Case for a Rookie Hangman
Režie:
Pavel JuráčekScénář:
Pavel JuráčekKamera:
Jan KališHudba:
Luboš FišerHrají:
Lubomír Kostelka, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Milena Zahrynowská, Pavel Landovský, Miroslav Macháček, Radovan Lukavský, Nataša Gollová, Jiří Hálek (více)Obsahy(1)
Mladý muž jménem Lemuel Gulliver (L. Kostelka) jednoho dne zabloudí autem na tajemné silnici a havaruje. Ke svému úžasu zjistí, že nehodu způsobil oblečený zajíc s kapesními hodinkami. Od té chvíle Gullivera, jenž se ocitl v tajemné zemi Balnibarbi, potkávají samé prapodivné věci: budova uprostřed polí mu připomíná rodný dům i školu, kolem se objevují mlčící lidé, kdosi Lemuela pronásleduje a střílí po něm. Později se Gulliver seznámí s historií balnibarbského hlavního města Laputy, které kdysi uniklo nepřátelskému obležení tak, že se vzneslo do výše. A právě tam musí Gulliver uprchnout poté, co je odsouzen k smrti a předán do rukou začínajícího kata… Fantaskní román Jonathana Swifta "Gulliverovy cesty" se stal klasikou dětské literatury, avšak jakožto ostře satirické dílo je určené spíše dospělým. Scenárista a režisér Pavel Juráček ve svém filmu zpracoval méně známou kapitolu románu. Vyprávění zasadil do soudobých reálií a vytvořil významově složité podobenství, vyjadřující jeho vlastní, ale i společenské dobové pocity. (Česká televize)
(více)Recenze (187)
Hodně svérázné zpracování Gulliverových cest, které ale stejně jako originál ve své době, reflektuje a satirizuje dobové poměry. Juráček byl génius a je škoda, že toho nestačil natočit víc. ()
3,5 Absurdná metafora na dobovú spoločnosť s viacerými skrytými i menej skrytými významami. Menej zainteresovaný divák sa bude vo všetkej tej symbolike nutne strácať a zrejme aj trochu nudiť. Veď keď si odmyslíme tú politicko-symbolickú rovinu, veľa toho na nejaké väčšie umelecké vyžitie už neostane. Napriek všetkému ma ale film dosť dlho bavil, a to až do nejakého momentu pobytu v krajine Balnibarbi, kedy celé to súkolie začalo akosi drhnúť. Nápady (čo sa týka filmových prostriedkov) akoby začínali postupne dochádzať a ja som zase začínal byť trochu otrávený. Dosť mi v danej fáze filmu prekážal strih, ktorý sa mi javil skôr ako technický problém (zamŕzanie obrazu a následné skoky ako pri strate internetového spojenia), než ako umelecký prostriedok. A radosť mi nerobila ani tá verklíková hudba, tak nadužívaná v českých filmoch. Našťastie, film sa potom opäť rozbehne, takže záver sa mi celkom páčil. ()
Nemohla jsem se ubránit pocitu, že vidím "českou lynchovinu"... Mám ráda scény, ve kterých je zdánlivé ticho, ale o to více do popředí vystoupí jinak nepovšimnuté zvuky. Velice netradiční film plný satiry, otazníků i humoru. Z nejistoty jsem stejně jako hrdina jen těžko vystupovala. ()
Nedostižné! ()
„Je to pravda, že utopenci mají vyvalené oči a nafouklé břicho? Miké prosím vás jděte spát... Já mám strach, že se opiju a nechci, abyste u toho byla. Jdu. Kam jdeš? Spát.“ ()
Vynikající poswiftovaný kocourkov s jemným kafkovským nádechem... ()
Jak kdysi vyslovil Arthur Schopenhauer: "Člověk se správným úsudkem mezi pošetilci se podobá člověku, jehož hodiny jdou správně, ve městě, kde všechny věžní hodiny jdou špatně. On sám zná pravý čas, ale co je mu to platné?" ()
Rozumím síle myšlenky, však míjí mne. Cením si zručnosti umělců, však neokouzluje mne. Sleduji míhání obrazů a podob, však nebaví mne. ()
Keby John Lennon nebol muzikant, ale režisér, natočil by takýto film. Keby sa Pavel Juráček narodil v Anglicku, bol by taký slávny ako John Lennon. ()
