Konfident

Působivý, hořký, v druhé polovině temný a hutný snímek. Eštébák má rozhodně svou cenu i přes místy nevyužité motivy. Oproti zdejšímu hodnocení relativní překvapení. Scénář ze začátku trochu drhnul, ale Eštébák si svou věrohodnost získává s postupem dějství. Pro mě solidní snímek, který mě rozhodně zaujal a opakovanému shlédnutí se bránit nebudu. P.S. Mádl, Vetchý a Budař hráli hodně dobře. Ale Martin Geišberg ako učitel, písničkář (kterým v reálu i je) a člověk proti režimu, byl víc než věrohodný, věřím tomu, že v reálu se proti totalitě odkáže taky dobře prosadit. 78% (14.11.2016)

,,EŠTE RAZ. POČKAJTE... TIE KUR*Y ČERVENÉ DAJTE DO ZÁPISU." __ Odpočúvania, špionáže, dezinformácie, to bolo vždy pre mňa a za iných okolností (v inom čase, možno na rovnakom mieste...) by som rád túto svoju záľubu pretavil do praxe. Na ,,eŠtéBákovi" ma kvárili predovšetkým skôr druhoradé veci, ktoré si divák musel zodpovedať sám a ktorý prirodzene súviseli s jeho koprodukciou. Bol zvedavý, prečo bola Mádlova postava Čech, to isté platilo aj o jeho nadriadených v ŠtB (Vetchý, Budař), pritom by sa mal príbeh odohrávať kdesi v Bratislave a jej blízkom okolí a občas som nerozumel ani zmenám prostredí. Majerníkova je ulica kúsok odomňa, ale herečku tohto mena som dosiaľ nepoznal, každopádne má potešila a podistým zatienila aj moju obľúbenkyňu Táničku P. . Výprava bola výrazne slabšia a nakrúcanie na známych lokalitách v Bratislave rušili ako súčasné ruchy v podobe hustejšej dopravy (pritom prácu so zvukom by mala byť v takomto filme o to viac dôležitou), tak aj prejazd súčasnej električky spred ,,Dvoch levov", čo môžem pri najoptimistickejšom nazeraní vnímať len ako nevinný žart tvorcov. Kamera potešila svojou jednoduchou estetikou v exteriéroch a pri prenasledovaní lietadla stíhačkami som uznanlivo prijímal slušnú technickú úroveň tejto scény. Sarkastický záver bol na mieste a nemohol som sa zbaviť myšlienky, že po záverečných titulkách by Mádl prezradil komisii jeho zamestnanie. (2102. hodnotenie, 181. komentár k filmu) (22.08.2013)

Pre mňa najväčšie pozitívum filmu doplatilo na krátku stopáž. Atmosféra. A postavy. Všetky tie rodinky z ich paneláku - ich susedia, dokonalá štylizácia socialistickej sídliskovej šede, a každý jeden detail, či už dramaturgický, alebo scenáristický - to je to, v čom je Nvota najlepší. Postavy a vykreslenie atmosféry tak reálne, až to bolí. A tak reálne, že aj cez všetky ich nesporné kvality, vám pri nich prídu filmy dua Hrebejk / Jarchovský ako čistý mainstream. No a problém je skrátka v tom, že sa tu na to občas zabúda. Napríklad taká Dorota Nvotová je tu v podstate zbytočne a namiesto taby sa scenárista venoval jej a zvyšku susedov, a ich vzájomným vzťahom (ako by to urobil Jarchovský), rozoberá donekonečna odpočúvanie a Mádlovú prácu, a ja neviem, ale asi to mal spraviť opačne. Zopár scén päťhviezdičkových (lietadlo, záver), Mádl priemerný. 70% (25.08.2012)

Smutně „přemotivovaný“ pokus vykreslit normalizaci ve více barvách než jenom v černé a bílé. Vinou přemíry nevyužitých motivů (uprchlík z úvodu, kompromitující fotografie) a postav (Goldflam, Stuhr) je Konfident nanejvýš slibným náběhem na seriál, nikoli dramaticky kompaktním filmem. Hodně se pracuje s náhodami, postavy jednají zkratkovitě a často není zřejmé, jestli jsou vážně tak neprozíravé, nebo jde jenom o důsledek nedůsledné distribuce informací. Zaplevelenost v zásadě thrillerového příběhu, který opatrně uždibuje z Ucha i Životů těch druhých, prvky snové poetiky, slovenského senzualismu a českého humoru typu „smějící se bestie“, odpovídá nejednoznačnosti lidských charakterů, což ale neomlouvá, že je toho na jeden film zkrátka moc. Kdyby se prolínal pouze pohraniční eastern s normalizační komedií (a s tím i veřejné se soukromým), mohlo by jít o pozoruhodné probádání zatím opomíjených „hraničních“ prostorů československé kinematografie. Jenže namísto rozličných sfér jsou, místy velmi sitkomově, zkoumány lidské povahy, do nichž náležitě okleštěné normalizační symptomy pochopitelně vměstnáte snáz (a s menší pravděpodobností tím naštvete toho, kdo v normalizaci zažil). Snaha relativizovat veškerá rozhodnutí a na každé postavě odhalit i něco obyčejně lidského (ať v dobrém či zlém) navíc ke konci působí poněkud mechanicky a nejasné je v důsledku také nesené sdělení – jsou blbci ti, kteří zůstali, nebo ti, kteří zkusili uniknout? Nebo jsme blbci všichni, čili – proč bychom se tím nepobavili? Přes všechny námitky ale vítám i takto nedůslednou snahu čelit ostalgickému moru a ukázat, že normalizace nebyla jenom o Michalu Davidovi a sbírání céček. 70% (22.06.2012)

Na filmu se mi líbila jedna věc a to parádně vystižená "drž hubu a krok" atmosféra komunistického režimu. Jinak ale to je veskrze průměrný snímek - zejména díky hodně zkratkovitému scénáři a celkové nedotaženosti. Komedie to rozhodně není, člověk se sice občas zasměje nad absurditou situace, ale jinak je to hlavně drama... s parádním Mádlem nutno dodat. (15.07.2013)