Jáchyme, hoď ho do stroje!

To jsem se asi nostalgicky ustřelil. Zkouknutí po mnoha letech mi dalo těžce zabrat. Je sice fajn, že celý ten film znám nazpaměť, ale je prošpikován mnoha trapnostmi, že to vtipné trochu zapadá. A přitom třeba taková Vesnička si tu kvalitu udržela a baví mě stále naplno. Tohle jsem jako menší hltal a zbožňoval a dneska jsem zíral speciálně na postsynchrony nebo některé herecké výkony - vedoucí judistů? Já vím, slušnej oddíl, ale třeba ten první souboj se Sobotou? Kdyby ty kultovní Donaldoviny nepohřbil například "dnes na mě všechno padá"...hahaaaaaaa, tak bych byl asi o dost spokojenější. (14.10.2012)

Tuhle jsem měl nádherný den - probudil jsem se na peřině přikrytý polštářem, cestou do koupelny uklouzl po hadovi, který bráchovi utekl z terárka, při snídani se mi v kakau udělaly žmolky a náš volnomyšlenkářsky vychovaný kocour olízal všechnu Nutellu z mého pečlivě namazaného rohlíku, když jsem v zoufalé křeči zastavoval tekoucí záchod. Rozhodl jsem se proto, že pro jistotu nevystrčím čumák z domu. To jsem ovšem netušil, že ten den budu česat jablka u babičky a spadnu ze stromu, že budu sekat trávu a urvu při tom madlo sekačky, že budu na zahradě pěchovat zelí do kádě a utopím v ní hodinky, a že si pak budu chtít klíčem od garáže odemknout hlavní vchod tak dlouho, až se ozve "a do prdele!" Mít tenkrát Jáchymův kondiciogram, ušetřil bych. Sebe, druhé i prachy. (18.10.2012)

Jeden z mnoha skvělých námětů cimrmanovské dvojice Svěrák - Smoljak je stále aktuální kritikou moderních technologií, které nepokrytě manipulují duševním stavem člověka v ryze kontraproduktivním směru. Plejáda nesmrtelných a dnes již legendárních scének, dialogů, výstupů a samozřejmě hereckých výkonů mění JÁCHYMA v jedno z nejsvěžejších děl normalizační kinematografie. Osobně pak oceňuji zářivý, i když bohužel vlastně jen meteoritní comeback někdejší star prvorepublikového filmu Věry Ferbasové coby nádherně roztomilé svérázné tetinky. Nestárnoucí titul. (03.09.2009)

Einige Bemerkungen zum Kult: 1) Vzájemný vztah protivníků ve filmu "Šerif nemá odpoledne čas", u nějž se František v kině učí boxovat, je analogický vztahu mezi Františkem a jeho soupeřem, s nímž se chystá utkat v pěstním souboji: V obou případech padouch chrstne hrdinovi do obličeje nápoj (u Františka je to pěna z piva) v souvislosti s výzvou k nenavštěvování zdejšího lokálu. Tento vztah však probíhá v opačném směru, neboť v prvém případě původně hrdina vyzývá padoucha, ve druhém padouch hrdinu. 2) Sotva by dnes ještě někomu mohl připadat humorný gag, při němž trenér juda nemůže hnout s novým adeptem, nevěda, že ten je držen za šos zavřenými dveřmi. Přesto se při tomto marném zápase divákovy vnitřnosti svíjejí smíchy, neboť vědí, že toto se děje, aby mohlo zaznít posvátné "STS Chvojkovice-Brod", původně zřejmě jen okrajově připojená replika (STS = Strojně-traktorová stanice). A to je právě to kultické: Úkon, který musí být vykonán, slova, která musejí být pronesena, stále znova, nezměnitelně. 3) Až nějaký budoucí národní umělec zfilmuje dějiny Divadla Járy Cimrmana, neměl by tam chybět okamžik, kdy oba velcí Rekonstruktoři přicházejí za jedním z našich předních recitátorů dr. Bruknerem a oznamují mu, že pro něj mají titulní roli ve svém novém filmu. (25.06.2015)

"Neber úplatky, neber úplatky nebo se z toho zblázníš!" František Koudelka z STS Chvojkovice - Brod je jednou z nejsympatičtějších postav československé kinematografie. Tento traktorista, mechanik, automobilový závodník, příležitostný japonec a v neposlední řadě judista, spoléhající se pouze na moderní technologie, žije svůj život bezpečně podle velkého hitu komunistické epochy - kondiciogramu. Co na tom, že se počítač porouchal (vyhořelá elektronke E třenáct z našeho závodu Katoda Holomóc) a Koudelka dostává seznam šťastných a kritických dnů svého jmenovce. On však počítači bezmezně věří a tak ve své (cizí) šťastné dny křičí na Donalda na lustru, vyzývá k souboji prďolu, vyhrává závody, nafukuje ústy pneumatiky auta a v neposlední řadě plodí děti. To byly časy, když se musel náš ústav Chocholouškovým jménem omlouvat za toto politování hodné nedopatření. (29.11.2008)