihy se u nás na konci základky rozšířila jako AIDS v Subsaharské Africe. Nechtěla jsem se zrovna pouštět do detailní konfese narkomanky plnou detailních popisu sexuálních aktivit dětí - mladších než já tehdy. To byla drsná představa. Ovšem to jsem netušila, o co bude drsnější knížka. Přímo masakr. Literární předloha sází spíš na prostý popis bez příkras, film nabídne oživlé pasáže a rozhodně si nebere servítky. Naturalistické jak sviň. Když si Christiane jednu šlehne, stydlivé odvrácení čočky kamery se nekoná. Ve scéně, kdy naprosto zoufale hledá v metru Babs, protože nutně potřebuje další dávku, je vidět, kolik let jí drogy přidaly na těle i duši. Připadalo mi pak, jako kdyby nebyla aktérkou něžného milování ze začátku filmu, už byla prostě v jiné dimenzi. Nelituju přečtení (to byla záležitost „lehnout, číst, spát, číst, číst, číst a rychle dočíst“) ani zhlédnutí filmu. A ani těch 2 euro, které jsem v Berlíně utratila, abych se zajela podívat na Bahnhof Zoo (i dnes depresivní plac), místo abych smejčila po obchodech. Lituju těch, kteří podlehnou. A když jsem ve filmu na diskotéce viděla jednoho chlapce, nahlas jsem vykřikla: „Detlev“. A byl to on! Tvůrci se naprosto trefili do zevnějšku a charakteru z knihy a já už jen tiše sledovala, jak se smutný příběh z neutěšeného Gropiusstadtu mění v nejednu životní tragédii. Morgen entziehe ich. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

I pres sve stari a uroven informovanosti soucasne evropske spolecnosti, vcetne nasi zemicky, je tento nemecky snimek jednim z nejpusobivejsich i v nasich casech. Knizni predloha je nesrovnatelne intezivnejsi zazitek, i presto se tvurcum neda uprit snaha a pusobivy vysledek. Osobne uz na tento film nemohu koukat, ma tak sklicujici atmosferu, kterou mu Hostel apod. slataniny mohou jen zavidet. ()

Reklama

EdaS 

všechny recenze uživatele

Dnes už rozhodně ne tak překvapivé, ale pořád působivé a nesentimentální drama o propadu do závislosti na drogách s geniální hudbou Davida Bowieho. Vzhledem k věku Christine mi chybělo větší zastoupení matky (už jen vzhledem k závěru) v příběhu. Nevěřím, že by si stavu své dcery tak dlouho nevšímala... ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Příběh naivní ošklivé dívenky, která chtěla za každou cenu někam patřit. Zapadla do naprosto snové partičky mezi absolutní spodinu Berlína. Chtěla se zalíbit teploušovi a stal se z ní feťák glumovského vzezření. Přál jsem smrt úplně každému členovi party, protože to byli totální retoši. Poklonu skládám maskérům, protože všichni vypadali tak, jak si feťáky představuji. Film na mne jistě zapůsobil, neboť ve mne zanechal pocit beznaděje a totálního zhnusení. Za zmínku stojí i geniální soundtrack dokreslující dobovou atmosféru. Až mi někdo nabídne háčko, tak si to teda kurevsky rozmyslím. 3* ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Silně působící snímek, jemuž ani roky nic neubraly na sugestivnosti. Nahlédnutí do života lidí, tedy spíše dětí, jejichž měření času se smrsklo na dobu od dávky k dávce, případně od dávky k absťáku. Ačkoliv začátek ještě vypadá skoro idylicky a z obrazovky/plátna krátce na diváka vydechne pozitivní atmosféra "osmdesátek" v západoevropské verzi (skvěle proložená hudbou Davida Bowieho), brzy do děje vstoupí bezútěšnost a deprese. Mrazivě zní vzájemné ujišťování protagonistů, že co nevidět začnou odvykačku, když už při vyslovení jejich slov je zřejmé, že budou přebita další dávkou. Přežít toto peklo muselo vyžadovat obrovskou vnitřní sílu a další sílu pak určitě stálo i sepsání tohoto svědectví do knižní podoby, která se stala předlohou filmu. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (34)

  • Pri natáčaní na verejných toaletách bez povolenia Uli Edel náhodou natrafil na veľké vrecko heroínu, ktoré tam bolo ukryté. Edel chcel predať heroín na financovanie filmových nákladov. Kým sa na to snažil prehovoriť producenta Bernda Eichingera, vošiel dnu nebezpečne vyzerajúci feťák, ktorý vyzeral, že zaútočí na Natju Brunckhorst. Edel vtedy po ňom rýchlo hodil tašku a feťák sa otočil, utiekol a už ho nikdy nikto nevidel. (Arsenal83)
  • Ve filmu se objevila i skutečná Stella, vlastním jménem Catherine Schabeck. Ztvárnila drogovou dealerku ve scéně, kdy Christiane (Natja Brunckhorst) zjistí, že si Detlef (Thomas Haustein) koupil heroin. (Dolores Haze)
  • Natja Brunckhorst v súvislosti s nakrúcaním vyrozprávala kurióznu príhodu: "Nakrúcali sme scénu na ulici Kurfürstenstraße. Moja postava Christiane stojí sama a čaká, kým ju niekto vyzdvihne. Bol to dlhý záber objektívu, takže kameramanský tím bol ďaleko. Odrazu prišlo auto a už som šla nastúpiť, keď som kútikom oka uvidela, ako niektorí členovia posádky bežia ku mne a kričia: „Nie! Nie! Nie!" A vtedy mi to došlo: toto nebol herec, to bol skutočný chlap, ktorý sa ma snažil zobrať. Skoro som nastúpila do auta s niekým, kto sa chcel vyspať s 13-ročnou." (Arsenal83)

Reklama

Reklama