Válečný kůň

Steven Spielberg v sedle! Stále. A tentokrát i doslova. Drží pevně opratě a... No dobrá, dobrá, už těch koňských přirovnání nechám. S Válečným koněm se to bohužel má tak, jak jsem si myslel. Mnozí diváci asi očekávali prvoválečný bitevní počin s nepřetržitou akcí, kamerou špinavou od bláta a krve, hromadami mrtvých... A přitom nevěděli, že Spielberg adaptuje knihu pro mírně odrostlé děti. Čili pro něj naprosto (v tom nejlepším slova smyslu) ideální látku. Na plátno ji převedl se vším všudy a pokud se film od Morpurgovy předlohy odklání, je to jen pro dobro věci (kniha je například psaná v první osobě a vyprávěná koněm, což znamená i to, že se v ní nedočkáme žádných bitevních scén, jako je ta neskutečně strhující zákopová, kterou ve filmu prožije Albert). Že jsou scény z Dartmooru pastelové a kýčovité až hanba? O to víc přece vynikne jejich kontrast s válečnými výjevy. Že důvěrný vztah Alberta a Joeyho v někom vzbuzuje smích? Copak vy jste nikdy neměli zvíře a nemluvili jste na ně celé hodiny? Neříká se tomu, co mnozí div že nenazývají "zoofilií light", náhodou přátelství? A právě o tom celý Válečný kůň je. Na přátelství je to přímo óda. Na přátelství lidí s lidmi, lidí s koňmi i koní s koňmi. Když člověk vidí, jak vojáci v různých uniformách pečují o koně s naprosto stejnou láskou, ani mu nemůže vadit, že Angličané, Němci i Francouzi nemluví svými jazyky, ale do jednoho anglicky... Vždyť jsou to všichni vlastně stejní lidé, které proti sobě poštvalo pár mocných otrapů, jimž se jednoho rána zachtělo rozpoutat válku. Ve filmu je řada silných a zapamatováníhodných scén (těch "bezstarostných", jako je orba nebo závod s autem, i těch "válečných", zejména útok kavalerie, větrný mlýn a špičková sekvence s koněm probíhajícím rozběsněnou "zemí nikoho" a završená stříháním drátů) a mně nezbývalo než se na ně spokojeně dívat, poslouchat božího Johna Williamse, takového, jakého ho mám nejraději, tu a tam se dojmout a v duchu tleskat. Stopáž jsem předem neznal, ale že celé to dobrodružství trvalo 150 minut bych opravdu nehádal. Tak rychle uteklo a tak krásně hřejivé nakonec bylo. (02.03.2012)

Film o lásce, dobrotě a koních, v němž i Velká válka působí mnohonásobně patetičtěji a moralistněji než ve všech protiválečných pamfletech let 20. a 30. V tom však paradoxně vůbec není problém, hlavní úskalí téhle jímavé podívané je Spielbergova absolutní záliba v povrchu. Ze záběrů mizí cokoli niterného, psychologického, vše přejímá sytá vizuální aranž. Lidé i koně jsou vysloveně rekvizitou v profesorské exhibici tvůrce. Momenty dojetí tak vždy a znovu narážejí na totéž - není to lidský (koňský) příběh, co nás dojímá, je to jen úctyhodná audiovizuální konstrukce, pod níž není (narozdíl od Stevenových slavných filmů) už vůbec nic, jen žánrové vákuum. To je prostě málo i na pohádku, kterou Válečný kůň je víc než čímkoli jiným. (20.02.2012)

Válečný kůň jde ve šlépějích Rudého barona a Rytířů nebes. Vlna obnoveného zájmu o 1. světovou válku by byla skvělá věc, jenom by se musela opírat o filmy, které nejsou takovými paskvily. Vzpomínka na Düsseldorf bude věčná a barvitější, než západ slunce ve všech odstínech oranžové. #čsfdprojekce Nejkrásnější komentář: verbal (23.02.2012)

Duben je daleko, přesto jsem v konečných titulcích očekával nějaké to aprílové pomrknutí na nás diváky, že tohle není Spielbergova práce. Byla, bohužel. Tak jsem poctivě vyčkal i po těch titulcích, jestli se tam nějaká dodatečná scéna nevyskytne. Třeba že se to tomu koni, přiotrávenému nějakou trávou, zdálo nebo tak nějak. Nezdálo, bohužel. Nemám rád filmy typu Lassie a tohle je v podstatě to samé, jen s koněm houževnatosti Rockyho v hlavní roli. Vše ostatní, hudba, zvuky, výprava, možná k zahození nebylo a nominace na Oscara je dejme tomu na místě, ale film jako celek je jedna velká nuda. Bohužel. (23.02.2012)

Moc jsem si přála viděla nějaký film o koních, který by měla asoň trochu jiný scénář než ty dosavadní. To se bohužel nenaplnilo, Krasavec Beauty byl hodně podobný. Koně vybrali pěkné, to se musí nechat, Emily Watson byla opět skvělá. Film je určitě příjemný na dlouhé odpoledne, ale bohužel není nezapomenutelný. (27.03.2019)