Jak básníkům chutná život

----- "Dej blbci funkci - a vymyslí lejstro !" ----- Básníci jsou zpět ... v plné síle - v neobyčejně trefném satirickém pojednání, které vám dokonale přiblíží samu podstatu reálného socialismu. Nicméně jde o karikaturu roztomilou a vstřícnou - za prvé by jiná tehdy neprošla, a za druhé by se k básníkům ani nehodila. Ve výsledku se tudíž dívá na dobové nešvary nanejvýš shovívavě - s nadhledem a s pochopením. Snad i proto, že společně s výše uvedenými básníky věří na život a na lásku ... byť na třetí pokus. Škoda, že se za Štěpánem Šafránkem nezavřely dveře vagónu DEFINITIVNĚ, když odjížděl se svou vyvolenou vstříc lepším zítřkům a společnému životu ... že nenechaly filmového diváka v bláhové naději, že šťastně a spokojeně žije kdesi na venkově, na zdravém vzduchu, obklopen hloučkem dětí a vděčných sousedů coby občasných pacientů, pravidelně zásobován kopami zaručeně domácích vajíček. Jenomže to by Dušan Klein coby režisér patrně nevydýchal - proč ukončovat básnickou ságu v nejlepším, když se z ní dají v relativní pohodě dojit další a další díly ... že. (29.01.2021)

Divák všechny ty situace a hlášky zná natolik, že by je mohl zpaměti citovat, ale proč si osudy dvojice kamarádů znovu neprožít? Snílek Štěpán Šafránek naráží na tvrdou realitu a okusí, jak chutná pravý život, coby čerstvý lékař nastupuje do nemocnice ve svém rodném městě, aby záhy poznal strasti i radosti venkovského obvoďáka. My už sice nenajdeme nic nového, vše je nám notoricky známé, přesto to s touhle partou zase rádi zkusíme. A čekáme na svoje oblíbené hlášky. Jakmile přijdou, smějeme se jim popatnácté znovu. Tonička Jany Hlaváčové, Píšťalka a její plánovač „první dovolená v Jugoslávii“ nezapomenutelní. (25.06.2017)

Štěpán Šafránek jde poprvé ordinovat a nedopadlo to tak hrozně, jak si možná představoval. Sice dělá "obvoďáka" v Prdelákově, ale je tady spousta zábavných postaviček, které film táhnou dopředu. Na obzoru, po vzoru schématu předchozích dvou dílů, opět nová láska, ale nevydrží moc dlouho. Vytratil se typický humor, který zdobil předchozí básníky. Vše je jako by určeno pro širší diváckou obec, než jen pro jednu cílenou diváckou skupinu. Je to obyčejnější, ale stále dobře koukatelné. 60% (06.01.2012)

Po příchodu ze Strážců Galaxie 2 na mě doma mimojiné čekal i tenhle filmek. A stejně tak jako před tejdnem sem se u něj náramně pobavil. Asi je to můj druhej nejoblíbenější díl, asi takovej poslední, kterej ještě za něco stojí. Vlastně ani nevím kolik se natočilo dalších pokračování, ale vím, že jejich kvalita už bude hodně mizerná, ostatně jako u většiny filmů, který maj víc jak 3 pokračování. V tomhle mě asi nejvíc baví nervózní šofér Zedníček, kterej celou dobu vyhrožuje tím, jak půjde makat do fabriky, že se tam končí ve 3h :o). A taky samozřejmě graf, na kterým jsou jasně patrný dovolený v Jugoslávii a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty :o). Tohle už je taky legendární hláška. (05.05.2017)

Treti diel basnickej kvadrilogie dostal nazov Jak Basnikum chutna zivot. A ide o pekny kvalitativny zosup dole. Poetickost prveho dielu sa stratila, reziser Klein vie sice filmovat, ale herecke vykony su slabe -- snad len Rudolf Hrusinsky podal nadpriemerny vykon. Ale na samotnom Hrusinkom nemozno film stavat. Dejova linia je slaba a nevyrazna, dialogy obcas na urovni, ale obcas dementne. 40 % (25.01.2014)