Predátoři

Nimród Antal aspoň sčasti vrátil pôvodnej sérii pôvodnú fazónu a ja som z kina odchádzal celkom spokojný. Realizácia zápletky mohla dopadnúť aj horšie, ale aj tak mi tá jednoduchosť príbehu počas celého diania trošku vadila. Inak bolo všetko zvládnuté slušne, dusnota džungle sálala na celú sálu, akčné scény veľmi slušné, prehľadné a rezké, ale keby nebolo oprášených hudobných kompozícií od Silvestriho, tak nadšenie vyprchá veľmi rýchlo. Ale aj herecké zloženie si celkom slušne sekundovalo, dokonca som postrehol aj pár veľmi vydarených hlášok. 75%. (20.07.2010)

Z jedničky si to vzalo vše (ale opravdu skoro vše) dobré a funguje to. Líp to asi dopadnout nemohlo a Adrien Brody ukázal, že má i na akčního hrdinu. Nimród Antal pod Rodriguezovým vedením prostě jen zrecykloval osvědčené postupy z jedničky a já jsem rád, protože mě na to fakt bavilo koukat. Jenže John McTiernan to tenkrát všechno vymyslel a tomu já říkám režijní mistrovství. (22.07.2010)

„Možno ide o výkupné. My v Tijuane to tak robíme bežne.“ Som fanúšik jednotky aj dvojky, takže som situáciu okolo Predátorov až nezdravo pozorne sledoval od leta 2009, kedy padla na Havaji prvá klapka. Detailne som študoval najrozmazanejšie fotky z natáčania špekulujúc, aký význam budú mať v hotovom filme. Takisto som držal palce Brodymu; dvojmetroví svalnáči sú vo filmoch, v realite uprednostňujem šľachovité a teda realistickejšie typy. Skrátka, Predátori boli mojím najočakávanejším filmom roka. Výsledok? Skôr palec hore, ako dole. Povedzme 3,5*. Ale po výbornej prvej polovici sa nemôžem ubrániť sklamaniu v podobe druhej (otrasná postava Laurencea Fishburnea, fakt si neviem predstaviť, že táto rola pôvodne mala byť Dutch a mal ho hrať Schwarzenegger) a nemastné neslané finále (až na pôsobivý posledný záber na oblohu). Vizuálna stránka občas šliape vedľa, viď. extra nevydarená CGI scéna so "psami". Nevraviac o výprave, ktorá je občas skvelá a reálna a hneď nato jej štúdiovodé interiéry bijú do očí. Potešia kvalitné a riadne drsné postavy stvárnené typovo perfektne zvolenými hercami vrátane Tophera Gracea, ktorý na konci "milo" prekvapí každého, kto nechápal, čo tu robí niekto ako on. Drobná nadväznosť na predchádzajúce diely poteší. Cením si, že Nimród s Rodriguezom stavili radšej na atmosféru, než na vytrhnuté chrbtice, hoc pochopiteľne dostavia sa aj tie. Ako u McTiernana, ani teraz Predátora poriadne neuvidíme a krik umierajúcich sa desivo halí do dusnej džungle, čo je pôsobivé, mrazivé, nepríjemné a intenzívne. Ale ako vravím, s pribúdajúcimi minútami sa dostavujú ako mínusy, tak čudné rozhodnutia, ktoré padli zrejme za účelom ušetrenia rozpočtu (nemalá časť deja sa odohráva v noci, takže nie je nič vidieť). Snímka si s tržbami neviedla zle (rozpočet 4O, celosvetový zárobok 127), ale v porovnaní s legendárnou jednotkou (15 vs. 98) tomu predsa len čo-to chýbalo. (26.07.2010)

Film, u kterého jsem po dni úplně zapomněl, že jsem ho viděl. Neprojíždět profil Adriena Brodyho, tak bych to možná nikdy neohodnotil a to by byla škoda, protože zrovna tenhle pokus o natočení původního Predátora pro dnešní publikum je fail inter-galaktických rozměrů. Nevadí mi ani tak skutečnost, že akce je nezáživná, až to bolí. Hlavní problém vidím v postavách a obsazení. Rodriguez sice točí (a nechává jiné točit) filmy podle svého gusta, ale koho proboha napadlo obsadit do role bad-ass mariňáka Pianistu? A co to "šokující" odhalení na konci? Pojmout to jako love story mezi Bragou a Brodym by mi už možná vonělo víc, než tahle hokus pokus míchanice, která se snaží uspokojit jak nostalgického fanouška, tak pubertálního mládež. (15.12.2010)

Kde je hranice mezi poctou a kopií? "Predátoři" stojí v lepším případě přesně na hraně uvedených dvou netvůrčích principů. Co zůstane, když se z filmu odstraní všechny inspirace či pocty původnímu "Predátorovi"? V zásadě nic kromě sekvencí s Laurencem Fishburnem a Topherem Gracem. Pouze ty totiž ze snímku dělají něco jiného než vágní připomínku ikonického osmdesátkového fláku. "Predátoři" tak vlastně představují jednu z prvních vlaštovek trendu, který se výrazně rozvíjí poslední dva roky, tedy oslovování divácké nostalgie. Kino se stejně jako televize stává médiem věčného návratu, kde diváci chtějí stále to samé. Alespoň, že "Predátoři" oblékli do starého hávu mladé herce (navíc dobré) a ne starce jako geronto-truc projekt "Postradatelní". (25.07.2012)