Jak básníci přicházejí o iluze

Dvojka si s přehledem hlídá vysoko nastavenou laťku zábavy a kvality. Vysoká škola je plná nástrah (jako těžce zkoušený vysokoškolák vím, o co jde) a Štěpánovi kromě strašlivé Anči motá hlavu Jeskyňka. Vynikající atmosféru pomáhají navozovat Štěpánovi kumpáni na kolejích - výborní jsou hlavně Venoš, jako moravský řízek, a Mireček, ovšem ani excentrický mladý Roden se neztrácí. Kendy je malinko upozaděn, což dává vynikajícímu Křížovi (opravdu si myslím, že v prvních třech dílech básníků podal až legendární výkon a postavě Štěpána vdechl cosi unikátního, co by jí nikdo jiný dát nedokázal) větší prostor. 90% (23.06.2006)

Naprosto dokonalá fiktivní vsuvka cimrmanovce Zdeňka Svěráka a jeho Leffinqwellův psací stůl - modifikace dle A. Bronštajna, tzv. Zajícova varianta. Geniální :D. Druzí Básníci opět servírují vtipnou a inteligentní zábavu, plnou hlášek, které mají opravdovou hloubku. Dušan Klein dokázal tyhle ingredience skloubit jako nikdo jiný. Básníci z osmdesátých let se mi po každém dalším shlédnutí líbí víc a víc. "Jak pozná chytrej člověk, že je chytrej?" "Chytrej to nepozná a blbci je to jedno." "Na každém konci je hezké, že něco nového se začíná....." (25.02.2023)

Druhý díl BÁSNÍKŮ je dnes komediálním historickým filmem o skutečné podobě vysokoškolského studia pozdního komunismu. Hravost a nadhled, které ho provázejí, nezmizely, dospělost a vážnost, kterým se při nejlepší vůli nemohl vyhnout, nepřevládají. Výhody, nabízené tehdejším režimem, musejí na jedné straně dnešním studentům připadat jako sen, na straně druhé však dnes musí stejně zákonitě šokovat úzkost obzorů, příznačných pro předlistopadovou dobu. Příběh o dospívání, který mi ve své komediální podobě připadá jako varianta obdobně komponované a postupně vznikající Truffautovy pentalogie, si pohrává s variantností budoucího života: tou slušnou a nezištnou a tou rvavě konzumistickou. Bezradnost, kterou vyzařuje, není v žádném případě autorským selháním; naopak skvěle postihuje skutečný ráz doby karikatur rezavějících ideálů. Nenápadnost kvality je nápadným rysem poctivého Kleinova i Pecháčkova umění. Tuto formu nenápadnosti jim lze jen upřímně závidět. (02.01.2008)

Tenhle díl pentalogie mám nejradši a to nejen proto, že studuju to co studuju. Tolik nesmrtelných hlášek žádný jiný díl Básníků nemá. Prostředí lékařské fakulty i vyobrazení života na koleji je věrohodné (a ano, chodí to naprosto stejně i teď jako to bylo v době kdy se film natáčel), protože v té době Kleinův syn zrovna také studoval medicínu a tak měl režisér spoustu podnětů takříkajíc z první ruky. Jo a velmi mě potěšila Svěrákova přítomnost v roli vyučujícího nejkurióznějšího předmětu, jaký jsem kdy viděla:). (05.05.2011)

Štěpán (Pavel Kříž) i Kendy (David Matásek) úspěšně složili maturitu, a oba pokračují dál na své studijní cestě - Štěpán studiem na medicíně, a Kendy studuje na režiséra. I když jsou papírově dospělí, stále řeší stejné problémy jako na gymnáziu - jak úspěšně prolézt ne zrovna jednoduchým studiem, a jak - to hlavně v případě Štěpána - sbalit krásnou sestřičku Jeskyňku (Adriana Tarábková)... Básnická trilogie (záměrně říkám trilogie, protože novodobé díly už nemají s původními (až na hlavní představitele) takřka nic společného) je jednou z klasik českého filmu, a i když se české televize po různu snaží tyto filmy divákovi znechutit jejich každoměsíčním opakování, stejně se jim to nepodaří. Tím čím si procházejí Štěpán s Kendym si prošel asi každý, proto je tento film mnohem srdcovější než ty ostatní. Kreatury vyučující na vysoké škole (dokonale ztvárněné třeba Janem Přeučilem či Zdeňkem Svěrákem) nejsou nikterak přehnané, i dlouho po revoluci a na žánrově odlišné škole (VUT) bych podobné typy nemusel nikterak dlouho hledat. Jo a koukám, že bych si měl trochu uspořádat pracovní stůl, řekl bych že Zajícova varianta Bronštejnovy metody bude to pravé :) (14.09.2010)