Osudový dotek

Film má vydařenou atmosféru, dobrou hudbu, přiměřené výkony (Ashtona bych ale zase tak nepřeceňoval - jen ostatní nečekali, že je schopen přiměřeného výkonu v nekomediální roli - lepší mi přišli dětští herci). Samotný nápad s cestováním v čase není špatný (tohle téma mám moc rád), ale je třeba si dávat velký pozor na logické nesrovnalosti - ty myslím v mnoha chvílích překračují únosnou míru. Dále SPOILERY - ČTĚTE JEN PO ZHLÉDNUTÍ FILMU: Hlavní logické nesmysly: Jeden z hlavních motivů je, že se Ewanovi v dětství stávalo, že si určité chvíle nepamatoval - později to je vysvětleno tak, že právě v tu chvíli byl ve svém těle Ewan z budoucnosti. Tady ale nesedí mnoho věcí. Otec se na něj vrhne právě proto, co mu řekne Ewan z budoucna - tzn. důsledek jeho cesty do minulosti se projevil hned, jindy ale (výpadek při natáčení porna, při kreslení ve škole) se důsledky hned neprojeví (např. nemá propíchnuté ruce). Mimochodem četl jsem o režisérské verzi - tam film končí jinak, Ewan se ke konci dívá na projektor, ale nevidí na něm dětskou oslavu, ale svůj porod a způsobí svou smrt a spáchá tak sebevraždu - uvědomí si, že příčinou všech potíží není jeho vztah s Keyleigh, ale on sám. Nevím, jestli to je lepší závěr, ale určitě je temnější. (21.09.2004)

Takové vzpomínky, jaké měl Evan, bych chtěla změnit taky. Jenomže každá změna minulosti zákonitě přinese i nějakou tu negativní, nečekanou protireakci. A tak je to furt dokolečka dokola. Svým způsobem to je thriller jak vyšitý krvavou nitkou plný brutality, násilí a smutku. Přesto mi tam něco scházelo. Něco jako gradace napětí, hlubší psychologický profil jednotlivých postav apod. Film si sice udržel mou pozornost, ale jen kvůli zajímavému námětu. Celkový dojem vnímám takový rozpačitější. Každopádně bylo zajímavé vidět ty rozdíly minulosti, jak by vypadala tak nebo onak. Jednou vidíš sebe a své přátelé na vrcholu, podruhé na úplném dně. Na druhé zhlédnutí mě ale Motýlí efekt nenaláká. (10.12.2015)

Neustálá bezvýchodnost a beznaděj v perfektním obalu časových skoků a následných katastrof. V době, kdy byl Osudový dotek ještě neznámým videokultem, jsem zůstal před obrazovkou opařen, protože takovýhle režisérský debut je učiněným zázrakem. Není moc filmů, u kterých si divák víc přeje šťastný konec, protože těch průběžných špatných je na jednu nervovou soustavu až moc. Někdy dosáhneme vítězství jen skrze oběti. (08.12.2005)

Naprosto uzasnej film. Na to, ze reziseri nic jinyho nenatocily a Ashton je blbecek, co hraje jen v trapnejch komediich a to jeste spatne, se jim poved mistrovskej kousek. Ashton podava zivotni vykon a Amy Smart hraje taky slusne a jeste je to pekna holka a ani detsti predstavitele nejsou vubec spatny. Jednoznacne nejlepsi dite je Tommy. Pribeh je hodne promakanej, sviznej, tajemnej a napinavej a ma originalni konec. Ale nejake to drobne zaskobrtnuti v logice se tu najde, ale jde jen o drobnosti. Po tom, co jsem film skouknul, jsem si ho pustil jeste jednou, ne ze bych ho nepochopil, vse je srozumitelne, ale je to proste pecka. (21.07.2006)

Když jsem Butterfly Effect viděl kdysi dávno poprvý, bylo to příjemný překvapení, anžto šlo o důkaz, že se stále tu a tam někdo namáhá použít mozek. I když se ve filmu daj najít známý prvky (koneckonců časoprostorový bloudění je už od Wellse nejohranější SF proprieta), tvůrcům se musí nechat, že vnitřní logika příběhu je slušně propracovaná a nic jim výrazně nedrhne, ani Ashtonu Kutcherovi (tedy nedrhne ani Ashton Kutcher). Dost podařený debut, jen jsem doufal, že autoři budou stejně kvalitně i pokračovat, k čemuž zatím nedošlo. (22.03.2011)