Už teď mi chybíš

Na tento film som sa dosť tešil, a zároveň sa obával, aby to nebol jeden z tých mega-sentimentálnych filmov o žití a umieraní. Bohužiaľ, bol! Mnohí prirovnávajú Miss You Already k famóznemu filmu The Fault in Our Stars, ale toto na Hviezdy rozhodne nemalo - ani náhodou! Ešte viac ako ten sentiment, ktorý sa silou mocou snažil tváriť ako prirodzené anti-klišé, ma ubíjala postava Milly - nechápem ako sa niekto tak milý ako Jess mohol priateliť s takou egocentrickou kravou, ktorá za všetkým videla len a len seba. No a herečka Toni Colette mi je fakt že nesympatická, určite by som sem obsadil niekoho sympatickejšieho (možno by mi potom celá Milly neprišla taká neznesiteľná). Pre mňa sklamanie, ešteže som na to nešiel do kina. (24.02.2016)

Budu tvoje úpa nej kámoška - ve zdraví i v nemoci, až do tvého skonu. Další z nekonečné řady velice dramatických a smutných filmů o lidech stižených smrtelnou chorobou. A pacientka, která je v (pokro)čilém stádiu rakoviny a je vdaná, je tentokrát extra třída - např. uloví chlapáka a souloží kdesi na Větrné hůrce. Divák má své jisté, neb hrdin(k)a se jen málokdy dožije závěrečných titulek. Ne, nemá smysl řešit tuhle píčovinu, která kupodivu nefunguje ani ve svém primárním cíli - rozplakat diváka. Ne že by se dvě kámošky nesnažily. Toni Collette pro roli obětovala vlasy, amputace prsou už byla záležitostí maskérů, je fajn, že neztratila sexappeal a sexuální apetit, jinak by nebylo ani na co koukat. Drew Barrymore zpočátku má trochu druhořadý úděl, ovšem scénář jí nadělil těhotenství. Hodně laciný tah scenáře nechat jeden život zemřít a druhý zrodit vůbec nevycházel. Film je na drama plytký, komediální vsuvky jsou slaboučké, vše korunuje závěr s protivně rodící Drew. A rozbrečet se u toho? Tak to nedoporučuji. Budete si připadat divně, neb film si to nezaslouží. Catherine Hardwicke je režisérka, která neví, s čím ve filmu uspět. Tak nutí Toni Collette přehrávat, i tak jednoznačně převyšovala zbytek filmu, dělat z ní sexbombu, pak ji i její kámošku nesmyslně roudtripově poslat na vřesoviště a pak rovnou do hospicu. Filmy o umírajících lidech v důsledku vážné nemoci se musí umět. Je to téma omleté. A konkrétně tenhle film svůj příběh nemá dobře postavený, i když erektivní stav z Toni Collette není vyloučen, tedy před jejím oholením hlavy. Pokud je mně ale osud hlavní hrdinky "šumák" a z jejího příběhu nečiší žádné emoce, je vše (pocitově) ztraceno. 5/10 (11.04.2018)

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)

Umieranie na rakovinu asi po stý krát a zase trochu ináč, s humorom, čiernym humorom aj bežnou komédiou. V spojení sa začiatkom nového zivota je aj to umieranie trochu znesiteľnejšie, ale človek sa nevyhne slzám, hlavne keď niečo také už zažil. Veď kto nezažil, asi sa už nenájde nikto, kto by hoci v širšej rodine rakovinu nezažil. Film je na lepšie tri hviezdy, no v kombinácii s hudbou a sympatickymi hercami zaokruhlim nahor. –––– Ať na mě děti nezapomenou. Řekni jim, co jsme spolu vyváděly. (23.05.2024)