Ačkoli jediný zástupce českého filmu v mojí desítce, neznamená to, že bych českými filmy pohrdal. Naopak si jich vážím natolik, že jenom uspořádat žebříček českých filmů by mi zabralo věky. Takže jen takový nástřel, kde se pokusím eliminovat silná 60. léta, jen proto, aby se dostalo i na jiné: 1. film z titulku, protože je strašně absurdní a Juráček v něm krásně ztvárnil Swifta, Kafku i Orwella. 2. Sedmikrásky, protože jsou krásně srandovní a hrátka na stříhání je svými triky dodneška nepřekonaná (i když animovaný film o vlakové honičce skládající poctu všem klasickým filmům ji asi překonal, ale to všichni kdo ho viděli, víme). 3. Pytlákova schovanka: i když efekt barevného filmu objevili v USA již filmem Čaroděj ze Země Oz, u nás se na něj čekalo déle a tento efektní nástup prostě stojí za to vidět už kvůli chytlavým písničkám. 4. Přednosta stanice, protože nějakého Buriana sem dát musím, mám ho v nejčerstvější paměti a prostě mám radost, že se i za Protektorátu točili kvalitní české filmy. 5. Protektor: zatím jsem ho neviděl, protože jsem v cizině, ale mám z něho dobrý pocit a těším se na něj do kina. Nominace za ČR na Oskara, povinní Čeští lvi a všeobecně kladné reakce - co víc si přát. 6. Kdo chce zabít Jessii: nejlepší český komiksový film (ačkoli se těším i na Aloise Nebela - trailer vypadá jak české Sin City, škoda, že na ČSFD není: http://www.novinky.cz/kultura/144473-video-komiksovy-alois-nebel-miri-na-platno.html ) a navíc kvůli němu Kája Saudek "musel" nakreslit 20 stránek komiksu. Celkově považuju tento film za nejlepší komiksový film, právě proto, že nebyl natočen podle komiksu, ale komiks a film vznikaly zároveň a komiks bohužel samostatně nevyšel, ale přesto na 100% komiksový (srovnatelný svým významem s Darkmanem od Sama Riamiho, možná jej i převyšující). 7. Tajemný hrad v Karpatech: hrabě Töleke s Teleke je prostě nepřekonatelný, ačkoli Limonádový Joe mu šlape na paty, ale vybírat s Lipského filmů je těžké. 8. Ikarie XB1: nejlepší český sci-fi film, který přesáhl hranice v podobě naprosto otřesného filmu Voyage to the End of the Universe (s příšerným, naprosto odchylným dabingem, poangličtěnýma titulkama a zkaženým koncem, který ale stojí za to vidět). Dokonalé herecké výkony, skvělá kamera a trochu dobový příběh, ale krásný film, který se svým stářím řadí mezi Forbidden Planet a Star Trek: TOS. 9. Jízda: důkaz toho, že se dá natočit dobrý levný film, na který je radost se dívat. 10. Vesničko má středisková: klasika. No a v těsném závěsu dobýhají: Marečku, podejte mi pero. Trhák. Happy End. Mňága: Happy End a Postel. Tímto se omlouvám lidem, kteří se něco chtěli dozvědět o Juráčkovi a odkazuji je tímto na jeho deníky (které jsem ještě nečetl). ()
Mnohem zábavnější než Swift. ()
To by bylo na román ()
40% - Tohle je přesně ten film typu: Když se vezeš na stejné vlně jako autoři, tak je úplně úžasnej, pokud ne, tak je to k uzoufání nudné a nepřehledné. Já u tohoto filmu patřím spíš do té druhé kategorie. Pochopil jsem sice dost narážek na tehdejší režim, ale i tak mi to nešlo úplně dohromady. Prostě ten příběh je dost neurovnaný, takže jsem si k němu nenašel cestu ani po druhém shlédnutí. Netroufám si hodnotit, jestli se Jonathan Swift začal točit v hrobě, jak říká jeden z úvodních titulků, ale já jsem se na židli vrtěl poměrně dost. ()
Dekadentní, nesrozumitelný výplod krizových let v naší kinematografii. ()
