Oči války

První polovina filmu se celkem vleče, pořád čekáte kdy bude nějaký zvrat, ale pak přijde skutečná lavina, která vás smete. Excelentní herecké výkony! (19.08.2010)

Že je Colin skvělej herec o tom není potřeba vůbec uvažovat.A tady to opět dokázal!Jen se nemohu zbavit pocitu, že to bylo zbytečně dlouhé a chvílemi jsem se prostě nudil. (12.02.2011)

Hrôzy vojny zachytené objektívom foťáka nie sú ničím v porovnaní s traumami, ktoré pretrvávajú v ľudskej duši. Peace to all the people!!! (19.03.2011)

Asi nejde přijet po několika týdnech pobíhání ve válečné vřavě domů a být úplně v pohodě. Colin Farrell si po posledním návratu přivezl hrůzné tajemství, které ho ale postupně začne zžírat a je jen otázka času, kdy vypluje na povrch. Scény z Kurdistánu jsou parádní (teda jestli to tak jde nazvat). Holt jde poznat, že Tanovič má s válečným polem velké zkušenosti. Na druhou stranu psychologické scény po návratu domů už tak strhující nebyly (až na ten závěr) a tahle nevyrovnanost snímku spíše škodí. 6/10 (09.11.2011)

Silné onemanshow Collina Farrella. Perfektní výkon. Ostatní postavy hrají druhé housle. Scénář je psán pro jednu hlavní postavu, která se musí psychicky vyrovnat s hrůzami války a s důsledky poslední válečné výpravy do Kurdistánu. Farrell hraje neohroženého válečného fotografa na kterého jeho práce nakonec dopadne a začne ho psychicky sžírat. Je to více psychologický snímek než válečný, i když i ty válečné záběry jsou výborné. Za málo peněz hodně muziky. 85% (10.06.2010)

Velice složitý film. Farrell zahrál perfektně, bezdebat. Celkem jsem mu to ze začátku žral, ale opravdu jsem nevěděl, že se to stalo právě tak. Jsem rád, že se nejdedná o Hollywoodskou slátaninu a jsem rád, že i Evropa produkuje dobré filmy. (15.11.2011)

Pro mě je film poměrně zásadním zjevením, protože právě letos vážně přemýšlím, že bych se jel do Kurdistánu podívat. Koukám, že se mám na co těšit. Přestože jsem úchyl přes střední Asii a přesně tyhle končiny mě baví, byl pro mě film zklamáním. Působivá kurdská epizoda tvoří jen pouhý zlomek filmu. Podstatnou část snímku pak Colin Farrell tráví doma ve Státech, kde se utápí v depresích a marně si snaží vzpomenout, proč spadl do řeky. Jednu * navíc za Kelly Reilly, to je prdelka šikovná. (09.03.2012)

*KOŠATÝ STROM* Vychudnutý Farrell zodpovedá presne tomu, ako sa vnútri jeho postava cíti. Verím, že schudol zámerne, aby vo svojej filmovej úlohe pôsobil autenticky a aby aj vizuálne podčiarkol pocit viny, ktorý jeho postavu zožiera. To je chvályhodné a pôsobí to dobre. Počas celého filmu je Farrellovo herectvo nemenné; chápem, že postava má depresie a že napr. do smiechu mu nie je, ale vánok v tvári, akési preskupenie mimických vrások aspoň z času na čas, by neuškodilo. I napriek tomu je Farrell znesiteľný. Horšie je to už s príbehom a s ostatnými postavami: jeho manželka je len akousi kulisou, ktorá nemá žiadny dopad na smerovanie príbehu a ani na správanie hlavného hrdinu a len na jeden moment - uvedenie svojho otca psychológa na scénu - je ako postava vo filme nepotrebná a len zavadzia. Od čias filmu Good Will Hunting som alergický na psychológov a psychiatrov, ktorý musia byť za každú cenu vo filmoch vykreslení ako výstrední a odlišujúci sa. U postavy Christophera Leeho to nie je až také výrazné, ale určité náznaky tam sú (napr. energické prebudenie pacienta v nemocnici a okamžité vedenie vzájomného dialógu bez akýchkoľvek zábran, a pritom sa nikdy predtým nevideli. Ale vrcholom zostáva určite kreslenie na stenu!). Taktiež jeho minulosť a vzťah s dcérou je do príbehu dosadená násilne a zbytočne a súvis so zvyškom príbehu nemá žiadny. Verdikt v 1 vete: S hlavnou líniou problém nemám, avšak to, čo zavadzia, je zbytočné košatenie príbehu. 11.06.12 Ako to vyzerá v skutočnosti: War Photographer. (11.06.2012)

