Den zrady

Přiznám se, jediný důvod proč se já dívám na film o politice, je jednoznačně Ryan Gosling v hlavní roli. Co jsem od toho čekala, byl film o politice, ve kterém se budu ztrácet, čehož se mi taky dostalo. Teprve až v půlce filmu jsem se začala orientovat ve jménech a kdo je kdo, což byl zásadní klíč k pochopení celého filmu. Ale abych pravdu řekla, čekala jsem nějákou větší zápletku, takže jsem byla docela překvapená jakým směrem se ten film rozvíjel. 3* (12.08.2012)

První tři čtvrtě hodiny sledujete typickou standardní pozitivní filmařskou kampaň na téma volby, a čekáte, kdy se to zvrtne. A ono se to zvrtne, a je to výborně obsazené ergo zahrané, a taky nasnímané... ale jelikož se to zvrtne tím nejpředvídatelnějším způsobem (řeči o sexu v propagačním textu vám budiž nápovědou), tak ta deziluze a morální propad v druhé půlce (má to totiž reálně 93 minut) nemají takovou sílu jakou by mohly mít. Clooney coby režiséroproducent jednoduše "pulled out another one" politicko společenskou agitku a sehnal do ní hereckou smetánku, kterou je při práci v tak přátelském prostředí radost sledovat. Ale nemůžu si pomoct, ani přes závěrečný záběr s pohledem Ryana Goslinga nedokážu zbytečně dramaticky pojmenovaným Březnovým Idám (BTW postava Marisy Tomei se jmenuje Ida, right in your face;)) přiřknout hodnotu plných čtyř hvězd. Zájem o reprízu se taky nějak nedostavuje, takže 70% bude ideálních. Největším zážitkem pro mě ve spojení s tímhle filmem je představa, jak by tu perfektní změnu výrazu obličeje zahráli takoví "frajeři" jako Gerard Butler nebo Daniel Craig:))) (25.02.2014)

George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada. (04.02.2012)

„I'm not a Christian. I'm not an Atheist. I'm not Jewish. I'm not Muslim. My religion, what I believe in is called the Constitution of United States of America.“ Ale úplně ze všeho nejvíc věřím v opojnou sílu moci… Clooneyho volně plynoucí politické drama, herecky vyvážené a ve své strohosti divácky atraktivní, nikterak inovativně přežvýkalo skutečnost, že na cestě za politickou kariérou musí člověk z podrážek neustálé otírat čestnost i ideály, jinak by v nich navždy uvízl. Někteří k hlavní myšlence, že politika je svinstvo prolezlé nekalými praktikami, říkají: „No a co? To přece víme.“ Jistě, u akčního žánru taky člověk ví, že když někoho střelí zblízka do hlavy, vyletí mu mozek z druhé strany, ale ovce, co jsou poráženy zaživa a řezníci si chodí ve svetrech z jejich vlny, je čas od času potřeba upozornit.. Tak mě napadlo, že by se George, který mimochodem do guvernéra Morrise vložil hodně ze svého demokratického přesvědčení, báječně hodil na šéfa Bílého domu - má humanitární cítění, charisma, skvělý účes a vyhrál už primárky v Titty Twisteru.. (01.06.2012)

George Clooney za to sice tak úplně nemůže, protože za kamerou i před ní se mu opět dařilo, ale Den zrady je, řekl bych, jeho zatím nejméně vydařeným režijním počinem. Z mého pohledu vše zavinil především výběr látky, protože politická špína, intriky a fakt, že ten, kdo se (nejen) při volbách usmívá a myslí všechno dobře, může být pěkný zmetek, to přece není vůbec nic nového. A protože se ve Dnu zrady během 100 minut vlastně nestalo nic, co bych nečekal, děj ani pořádně negradoval, a navíc mi připadalo, že ho velká část chybí. Obzvlášť závěr byl takový příliš uspěchaný a nijak vyznívající. Nicméně film je natočen a zahrán velice dobře, doprovází ho skvěle poslouchatelná Desplatova hudba, a rozhodně se nedá říct, že by byl nudný. Jen zkrátka v porovnání s Clooneyho předchozími díly nejde o nic výjimečného.__P.S. Ryan Gosling mi byl neskutečně nesympatický, ale nejspíš tak působit měl. (15.02.2012)