Poetické filmy svou složitostí dějepravy textem a obrazotvorností nikdy neměly u běžných diváků na růžích ustláno a tak stále platí, že svou koncepcí jsou spíše vedeny do skupiny náročného diváka. Jsou to filmy převážně umělecké, z nichž na vrcholu je dodnes nepochopený filmový počin Věry Chytilové „Ovoce stromů rajských jíme“ (1969). Režisér Pavel Juráček si vzal na paškál třetí knihu Gulliverových cest Jonathana Swifta a pro svůj film si dle toho napsal scénář. Celý koncept Swiftových myšlenek ale pojal jako předobraz socialismu v celém své fantazijním spektru, kde si kupodivu může každý divák najít to své. Snímek je skutečně tak složitý, že ani dnes se pořádně neví, kam to zařadit. Jak se uvádí ve filmových materiálech, má to být satira, tragikomedie, absurdní drama, pohádka pro dospělé, nebo snad i v jistém měřítku politický film? Stejně jako kniha je filmová etuda rozdělena do kapitol a naprosto skvěle si pohrává s realitou a snem, s přítomností a minulostí, poezií a satirou. Lubomír Kostelka v neobvykle hlavní roli, tedy v roli Gullivera, danou vážnost i nadhled pojal sice skromně, ale v celém svém spektru adekvátně. Magičnost každé kapitoly podpořené výbornou kamerou Jana Kališe už jen podtrhuje danou fantazii ve filosofickém rozhraní, každé vzývané problematice. Mnohé myšlenky jsou však nadčasové a stále vedou k zamyšlení. Příkladem může být scéna jízdy autem zničenou krajinou, kdy se Gulliver ptá: „U vás tu byla válka?“ A dostane se mu odpovědi: „Ne, co vás to napadá.“ A takové myšlenky byly bohužel kamenem úrazu pro tehdejší cenzory, a tak film dopadl, jak dopadl. Každopádně v době dnešní se jedná o filmové dílo, ke kterému je správné se vracet a to hlavně kvůli inspiraci významu a výstrah. Jak by se takový cizinec tvářil při pohledu na svět současný? ()
Tento film je na ceskou kinematografii vyjmecny. Ze zacatku jsem apsolutne nevedel o co jde. Postupem casu to zacalo davat smysl. Surrealismus jak ma byt. Komu se surrealismus libi ten si prijde na sve. Harecke vykony vyborne jak v 60 letech byvalo obvykle. Zvlaste Hrzan v roli mistniho silence byl dokonaly. ()
Neuchopiteľný absurdistan. Vystavať "príbeh" na nesúvisiacich scénach si vyžaduje dávku guráže a ochoty zmieriť sa s neprijatím snímku. Komunisti pochopili, že sa parodizoval systém, ľudia a ich zmýšľanie, a preto ho dali do trezoru. Avšak, aj ako divák nepoznačený komunistickou ideológiou, mám pocit, že scény boli zbytočne prepálené satirou či iróniou. Inteligentného humoru, napríklad ako v posledných Gulliverových slovách vo filme, by som uvítal viac. ()
Je v tom vtip, napětí, drama, absurdno a přesto nevím, co bych o tom filmu řekla. Prostě jen že všechno dokupy je na 4* ()
Znovuobjevený trezorový film je absurdním dramatam jasně odkazující na totalitní zřízení. Je nakonec docela jedno, zda si představíte ČSSR nebo orwellovskou Anglii, obě jsou zřetelně přítomné. Ostrovní země dodala samotnou inspiraci příběhu postaveném na Swiftově antiutopii Gulliverovy cesty, jež je už z první poloviny 18. století. Skvělé herecké obsazení, výrazná výtvarná stránka, exteriéry i kulisy dávají chvílemi zapomenout, že se díváte na černobílý sled absurdních až nihilistických scén. Na film si najděte rozjímavou chvíli, není to zrovna odpočinový "biják". ()
"Jde o to, aby už nikdo nemusel zbytečně myslet, pane Gullivere. Považte, co zbytečného myšlení se všude děje. I děti musí myslet, i staří, i nemocní, i lidé, kteří nemají na myšlení vůbec čas!" Ano, podobenství, tedy nejednoznačnost vede v tomto filmu. ()