Pamětnice

Rychle se točí filmy o lidech, co už jim nepochybně znoví hrana. Nám taky, ale jim už sto pro! Pamětnice není v ničem bohužel objevná, ale je třeba vědět, že jsou mezi námi i děti, co se s pamětníky a jejich bohatstvím teprve seznamují, či dospívající, co se snaží - jako kdysi já - přijít na kloub tomu, co je to pamětník a kdy se má projevovat.***Srazy dvou kamarádek, bývalých, a povídání si co zažily, kdo jim ublížil, kdo je výchovně pokáral, to je to, co tenhle film připomíná.***12.3.2011. (12.03.2011)

Klasický příklad rozpolcenosti dnešního stavu českého filmu. Když na to přijde, máme téma. Nemusíme pro ně ani chodit daleko, je odposlechnuté ze života. Máme herce v nejrůznějším věku, kteří jsou schopni a očividně stále nadšeni pracovat. Máme někoho, kdo dá celý projekt dohromady. Ale pak začíná ta část, kdy takový člověk jde s finální realizací k nízko rozpočtovému řešení, ačkoli all star movie by měl být podporován velice snadno. Ale jsme v Čechách, že. Takže převod do hraného filmu připomíná amatérské cvičení, kterému opravdový nechtěný lesk dodávají naprosto neskuteční neherci. Je mi líto, že Pamětnice je ocejchována prací Vlada Štancela a že ta celá herecká generace nenašla v mladých ani jednoho slušného protihráče. Nechme stranou, že velká část scén se tváří jako chladný slzotvorný kalkul a jiné jsou lacinější než-li gondíkovské estrády. Bohužel ale i díky nim jsme opět na hraně zrcadla české malosti, české současnosti. Takže proč to vysoké hodnocení? Protože třeba právě díky té rozpolcenosti se najde alespoň jeden mladý člověk, který pochopí, co znamenalo být v 50. letech svazačka a v 70. chartistka. (21.05.2010)

Úsměvný příběh o stáří, ve kterém se objeví celá řada hvězd našeho hereckého nebe (jen Vladimír Brabec si moc nezahrál, jeho postava profesora sociologie zemře hned na začátku filmu). Příběh má zpočátku dobře našlápnuto jako celkem slušná realistická tragikomedie. V závěru je však dost ochuzený, omezuje se pouze na postavu jedné ze spolužaček (vynikající Libuše Švormová), která se nikdy nesmířila s životní křivdou, od které jsou alespoň zde očištěni spolužáci, do té doby zatrpklou ženou podezíraní. (16.01.2012)

Když jsem přetrpěl těch prvních 20 min, tak nevím, jestli jsem si na tu formu a styl zvyknul, nebo čím to bylo, že jsem to dokoukal. Místy "kameňákové" (nejen panem Skopečkem), místy - obzvlášť hudbou "účastníkozájezdové", ale nenudilo to. Jen jsem pozoroval a užíval si ty herecké bardy s jakou lehkostí hrají a ty křečovité hrůzy kolem nich. PROBOHA proč pořád někdo někam strká psychiatra CIMICKÉHO???!!! Je strašný a zřejmě nesoudný...to byla ta děsná scéna na začátku, co mě odradila. (31.05.2010)

Dost jsem se bál, když mi kamrádka tohle pustila, protože jsem o tom kdysi cosi nelichotivého četl. No, nakonec to tak zlé nebylo, ale to je asi tak všechno. Snaha nacpat do filmu co nejvíc starých herců je hezká, ale nefunguje. Je tu totiž hrozně postav a jen minimum jich má své opodstatnění Navíc pak nemají co hrát, což bije do očí. Jediní, kdo ještě jakž takž ujdou, jsou Libuše Švormová a Stanislav Zindulka, ostatní bohužel nic. Neherci jsou taky špatní a na některých scénách je to hodně vidět. Sám Magnusek je z nich nejlepší. Někdy to působilo jako z Kameňáku, což není dobře. O režii nemluvím, ta nebyla dobrá. Zápletka s tím udáním je zbytečná a dělá z filmu něco, čím není. Co k tomu dál říct? Hudba nic moc. Dvě hvězdy dávám proto, že mi to nevadilo a nerozčilovalo. Pár momentů je povedených a jednou jsem se dokonce zasmál. Jako sranda film pro kámoše je to super a frajeřina, ale dát to do kin mi přijde špatně. 30% (06.02.2011)