PF 77
Režie:
Jaroslav BrabecKamera:
Tomáš SyselHudba:
Jan JirásekHrají:
Vlasta Chramostová, Ilja Racek, Daniela Kolářová, Martin Stropnický, Josef Vinklář, Lubomír Lipský st., Karel Dobrý, Jana Drbohlavová, Emma Černá, Jiří Langmajer, Zuzana Fišárková, Jiří Štěpnička (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh z doby vzniku Charty 77 o cti, morálce a lidské důstojnosti v hlavní roli s Vlastou Chramostovou.
Příběh kantorky, slavné herečky a jejich studentů je zasazen do dobového rámce utužené normalizace, do doby, kdy se po okupaci sovětských vojsk snažila většina přežít v šedé zóně a v boji proti režimu byla ochotna riskovat své postavení jen hrstka odvážných. Herečka Damiánová připravuje na DAMU se svými studenty Shakespearovu tragedii Romeo a Julie. Je mezi nimi i nadaný student Petr, který hraje Romea a jeho dívka Hanka, která zkouší roli Julie. Jenže doba "vymknuta z kloubů šílí". Právě se zformovala Charta 77 a stranické orgány DAMU útočí na své pedagogy, aby ji odsoudili. Damiánová se brání, má své známé, kteří díky režimu nemohou hrát a působit ve svých profesích, kolegu Petráka a bývalého nadaného studenta. Ale pak ÚV KSČ zorganizuje shromáždění umělců a tvůrčích pracovníků v Národním divadle. Všichni vědí, o co půjde: odsoudit Chartu 77 a demonstrovat věrnost straně a vládě. Damiánová psychicky trpí, stojí před dilematem. Jednalo-li by se pouze o ni, reagovala by nekompromisně. Jenže na ni snacha vyvíjí nátlak. Jde o kariéru jejího syna, pokud se matka nezachová tak, jak se očekává, nebude její syn potvrzen ve funkci ředitele vědeckého ústavu, kde pracuje. Všichni čekají, jak se Damiánová zachová, nejvíc její studenti, mezi nimiž jsou povahy idealistické a zásadové jako Petr, ale i donašeči, jako Kamil. A drama spěje k závěrečné tragedii.
Působivý a psychologicky uvěřitelně vystavěný příběh o morálce, svědomí, o lámání charakterů natočil režisér Jaroslav Brabec s využitím archivních záběrů, které jsou v místy černobílém ladění organicky vrostlé do obrazového ztvárnění atmosféry doby. Svou velkou roli tu procítila a prožila herečka Vlasta Chramostová.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (70)
Málokterý film dovede tak věrohodně navodit atmosféru stísněnosti a strachu, který kolem doby podepisování Charty panoval. Tohle by se fakt mělo pouštět dnešním mladým, aby aspoň trošku věděli, o čem je řeč. Herecké výkony vše samozřejmě umocňují a lidské postoje, o nichž se minimálně u dam Chramostové, Kolářové a pana Racka ví, dávají další punc jejich umění. ()
Přesně, subtilně nadávkovaný zlo, pěkně natočený, Chramostová skvělá a celý ten marasmus, jako by ho člověk prožíval sám. Až ta scéna s oknem to trochu zabila a zbytek filmu už je úplně někde jinde. Sice dojemný a jakože symbolický závěr, ale vlastně úkrok stranou. Naopak skvělým kompozičním prvkem je "přiznaný" Lubomír Lipský v roli hereckého kolegy, který si s podpisem těžkou hlavu nedělá. Spojuje tak fiktivní linku s dokumentačními záběry z Národního divadla, což je mimochodem podívaná, při níž mě vždy fascinuje pohled do tváří přítomných miláčků národa - tolik koncentrovaného studu a ponížení nikde jinde neuvidíte. ()
Pavel Kohout, Jelena Mašínová i Vlasta Chramostová vycházeli ze sebe. Ze svých pocitů, vzpomínek, traumat, lásek a historie. Je to SILNÉ, je to ŽIVÉ a byl jsem POHNUT. A to jsem podle některých lidí TAK MLADÝ. Ale zajímám se o HISTORII a nekašlu na PAMĚŤ. No a pokud přidáte PRVOTŘÍDNÍ režii Jaroslava Brabce, není o hodnocení pochyb! -HOSPITALIZUJ MĚ. -CO TI CHYBÍ, LUDMILO? -ODVAHA. ()
Výborný scenár, výborné herecké výkony a skvelá téma by si zaslúžili poctivé filmové spracovanie. Potom možno aj nejaké ceny a medzinárodné festivalové uvedenie. Televízny vizuál v Brabcovom podaní mi však pripadal poväčšinu času veľmi nepríjemný, napríklad pri pohľade/protipohľade v reštaurácii mi bolo až fyzicky zle. Možno to bol režijný a kameramanský zámer, ale u mňa sa minul účinku. Každopádne toto je smer, ktorým by sa mala uberať odnož českej kinematografie, túžiacej po dôstojnom sa vysporiadaní s minulým režimom. ()
Klasická křečovitá inscenace made in ČT. Ono by vůbec bylo lepší nechat celou tu situaci s antichartou spát, nechť si diváci a fanoušci herecké garnitury sami vyhodnotí, koho mají a nemají rádi, než se v tom rýpat a hledat v tomto bezvýznamném shromáždění jakousi filosofii či vyšší principy. Zvlášť když je to natočeno způsobem, že vám jsou všichni protagonisté naprosto volní a je vám úplně ukradené, co s nimi bude. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Návrat Martina Stropnického na filmové plátno po jedenácti letech. (M.B)
-
Ve filmu p. Damiánová neunese tlak vyvíjený na herce a z obavy o kariéru svého syna v Národním divadle Antichartu podepíše.
Ve skutečnosti však právě Vlasta Chramostová, která ji hraje, patřila mezi hrstku těch, kteří signovali Chartu 77 a tím pádem ani nepodepsali Antichartu. Z tohoto důvodu musely být dotočeny pro potřeby filmu černobílé záběry, které byly vsazeny do pravého dokumentu natáčeného při podepisování Anticharty a ty vytvářely iluzi, že Chramostová byla v sále přítomna. (joywork)
Reklama