Režie:
Martin FričScénář:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Jarmila Smejkalová, Josef Větrovec (více)Obsahy(1)
Každý večer vystupují cirkusoví umělci před obecenstvem v oslnivé záři světel a v blyštivých kostýmech. Jako všechno na světě, má i tato velkolepá podívaná odvrácenou tvář. Jsou jí obyčejné, mnohdy však až tragické osudy „lidí z maringotek“, věčných tuláků a cestovatelů bez stálého domova. Mistrem ve vyprávění příběhů z jejich života byl novinář a spisovatel Eduard Bass. Film Martina Friče z roku 1966 spojuje několik Bassových předloh do jednoho celku. Najdeme zde především motivy ze stejnojmenné povídkové knihy, některé prvky však pocházejí ze slavného románu "Cirkus Humberto". Vraťme se tedy pod šapitó cirkusu National, kde začíná příběh nešťastné lásky jezdeckého akrobata Vincka (Jan Tříska) ke krasojezdkyni s exotickým jménem Nina Gruzia (Emília Vášáryová). Zdařilý snímek umocňuje herecké mistrovství Jozefa Kronera v roli starého klauna. (Česká televize)
(více)Recenze (68)
Pekný príbeh lásky mladých artistov ( Vášaryová a Triska ), ktorá neodolala len vypočítavosti. Martin Frič s nadhľadom viedol herecký tím, ktorý odviedol dobrú prácu ( okrem menovaných aj Kroner ). Veľakrát som mohol vidieť tento film, ale vždy bolo niečo prednejšie. Som rád, že tentokrát som mu dal prednosť. ()
Filmy s cirkusovou tematikou nemusím, ale tu ma zaujalo mimoriadne obsadenie aj režisér. Žiadny zázrak sa ale nekonal, ten pribeh lásky mi veľa nehovoril a tiež bolo všetko akosi skratkovité, roky ubehli ako nič, skôr by tomu sedel asi seriál. Najviac ma zaujalo "akrobatické jazdecké umenie" Emílie Vášaryovej, ktoré bolo spracované tak, že nebolo poznať náhradníčku. –––– Naučili mě počítat. Co mi můžeš nabídnout, Vincku? ()
Úsměvně nostalgické kostýmní drama, přes svoji širokoúhlou barevnost však přece jen i na svou dobu již trošku příliš staromilsky natočené. Krásná E. Vašáryová i opravdu okouzlující Jan Tříska a nakonec celé skvělé herecké obsazení pod režií klasika Maca Friče představují zašlou slávu starého cirkusového řemesla, ten uzavřený svět dřiny, lásek a nenávistí, ale divokého a svobodného ducha, svět na kolech maringotek, celoživotních domovů lidí kočujících tehdy ještě relativně svobodně mocnářstvím, od kolébky až po (mnohdy hořký a bez milovaného potlesku publika) konec kdesi na štaci. Prostě okouzlující, i když dnes již poněkud zestárlý, ale stále zábavný a milý film... :-) ()
Tříska přehrává mnohem méně, než u něj bylo obvyklé, za to patří velký dík a především obdiv Fričovi. Naštěstí jsou v ostatních rolích skuteční herci, takže celkový dojem mi ani mamlas Tříska nedokázal zkazit. Dana Medřická má sice malou roli, ale vypadá, jako kdyby právě přišla ze Sovětského svazu, je naprosto uvěřitelná Stalinova rodačka. Hlinomaz je jako obvykle okouzlující a Prachař nezvykle mladistvý. ()
M.Frič natočil skoro na konci svojho života nezabudnuteľný film. Cirkus je fenomén a ludia v ňom tiež. Spomente si ako deti, keď prišiel cirkus do mesta hneď sme bežali pomáhať stavať, alebo ta vôňa pilín a zvierat na to sa nedá zabudnúť. Vždy keď sa dívam na filmy z tohto prostredia tak sa vrátim do detstva. J.Tříska a E.Vášáryová aký sú mladý a krásny. Nezabudnuteľný šašo v podaní Jozefa Krónera mi pripomína CH.Chaplina ako starého šaša vo Svetle rámp. Krásny film 80%. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Reklama