Návrat ztraceného ráje

40% — Já bych to ani nenazval zklamáním, spíš jsem neměl od filmu žádná očekávání a on je naplnil beze zbytku. Chápu režiséra Jasného, že se chtěl nějak vypořádat s obdobím, kdy byl v emigraci, ale film nepřinesl nic, co by stálo za řeč. Stejně jako nevstoupíš dvakrát do téže řeky, tak se taky nepodařilo navázat na Všechny dobré rodáky, ona ta snaha byla odsouzena k neúspěchu asi už předem. (22.11.2016)

Kritické ohlasy na film znechutily režiséra Jasného natolik, že tvrdil, že se rozmýšlí, jestli v Čechách bude ještě někdy chtít pracovat, píše se v zajímavostech. A asi ho to znechutilo natolik, že už další film nenatočil. Deset let na to zemřel. Jestli je ovšem pravda, že Návrat ztraceného ráje je pokračováním Všichni dobří rodáci, pak se ta souvislost hledá těžko. Tedy kromě herců, jež se zde objevili. Jan Poutník se totiž vrací do rodného kraje a následně i do vzpomínek v době svého dětství, což je druhá světová válka. Když však prochází známými českými místy, mluví se o komunistech. Zároveň s tím se odehrává milostný příběh američana a češky a také jednoho muže s vizí vlastního statku. Takže trochu moc rozevlátý film na všechny strany. Jako Vojtěch Jasný chtěl uzavírat najdnou nedořešenou kapitolu před převratem, po něm a zároveň se snažil poukázat na nešvary současné doby. Jenže trochu moc témat najednou jde dohromady asi tak, jako byste si na nabarvili hlavu několika barvami zároveň. Ani ve dvouhodinovém snímku nelze zkrátka pojmout vše. Tím spíš, když se něco nakousne a nepolkne, anebo naopak polkne velké sousto najednou. (04.12.2020)

je to slabpučké, hraní na něco co není pravda. A je fakt, že neochota připustit jiný názor byla na panu režisérovi strašně vidět. On je VJ docela zajímavá postava, od agitek let padesátých před další vývoj až k emigraci (ani v ní to neměl jednoduché, jak je v jeho pamětech jemně naznačeno). Možná i proto nepřipouštěl v Jihlavě diskusi. Je mi to líto. (09.09.2022)

Tušila jsem, že to bude špatné, ale až tak moc? Se šroubovanými dialogy (nevšimla jsem si ani jednoho přirozeného) neudělají nic ani sebelepší herci. Úplně nejhorší je tam ta popisnost - Brodský zřejmě chodí za Galatíkovou co chvíli, ale stejně je potřeba dialogem s jejím vnukem obsáhnout 40 roků starou křivdu, která asi nebude tak hrozná, když ji Poutník vyřeší jedinou větou během nedělního oběda. Americká část je zas narvaná takovým množstvím klišé, že se až člověk musí divit, jak se to Jasnému vlastně povedlo. Jedinými trošku světlými místy tak jsou záběry na Bystré. Chjo. (26.10.2010)

Asi je velmi těžké zaujmout stanovisko k věci, kterou ze zkušenosti neznám. Emigrace všechno změní. Po pár letech v cizině jsem k tomu jenom čuchl, ale být mimo rodnou zemu z donucení je peklo. A všechno to změní. A návrat ztraceného ráje se nekoná. Myslím, že jsem to pochopil velmi dobře. Jasný nám to chtěl prostě jenom říct...a řekl to poctivě... a dobře...80% (10.07.2011)