Anna Karenina

Díky bohu vrátil se k tomu, co mu jde nejlíp! Joe na mně opět vybafnul tím svým romantickým duchem a já nestačil kulat oči. Nejenom hudební podtext či atmosféra divadelního carského Ruska, no také krásná Kiera, které to tady neskutečně slušelo, mne dostalo/i do kolen. Kecal bych, kdybych tvrdil, že jsem to četl… v rámci povinné literatury, jsem to samozřejmě nečetl. Co je povinné, to mně nebere (tož to ale není žádné přiznaní p. učitelko). No věděl jsem, jak to skončí, hned od první minuty kdy začali klepat stroje a hrát kankán jsem tušil konec (jasnovidec). V tom jsem viděl ji, toužebně jsem se podíval do její krásně laděných, hypnotizujících očí a věděl jsem to, ach jo! 8 možná i 9/10 hotový jsem byl. (08.01.2013)

Kdybych nečetl předlohu, byl bych asi dost dezorientovaný. Vše je urychlené a divadelní aranžmá přehlednosti nepomáhá. Film se mi ale líbil. Keira zahrála moc dobře a slzy i štěstí jsem jí věřil. Akorát mi přišlo, že Levin, v knize vlastně hlavní postava, zde byl poněkud navíc a film by se bez něj hravě obešel. 70% (12.11.2017)

Anna Karenina je od Joe Wrighta po Pýše a předsudkua a Pokání opět trefou do černého. I zde se výtečně popasoval s náročnou předlohou, ale řekl bych, že zmíněným filmům se nevyrovná. A to i přesto, že nový Wrightův film je opět vizuální slastí a přehlídkou skvělého herectví. Jude Law i Kiera Knightley jsou parádní, ale nejvíce dle mého názoru září Aaron Taylor Johnson coby Vronský. Jenomže Wright se tak moc snaží dokázat jaký talentovaný umělec že to je, až ta jeho invence chvílemi připomíná exhibici a předávdění. Nápad situovat film do divadelních kulis je sice fajn, osudový tanec Anny a Vronského je taky esteticky povedený, ale chvílemi už to celé připomíná spíše videoklip, než důstojnou adaptaci novely. Chtělo by to trošku ubrat na egu. Ale opravdu jen trošku. (14.01.2013)

Většinu takových těch klasických knížek o ženách spoutaných pitomou společností a její falešnou morálkou jsem buďto nečetla, nebo četla velmi dávno a už si to nepamatuji, tak mi přijde zajímavé, že z většiny filmových adaptací vycházejí jako omezené, sobecké, nesnesitelné ženské. Je to jenom tím filmovým médiem, nebo jsou takové i v knížce? Nebo se nacházím v nějaké fázi svého života, kdy nemůžu snést tragické trpící ženy? Budu se muset obrátit na knížky, abych si vytvořila názor. Nicméně k filmu. Bála jsem se, že mi ta stále intenzivnější inklinace k manýře ze strany Joe Wrighta bude vadit, ale první hodina mě zcela okouzlila, teprve v druhé půlce jsem začala být taková nerozhodná, ale na to můžou mít vliv moje antipatie k hlavní hrdince. A pořád se také nemůžu rozhodnout, jestli je Domhnall Gleeson dobrý herec nebo nikoliv. Rozhodně se objevuje v řadě zajímavých projektů, ale co si myslím přímo o jeho výkonech... mno, pátrání pokračuje. (30.05.2019)

Anna Karenina je literární klasika. A její nejnovější filmová adaptace? Ta se jistě takovou klasikou nestane. Joe Wright zvolil pro tento romantický kousek zvláštní formu. Takovou divadelní, kulisovou. Pokud diváci dovedou na tento styl přistoupit, tak si pak mohou známé romantické drama užít se vším všudy. Pochválit musím rozhodně hudbu, která je velikou dominantou, stejně jako herecké výkony, z nichž bych zmínil Keiru Knightley (ač souhlasím s názory, že se na postavu Anny příliš nehodí) a Judea Law (ten svůj minimální prostor pro herecký projev využil maximálně). Postavu Vronského bych však nejraději přiřknul jinému herci.. třeba právě Judovi Law. :) Za pochvalu stojí rozhodně také kamera. Angličtina je krásný jazyk, ovšem raději bych u této klasiky poslouchal ruštinu, která by daleko více navodila atmosféru carského Ruska. Tato adaptace si ale určitě zaslouží 4*. [v kině 11.12.12; 19:30] (11.12.2012)