Borgiové

O tento seriál by som pred dvoma rokmi možno ani nezakopol, no práve vtedy mi skrížila cestu videoherná séria Assassin's Creed, ktorá sa významne točí i okolo Borgiovcov a tak som info o príprave seriálu o pontifikáte Rodriga Borgiu uvítal. Ako ateistu, pre ktorého katolícka cirkev má skôr architektonický význam, som však seriálom príjemne prekvapený. Keďže Spartaka, Tudorovcov ani Rím som zatiaľ nevidel, neviem porovnať, ktorý má lepšie intrigárčenie, no Jordanovi Borgias sa rozbehli veľmi svižne, Irons to je typecast ako vždy, najtalianskejší ksicht tu má François Arnaud a aj to je kanaďan, no a kulisy a kostýmy nepôsobia príliš umelo. Ale hej, bude to fajn telenovela. (21.04.2011)

Borgiové mají zásadní nedostatek a tím je absence výrazné postavy a zklamal i Jeremy Irons - i když měl své chvilky. Úžasné jsou kostýmy a kulisy, herecké obsazení už méně, stejně tak děj. Ne že by se v seriálu nic nedělo, ale je to podáno tak sterilně, že po skončení dílu nehrozí netrpělivé čekání na díl další. (12.09.2011)

1. SÉRIE_ Na pohled jsou Borgiové pěkní (obzvlášť tedy Cesare), ale jsem trochu rozčarovaná. Třetí hvězdičku dávám čistě za vizuál. Kde je vášeň, oduševnělost nebo alespoň živočišnost, TO něco, čím tepe Řím? Proboha, Borgiové byli Španělé, jsme v horkokrevné Itálii, středověk se sváří s renesancí. Z toho se dal vytřískat materiál! Série ale má své strhující momenty: hororová linie s vycpanými oponenty (to pak člověk ocení jemnocit Ironsova Rodriga, ve srovnání s jinými), zápletka s francouzským králem, věrný psychopat Micheletto (Sean Harris je fakt umí), šikulka Lukrézie... 2. SÉRIE_o 100% lepší! Zvyšuji hodnocení. Konečně trocha té vášně a zvrhlosti! Už nikdy nebudu mít chuť na neapoleskou omáčku... (14.02.2013)

Scénář Neila Jordana kopíruje obecně příjímanou představu historie jako dobu temna, ovládanou přízemními lidskými choutkami. A tak se tu vraždí, souloží, intrikuje a vše se topí ve špíně, protože taková je dnešní představa o středověku. Jenže tohle nemá s historií nic společného, to je pouze představa současníků o ní a vypovídá jen o neschopnosti pochopit delikátnější aspekty duchovního života středověku. Borgiové jsou taková moderní soap opera naruby. Místo sentimentu protěžuje přihlouplý nihilismus, ale pracuje na stejně primitivních principech. (09.01.2012)

29/29 Nikdy jsem neměla v úmyslu sledovat všechny módní historické seriály, ale čas od času není od věci změnit dobu děje toho či jiného formátu a seriály ze Showtime vedu v patrnosti vždy jako lepší volbu. Co je ale skutečným překvapením, je tvorba Neila Jordana, který pro mě i nadále zůstává nevyzpytatelným tvůrcem. Dodnes miluju jeho Interview s upírem, ale většina jeho ostatní tvorby má úplně jiné přednosti, oslovuje jiné diváky. A do přehlídky takových titulů jako Dům veselých duchů, Hra na pláč, Snídaně na Plutu nebo Byzantium nyní patří i Borgiové? Pokud bychom toto analyzovali, zřejmě bychom došli k poznání, že neviditelnou nití těch prvních bouřlivých let papežství za Alexandra VI. je téma panchartů. A to už je téma pro Neila přímo tradiční, zpracovávat látky o těch na okraji společnosti, o jejich ambicích a pocitech. Skrze tuto optiku je to pak trefa do černého. A mohu tedy doporučit všechny 3 řady plné renesanční morálky, módy a touhy. (24.06.2019)