Asi má ten film smůlu, že podobných příběhů jsem už pár viděla a tak jsem to schéma odhalila nepříjemně brzy, vlastně hned. Z toho plyne moje malá eomcionální zaujatost, což je u podobného filmu celkem průšvih. Začal se dostávat ke slovu můj cynismus a moje nepochopení pro takové ty kanýrkové růžové rodinné scénky. Po pravdě řečeno nedělalo se mi špatně při pohledu na lidské tataráky a urvaný nohy, dělalo se mi špatně při pohledu na fotografy, kteří je fotí - kteří fotí válku, zabíjení, vraždění, idské tragédie a utrpení. No já vím, že je to asi potřeba, ale vysvětlujte to mýmu žaludku. Ten měl jasno a tudíž se nemohlo ani náhodou stát, že by mi snad bylo nebohého fotografa byť jen na pidlisekundu líto. Ostatně kdo něco takového dělá, podle mě nutně musí počítat s tím, že velkou část života stráví pod psychiatrickým dohledem či léčbou. Tedy pokud není sadistický monstrum, samozřejmě. Jinak co do kvality filmu: film byl obstojně natočen, herecké výkony velmi kvalitní, hlavně samozřejmě Farrel a pak Christopher Lee. Po soundtracku se shánět nebudu, ale nebylo to špatný. Takže sečteno podtrženo: pěkný průměr. (02.03.2014)

Nejsem fanoušek Christophera Lee, ale kdyby se tam neobjevil, resp. jeho postava, bylo by to jen za 3. (15.09.2014)

Tuctové válečné drama, které se zaměřuje hlavně na traumata člověka, jenž se vrátí z krizových situací povyšuje na nadprůměr výkon Colina Farrella a Christophera Lee. Film má několik silných scén, ale jinak zapadne do průměru a ničím nevymyká. Radši doporučuju film Brothers, který probírá stejné téma! 70% (11.03.2010)

Není snadné hodnotit takový film. Dá se jednoduše říci, že je dobře natočený, ale jeho "filmové poselství" už je tvrdší oříšek. S nějakým tím odstupem můžu říci, že jsem tu skořápku trochu jinak nakousl...A líbí se mi to o to více... (04.02.2011)

Film ukazující hrůzy války a to jak je těžké se s nima vyrovnat, tlačí přitom na emoce a snaží se vše stupňovat až ke konci, kde se dozvíme pravdu. Ovšem to co plyne jakoby mezi silnějšími scénami už natolik dobré není. Výborně hraje Farrell, to samé se ovšem nedá říci o Vega. (31.03.2012)

Príbeh vojnového fotografa,ktorý sa vracia s Kurdistanu s ranami na tele aj duši.S ranami na duši mu pomáha manželkin dedo,ktorý má v tomto už skúsenosti.Pekný príbeh a skvelý Christopher Lee. (09.01.2013)

V titulcích filmu uvedeno: koprodukce Irsko / Francie / Španělsko. (02.11.2014)

Protože mě fotografie zajímá, byl jsem velmi zvědavý na práci válečného fotografa. Těchto scén tu není mnoho, přesto bohatě stačí, o náročnosti této profese řeknou vše. V několika velmi silných momentech dokonce jasně ukáží, že takový fotograf musí fotit i tehdy, kdy bych na to třeba já neměl ani pomyšlení. Zkrátka hon za dobrou fotkou v každém okamžiku, musí se dobře prodat a to není snadné. Válečná část navíc prozradí o Markovi vše pro příběh potřebné, naopak David a ještě více jejich vzájemný vztah by zasloužili podstatně více prostoru... solidní pointě tohle prostě nepřidá. Colin Farrell je výborný a film drží i v jeho slabší prostřední části, před nástupem "fašistického" psychiatra Christophera Leeho. Jejich společná sezení a cesta zpět v mysli jsou tím nejsilnějším vůbec. I proto je velká škoda nevyváženosti v propracování postav. 75% (04.08.2021)

40 minut by tomu stacilo a nie 99. (16.04.2010)

Iba mŕtvi sa dočkali konca vojny. Iba mŕtvi majú v každej vojne pokoj. (13.02.2011)

Ako sa vyrovnať zo stratov. Ako nájsť silu povedať pravdu.Pôsobivá dráma o osude dvoch novinárov v Kurdistane pred masakrou Kurdov v 1988 roku. (02.06.2011)

I zde se uplatnil tematicky efektní omyl („Solo i morti hano visto la fine della guerra.“), jehož se dopustili v případě Black Hawk Down/2001, kde rovněž mystifikovali přičítáním slavného Santayanova výroku Platonovi (v Jim Sheridaně Brothers/2009 byli opatrnější, proto tamní citaci výroku předcházelo „I don't know who said,...“). George Santayana, Soliloquies in England and Later Soliloquies (Samomluvy v Anglii a pozdější samomluvy), vydání z roku 1922, London, Constable & Company, str. 102: „Only the dead are safe; Only the dead have seen the end of war.“ („Jen mrtví jsou zachráněni; jen mrtví spatřili konec války.“). Santayana sám tuto tezi nezastává, konstatuje ji jako cizí mínění, zánik podle něj není úlevou, odsuzuje takové vnímání jako patetický klam. Výrok byl pak neoprávněně (zřejmě kvůli jeho idealismu, jenž měl i rozměr eschatologický) přisuzován Platonovi, snad generálem Douglasem MacArthur v jeho rozlučkové řeči z roku 1962 na West Point, určitě však na zdi Imperial war museum v Londýně. (26.10.2012)